Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Maruška, jedna za tří dcer krále Pravoslava, se schází s tajemným princem Milivojem, který se jí objevuje a zase mizí. Aby ho mohla kdykoliv přivolat, dá jí princ růži ze soli. Milivoj je syn krále podsvětí, který jejich vztahu nepřeje, ale princ se hájí tím, že Maruška mu dala poznat lásku, kterou oni v posvětí neznají. Král naopak tvrdí, že lidé jsou bezcitní a chamtiví. Král Pravoslav chce po dcerách vědět, jakou lásku k němu chovají. Předvádějí mu své manžely, jedna tvrdí že ho má ráda jako zlato, druhá jako zlaté kamení. Maruška představí otci prince Milivoje a řekne mu, že ho má ráda jako sůl. Král se na ni i na prince rozhněvá, vyhodí Marušku z hradu a řekne jí, aby se vrátila, až sůl bude dražší než zlato a drahokamy. Pak že dostane trůn. Zjeví se Král podsvětí a zakleje krále Pravoslava i s královstvím. Všechna sůl v království se pak promění ve zlato. Bez soli se ale nedá vařit, a tak všichni časem onemocní. Marušce nezbyde nic jiného, než jít hledat lék… (TV Nova)

(více)

Recenze (169)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Zpracováním (kostýmy, hudba, prostředí) by se jednalo o velice pěknou pohádku. Jen, bohužel, velice vážně branou pohádku, což mi v porovnání s naší verzí prakticky vůbec nesedí. Po shlédnutí této verze jsem náhodou v televizi zaznamenal i tu naši, kterou mám ze všech českých pohádek asi nejradši a došlo mi, že jakýkoliv pohádkovský námět se dá natočit klasicky a nebo geniálně. Toto je ta první varianta. ()

LEATHERFAC 

všechny recenze uživatele

Vážení přátelé... tak předně: tato pohádka je jednoznačně pro již trochu odrostlé děti - tedy tak 15 - 95... Ve srovnání s českou verzí - Werichovskou (kterou mám rád zhruba stejně) není tak milá ani uhlazená, nenese se na vlně humoru ani nehýří barvami. A to je podle mě jenom dobře. Tato verze je temná, lidská, upřímná, bližší realitě - přesto nikoliv nepohádková... Je plná emocí, velkých pravd o životě atd. Např. smutek obou otců, když si uvědomí, jak hrozně se mýlili... člověk pochopí až po třicítce - nejlépe vychovává-li svoje děti, nebo alespoň někoho učí, či vede. Tato verze mi spíš připomíná Krále Leara. To je taky hra - pohádka pro dospělé, o pošetilosti otců a vlastně rodičů vůbec. O tom, že člověk ač mocný král, nemusí mít vždycky pravdu a že upřímné srdce hořící láskou může překonat jakoukoliv kletbu a bolest. Ale taky o tom, že to nemusí být vždycky pravidlem. Přesto ale má smysl se o to alespoň pokusit, prože i v případě nezdaru, člověk může nalézt alespoň moudrost starých šašků... Protože jak tu říká Kronerův moudrý šašek: Vidět, neznamená vědět... ()

Reklama

hygienik 

všechny recenze uživatele

Mne sa táto verzia od detstva páčila viac. Hlavne Šafránková a Dančiak mi utkveli v pamäti a mám vždy radosť z reprízy. Smutnejšia atmosféra oproti "Byl jednou jeden král", podľa mňa zodpovedá vážnosti následkov kráľovho rozhodnutia. Vždy ma dojme k slzám. Od rozprávky nutne nežiadam, aby ma rozosmiala. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Hned úvodní scéna (turnaj) je zbytečná a nudná. Do toho nastupuje největší zlo této pohádky, po celou dobu nepřetržitě prudící, na sto honů čpící muzika Karla Svobody. Neříkám, že třeba v Noci na Karlštejně či jinde nemám jím složené písně rád. Ale tohle bylo opravdu daleko přes čáru akceptovatelnosti a to nepočítám ty wtf motivy z Návštěvníků a Létajícího Čestmíra. Libuščina nadzemskost sice celkový dojem vyvažuje, leč i tak: Přijít 28 let po Werichovi s novým zpracováním a vytvořit tuto prázdnou nudu, topornou a neinvenční jako všechny ty východoněmecké Růženky - špatný pokus. Samozřejmě nevadí, že pohádka je vážná (naopak). Vadí, že je příšerně mdlá. Přitom myšlenkově a dějově je vše, jak má být, scénář neobsahuje žádnou nehoráznost, žádná postava zde není trapná, zdůrazněny jsou ty správné momenty a motivy. Hodně dobrá je postava šaška. Tři princezny - sestry jak v Bergmanovi, aspoň na začátku. V závěru zase silná scéna setkání Marušky s otcem. Pěkné přírodní víly mají žel jen ždibec prostoru, na rozdíl od směšných komparsních podzemních zbrojnošů, připomínajících vojáky Impéria ve Hvězdných válkách. komentáře: Šandík, PollyJean ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Mám rád baladický tón pohádkových příběhů a moc nemusím nějaké rozjásané řachandy. Platí to i o této koprodukční pohádce Martina Hollého. Sledování jsem si proto moc užíval. I díky fantastické hudbě Karla Svobody, originálním kostýmům Theodora Pištěka a nádherné kameře Doda Šimončiče. Herecké obsazení je luxusní. Vévodí mu skvělá Libuše Šafránková a na svou jinak běžnou hereckou polohu věčně zlý Ladislav Chudík. Ani další herci se tu neztratí. Jak bylo řečeno, pohádka má baladický ráz, dominuje jí - i díky zmíněné Svobodově hudbě - temná atmosféra a na konci jsem se až dojal. Ještě zbývá hodnocení dabingu. ČT odvysílala pohádku s původním českým kinodabingem (1983) v režii Víta Olmera (ten v té době nemohl točit vlastní filmy). Některé Olmerovy volby mohou znít zvláštně, ale hlas Dalimila Klapky na Jozefa Krónera a hlas Borise Rösnera na Juraje Kukuru (už se kvůli odchodu do Německa nestihl namluvit) znějí na první poslech zvláštně, ale ve výsledku je to vlastně dost v pohodě. Velkým štěstím je, že se Libuše Šafránková a Ladislav Chudík namluvili sami a tímto této pohádce oba hodně pomohli. Kdo má rád temnější pohádky, tato verze Soli nad zlato mu bude určitě konvenovat. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • V němčině se film nazývá Der Salzprinz, což lze přeložit jako "solný princ". (Janek2002)
  • Boris Farkaš mal cválať na koni (prvý raz v živote) a tesne pred Libušou Šafránkovou zastať. Skúšali to dookola a stále sa to nedarilo, až kým nevymenili koňa. Ten zastal presne na mieste, kde mu cvičiteľ zapichol do zeme vetvičku. (krasomama)

Reklama

Reklama