Der Salzprinz
Salt & Gold
Soľ nad zlato
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Peter KováčikKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Karel SvobodaHrají:
Karol Machata, Libuše Šafránková, Gábor Nagy, Jozef Kroner, Zuzana Kocúriková, Ľubomír Paulovič, Juraj Kukura, Ladislav Chudík, Viera Strnisková (více)Obsahy(1)
Princezna Maruška, jedna za tří dcer krále Pravoslava, se schází s tajemným princem Milivojem, který se jí objevuje a zase mizí. Aby ho mohla kdykoliv přivolat, dá jí princ růži ze soli. Milivoj je syn krále podsvětí, který jejich vztahu nepřeje, ale princ se hájí tím, že Maruška mu dala poznat lásku, kterou oni v posvětí neznají. Král naopak tvrdí, že lidé jsou bezcitní a chamtiví. Král Pravoslav chce po dcerách vědět, jakou lásku k němu chovají. Předvádějí mu své manžely, jedna tvrdí že ho má ráda jako zlato, druhá jako zlaté kamení. Maruška představí otci prince Milivoje a řekne mu, že ho má ráda jako sůl. Král se na ni i na prince rozhněvá, vyhodí Marušku z hradu a řekne jí, aby se vrátila, až sůl bude dražší než zlato a drahokamy. Pak že dostane trůn. Zjeví se Král podsvětí a zakleje krále Pravoslava i s královstvím. Všechna sůl v království se pak promění ve zlato. Bez soli se ale nedá vařit, a tak všichni časem onemocní. Marušce nezbyde nic jiného, než jít hledat lék… (TV Nova)
(více)Recenze (169)
Zpracováním (kostýmy, hudba, prostředí) by se jednalo o velice pěknou pohádku. Jen, bohužel, velice vážně branou pohádku, což mi v porovnání s naší verzí prakticky vůbec nesedí. Po shlédnutí této verze jsem náhodou v televizi zaznamenal i tu naši, kterou mám ze všech českých pohádek asi nejradši a došlo mi, že jakýkoliv pohádkovský námět se dá natočit klasicky a nebo geniálně. Toto je ta první varianta. ()
// Production Companies: Slovenská filmová tvorba Koliba (SFT) // ()
Keď sa na to pozrieme objektívne, scenár je šialene beštiálna divočina! Kráľ vyhostí, vydedí, no proste vyrazí z kráľovstva preč (do lesa!!) svoju najmilovanejšiu dcéru len preto, lebo povie, že ho miluje ako soľ. Z dnešného pohľadu je to ako keby otec vyhodil von do mrazivej januárovej noci svoju dcéru za to, že mu povedala, že smeti nevynesie dnes, ale až zajtra ráno. Následne sa na scéne zjaví pekne nas*atý Ladislav Chudík (a to žu je vážne čo povedať), de facto premení svojho vlastného syna na skalu (!) a na ľudské kráľovstvo zošle kliatbu: všetka soľ sa premení na zlato. Kuchári teda začnú „soliť“ cukrom. Takže sa na stoloch zjavujú lahôdky kalibru kapor nasladko alebo pečené prasa s malinovou penou. Na to kráľ znechutene (lež zároveň suverénne) vyhlási, že nemusia stále len jesť mäso a tak začnú s prepáčením žrať trojposchodové marcipánové torty. 24/7 ku*va. Aspoň niektorí v kráľovstve uvažujú pragmaticky a tak vezmú obrovské zásoby zlata a vyrazia do susedného kráľovstva, aby tam zaň kúpili kvantá soli. Ukáže sa však, že prekročením hraníc sa vzácny kov premenil späť na soľ (dor*iti!). Tak sa víťazoslávne vrátia domov so soľou, ale „prekvapivo“ tá sa prekročením hranice kráľovstva opäť premení na zlato. Dvaja hlúpi princovia túžiaci po moci toto musia vedieť, napriek tomu vo finále kráľa okradnú o všetko zlato, ujdú s ním preč a keď prekročia hranice a ono sa premení na soľ, sú šokovaní (wtf). Vydedená princezná sa medzitým dostane do desivého Chudíkovho podzemného kráľovstva, kde to vyzerá ako v o 12 rokov staršom filme Do vnútra Planéty opíc. Do toho šašo (Jozef Kroner) spieva pesničku, ktorá má ešte tragickejší text, ako hity kapely No Name a to už je fakt strop. V prekliatom kráľovstve čuduj sa svete všetko naďalej funguje: všetci chodia do práce resp. plnia si svoje povinnosti a úlohy, hoc ak som to správne pochopil, každému sa doma váľa cca 10 kíl čistého zlata. Samozrejme čo s ním, v kráľovstve je zrazu každý milionár, takže zlato stratilo svoju hodnotu. Vydedená princezná sa následne nakvartíruje k čudnej žene žijúcej na samote pri lese, ktorú nikdy v živote nevidela a ktorú oslovuje starenka napriek tomu, že jej herecká predstaviteľka v tom čase síce mala 53 rokov, ale vyzerá na o 46. Robím si z toho srandu? Ja vlastne neviem. Nie je to tak, že proste len nahlas pomenúvam veci? Ono je to ale v konečnom efekte dobrá rozprávka práve vďaka kurióznemu scenáru plnému úžasných WTF okamihov (kráľ ju na konci naozaj nespoznal?!), nádherne zostarnutých trikov, bizarných hereckých výkonov (tradične megadominantný Juraj Kukura) a miestami pomaly až hororovej atmosféry. ()
Klasická česká pohádka, podle notoricky osvědčené předlohy od Boženy Němcové, ztvárněná různými způsoby a v různých podobách už mnohokrát předtím i následovně. Místy však až děsivě hororová, pochmurná, a dramaticky rozpravková. Což se mi právě zde velice líbilo. Takové pohádky Já přímo zbožňuji. Herecké výkony Kroner, Šafránková, Kukura či Chudík na velmi dobré úrovni. Zajímalo by mě však jak by vypadala v orig. znění tedy ve Slovenštině..Tak jsem ji totiž, snad ještě nikdy neviděl.. ()
Československo-německé koprodukce vždycky svými výsledky vyvolávaly krajně protichůdné pocity. Nemnohým zdarům odpovídaly podstatně častější rozporuplné výsledky. Sloučení nároků českého a německého diváka-konzumenta nikdy nebylo lehkým oříškem. Do zapomenutí upadly historické kořeny těchto až nepřekonatelných rozdílů. V biedermaieru se zrodila velká kultura pro malé potřeby a založila celou řadu estetických norem, které v různě tvarovaných a ozvěnově se šířících modifikacích a vyzníváních přetrvaly dodneška. Jejich rozporuplnost je přitom nejkonfliktnější tam, kde sobě i jiným předstírají modernost nebo dokonce avantgardnost. Je jasné, že to, co jsem se pokusil stručně popsat, je jen jedním z několika zdrojů jevu, který nemůže potěšit ani českou, ani německou stranu. Určitá topornost a chlad, které často provázely i provázejí slovenskou původní tvorbu, se tím jen dále zesílily. Výsledek takto vynaloženého úsilí je patrný. Budeme-li tuto koprodukci srovnávat s werichovským pohledem BYL JEDNIU JEDEN KRÁL, je zřejmé, že převaha na straně koprodukčního výtvoru určitě nebude. Film nás nemusí vždycky jen rozjásat a povzbudit; mnohdy stačí, když nás neurazí. I destilovaná voda má své přednosti a své místo v našem životě. Právě tak jako tento koprodukční film nadaný špičkovým hereckým obsazením, jež jen podtrhuje vysokou profesionalitu a univerzálnost talentu slovenských ztělesňovatelů Múzy Thálie. ()
Jedna s najznámejších Slovenských rozprávok, ktorá nám je servírovaná každé vianoce so železnou pravideľnosťou. Atmosféra je a je celkom hustá a na rozprávku až moc, by som povedal. Hlemýžď to vystihol, keď chcem vidieť intriky a smútok tak nie doobeda keď je vonku sneh, ja tlačím zlepované rohlíčky a premýšlam kam som poschovával darčeky, na to sú iné filmy. A ani ten happyend nieje žiadne vyslobodenie. A tomu českému dabingu už vôbec nerozumiem. ()
Určitě pohádkovější záležitost než třeba "Byl jednou jeden král". Už třeba díky hudbě. Ale jak bývá u slovenských pohádek zvykem, chybí ji určitá lehkost a přímočarost. ()
Realisticky pojatý příběh o soli nad zlato. Ono urazit vládce podzemí by asi neprošlo jen tak. Takže Maruška musí svou lásku i záchranu království opravdu tvrdě odpracovat. Ale ta proměna šperků v sůl, to mi lámalo srdce už jako dítěti, to by se mi hrubě nelíbilo. ()
Starý kráľ zle porozumie slovám svojej najmladšej dcéry Marušky, ktorými mu chcela vyjadriť oddanosť a lásku. To, že povedala, že ho má rada ako soľ, obyčajnú kuchynskú soľ, u neho vzbudilo výbuch hnevu. V rozčúlení nechal dievča vyhnať z hradu, čím na celé kráľovstvo privolal strašnú kliatbu. Všetka soľ sa na zlato premenila. Klasická, v našich končinách snáď každému známa, rozprávka. Iste ju poznáte. Táto jej filmová podoba z roku 1982 mi utkvela v pamäti najmä kvôli slušnému hereckému obsadeniu, hudbe Karla Svobodu a jemnej, krehkej Maruške, ktorú stvárnila Libuše Šafránková. *** ()
Poněkud zvláštně zpracovaná notoricky známá pohádka, z níž čiší syrovost a chlad, místo aby hladila. ()
"Naložte zlato!..O-hó...Myslel som polovicu, švagre..." Táto klasika si až tak nízke hodnotenie nezaslúži. Mnohí dávajú prednosť tiež nepopierateľne kvalitnej českej klasike s J. Werichom, ale tieto dva rozprávkové filmy ponúkajú úplne iný pohľad na rovnakú tému. Česká verzia je rozprávkovejšia a vtipnejšia a slovenská stále rozprávková, ale podstatne temnejšia s nádychom hororu. Tento temný look mi vôbec nevadí, práve naopak, pretože ho dopĺňa jedno z najlepších hereckých obsadení, aké ste v tej dobe mohli mať. Ťažko určiť niekoho, kto podal slabší výkon. Myslím, že taký tu ani nieje. Od K. Machatu ako kráľa, cez L. Šafránkovú ako princeznú až cez menšie, ale veľmi silné úlohy Chudíka, Kukuru, Dančiaka, Krónera či V. Strniskovej ako múdrej ženy. Tento film beriem v prvom rade ako neuveriteľnú prestrelku hereckých výkonov, kde herci majú čo hrať a nemám problém veriť každej vete, ktorá zaznie. Hudba Karla Svobodu je fantastická a v istom momente pripomenie niečo od Pink Floyd z albumu Division bell. Mnohí českí užívatelia sa sťažujú, že to nikdy v slovenčine nevideli a ja im verím. Tiež by ma nebavila predabovaná česká rozprávka. Vždy, keď na to v tv natrafím, už neodchádzam a záver mi vždy tlačí slzy do očí. "Soľ...Ozajstná soľ...Máš jej dosť?"...Soli našťastie hej, ale tejto temnej klasiky nemám nikdy dosť. 90%. ()
Libuška jako vždy velmi pohádková, velmi temná pohádka.. skoro nepohádková. ()
Pěkný, to jo, ale nějak jsem tu postrádal Sličného prince a Chrabrého prince.A ten chytrý by se taky hodil:-)) ()
Tuhle pohádku s hnusným "undergroundovým" princem jsem viděl bohužel s DABINGEM. A to je kámen úrazu. To už dneska hernajs Čehúni nerozumí slovenštině? Každopádně, pohádce to ubralo 50% působivosti. Věřím a pevně doufám, že v originále nebudou herci (a Libuška především) působit se svými replikami trapně a neuvěřitelně. Protože jinak to mohla být labužnická věc. ()
Mám rád baladický tón pohádkových příběhů a moc nemusím nějaké rozjásané řachandy. Platí to i o této koprodukční pohádce Martina Hollého. Sledování jsem si proto moc užíval. I díky fantastické hudbě Karla Svobody, originálním kostýmům Theodora Pištěka a nádherné kameře Doda Šimončiče. Herecké obsazení je luxusní. Vévodí mu skvělá Libuše Šafránková a na svou jinak běžnou hereckou polohu věčně zlý Ladislav Chudík. Ani další herci se tu neztratí. Jak bylo řečeno, pohádka má baladický ráz, dominuje jí - i díky zmíněné Svobodově hudbě - temná atmosféra a na konci jsem se až dojal. Ještě zbývá hodnocení dabingu. ČT odvysílala pohádku s původním českým kinodabingem (1983) v režii Víta Olmera (ten v té době nemohl točit vlastní filmy). Některé Olmerovy volby mohou znít zvláštně, ale hlas Dalimila Klapky na Jozefa Krónera a hlas Borise Rösnera na Juraje Kukuru (už se kvůli odchodu do Německa nestihl namluvit) znějí na první poslech zvláštně, ale ve výsledku je to vlastně dost v pohodě. Velkým štěstím je, že se Libuše Šafránková a Ladislav Chudík namluvili sami a tímto této pohádce oba hodně pomohli. Kdo má rád temnější pohádky, tato verze Soli nad zlato mu bude určitě konvenovat. ()
Hned úvodní scéna (turnaj) je zbytečná a nudná. Do toho nastupuje největší zlo této pohádky, po celou dobu nepřetržitě prudící, na sto honů čpící muzika Karla Svobody. Neříkám, že třeba v Noci na Karlštejně či jinde nemám jím složené písně rád. Ale tohle bylo opravdu daleko přes čáru akceptovatelnosti a to nepočítám ty wtf motivy z Návštěvníků a Létajícího Čestmíra. Libuščina nadzemskost sice celkový dojem vyvažuje, leč i tak: Přijít 28 let po Werichovi s novým zpracováním a vytvořit tuto prázdnou nudu, topornou a neinvenční jako všechny ty východoněmecké Růženky - špatný pokus. Samozřejmě nevadí, že pohádka je vážná (naopak). Vadí, že je příšerně mdlá. Přitom myšlenkově a dějově je vše, jak má být, scénář neobsahuje žádnou nehoráznost, žádná postava zde není trapná, zdůrazněny jsou ty správné momenty a motivy. Hodně dobrá je postava šaška. Tři princezny - sestry jak v Bergmanovi, aspoň na začátku. V závěru zase silná scéna setkání Marušky s otcem. Pěkné přírodní víly mají žel jen ždibec prostoru, na rozdíl od směšných komparsních podzemních zbrojnošů, připomínajících vojáky Impéria ve Hvězdných válkách. komentáře: Šandík, PollyJean ()
Když jsem se dozvěděl o existenci tohoto filmu, doslova mě to šokovalo, protože jsem o něm nikdy neslyšel, a nevybavuji si, že by ho někdy dávali na českých televizích (i když je to samozřejmě možné) - což jsem si vysvětlil tím, že to je ale asi logické, protože slovenské pohádky se podle mě u nás téměř nevysílají, a Soľ nad zlato na mě vyloženě působí jako slovenská pohádka - ostatně když jsem se na to zkusil dívat v českém znění, bylo to tak příšerné, že jsem radši sáhnul po slovenské verzi, ale u ní mě zase zamrzelo, že je v ní Libuše Šafránková předabovaná hlasem jiné herečky, takže mi CZ i SK verze přišly neuspokojivé. A hlavně mě to ani moc nebavilo a nechápal jsem, proč ten film vlastně vzniknul, když zde existuje klasika z 50. let. Btw. překvapilo mě zde, jak moc se Svobodova hudba podobá té ze seriálu Návštěvníci, ta podoba je skutečně zarážející a Svoboda se podle mě prostě vykrádal. Takže když to vezmu kolem a kolem, tak mě objev této pohádky vlastně moc nedal, a o nic jsem nepřicházel, když jsem ji neznal. ()
Německá preciznost a chladná rezervovanost se mohou báječně uplatnit při plánování, stavbě a provozu technologických zařízení. Ale do pohádek to zkrátka nepatří. Chlad této pohádky nedokázala rozehřát ani něžná Libuška Šafránková. ()
Nadherna hudba Karla Svobody, ale jinak dost depresivni a chladna pohadka. ()
Neviem, či je dôvodom modrej farby odlišnosť mentality slovákov a čechov, ale ja nevidím žiaden dôvod, prečo dávať našej, skôr slovenskej ako českej, temnejšej verzii Soli nad zlato nižšie hodnotenie, ako 100%. Trochu iný, až fantasy pohľad na klasickú rozprávku, ktorá asi trpí tým, že je porovnávaná s Byl raz jeden kráľ. Ja mám pocit, že tu funguje všetko. Réžia, herci, vynikajúca hudba, úžasná výprava, predovšetkým v jaskyni a kostýmy, rovnako dokonalé v prípade soľného kráľovstva. Keď pán Chudík zbadá prvý krát na svojej tvári slzu, vždy som sa ako dieťa rozplakal s ním. No a najkrajšia princezná našej histórie je tu tiež prítomná, tak skutočne nechápem....možno je to zločinným českým dabingom. Všetci češi, skúste slovenské znenie a určite zmeníte názor! ()