Sůl nad zlato

Niektoré rozprávky takpovediac strácajú záruku, keď divák dospeje, iné sú trvanlivým produktom na celý život. Myslím, že v prípade tejto klasiky ide o kategóriu "b", teda o rozprávku triedy A. Postaral sa o to nielen dobrý, na rozprávku možno až príliš temný scenár, ale aj krásna scenéria a dobré herecké obsadenie. Úvodné zápasy o princezné (mimochodom, obsadenie naozaj nemohlo byť lepšie) skvelo uvádzajú dej, ktorý sa občas kľukatí, občas vlečie, a občas len tak jednoducho smeruje k očakávanému šťastnému koncu. Kým však ten naozaj nastane, Jozef Kroner stihne zahrať asi najprepracovanejšieho šaša, akého som kedy vo filme videla, Viera Strnisková v role múdrej starenky ukáže Maruške pár naozaj dojímavých záberov na kráľovú neznalosť doplácajúce kráľovstvo, pár tmavovlasých víl očarí svojou jemnosťou, Podzemné kráľovstvo svojou prepracovanosťou, a bohato prestreté kráľovské stoly doslova zhypnotizujú oči i žalúdok... (21.03.2012)

Československo-západoněmecká variace klasické pohádky od B.Němcové s krásnou Šafránkovou ve vrcholné princeznovské formě. Kdybych neznal klasiku s Werichem, která je daleko hravější a vtipnější, dal bych hvězdu navíc. Tato verze je více vážná, napínavá s atmosférou místy hororovou, ale ve výsledku poutavá, svižná a nadprůměrná. Těžká vražda je ovšem DABING, a to jsem si myslel, že se slovenské věci dabují až od rozdělení v roce 1993 , ale on už tento nešvar byl za komunistů. ( ale možná to jen vzali z čisté vody najednou, když už museli dabovat zápaďáky ) (23.12.2019)

Pěkný námět. Děsná hudba - Maruška jde temným nepřátelským lesem,nebezpečnými horami a muzika jak kdyby se procházela v neděli odpoledne po kolonádě v lázních. Příšerná výprava - královská rodina bydlí v snad vybydleném hradě, kostýmy jsou hodně praštěné a papundekl, či spíše plexisklo:-))) z nich čiší na dálku.  Opravdu strašlivě zdlouhavé. Český dabing se také dvakrát nepovedl. Pravdy plynoucí z příběhu, servírovány strašlivě  polopaticky. Jedna hvězda za Marušku paní Šafránkové, druhá za krásnou slovenskou přírodu a ta třetí? Snad z nostalgie... (28.06.2021)

Hned úvodní scéna (turnaj) je zbytečná a nudná. Do toho nastupuje největší zlo této pohádky, po celou dobu nepřetržitě prudící, na sto honů čpící muzika Karla Svobody. Neříkám, že třeba v Noci na Karlštejně či jinde nemám jím složené písně rád. Ale tohle bylo opravdu daleko přes čáru akceptovatelnosti a to nepočítám ty wtf motivy z Návštěvníků a Létajícího Čestmíra. Libuščina nadzemskost sice celkový dojem vyvažuje, leč i tak: Přijít 28 let po Werichovi s novým zpracováním a vytvořit tuto prázdnou nudu, topornou a neinvenční jako všechny ty východoněmecké Růženky - špatný pokus. Samozřejmě nevadí, že pohádka je vážná (naopak). Vadí, že je příšerně mdlá. Přitom myšlenkově a dějově je vše, jak má být, scénář neobsahuje žádnou nehoráznost, žádná postava zde není trapná, zdůrazněny jsou ty správné momenty a motivy. Hodně dobrá je postava šaška. Tři princezny - sestry jak v Bergmanovi, aspoň na začátku. V závěru zase silná scéna setkání Marušky s otcem. Pěkné přírodní víly mají žel jen ždibec prostoru, na rozdíl od směšných komparsních podzemních zbrojnošů, připomínajících vojáky Impéria ve Hvězdných válkách. komentáře: Šandík, PollyJean (18.01.2015)

Prvá polovica zaujme “verným historickým zachytením doby”, nech už to u rozprávky znie akokoľvek čudne, prekvapivo poeticky napísanými dialôgmi a prejavmi a intenzívnou zvonovou hudbou K. Svobodu v chytľavom rytme 80. rokov. Potom je to už “iba” tradičná rozprávka aj s jej tradičnými neduhmi, s Libušou a jej šteňacím výrazom a očnými tieňmi, ktoré nezmylo putovanie podzemím, ani mesačné plnenie studne, ozvláštnená slovenskými jaskyňami. (25.12.2023)