Plakáty
Obsah
-
Slovenská filmová veselohra podle stejnojmenné povídky národního umělce Janka Jesenského. - Děj se odehrává v roce 1910 ve venkovském slovenském městečku, žijícím ve znamení posledních příprav na slavnostní ples. Avšak příchod vojenského oddílu obrátí celé městečko vzhůru nohama. Někteří místní kavalíři, kteří se obávají o své snoubenky, chtějí v poslední chvíli ples odložit, ale první muž městečka, hlavní slúžný Lálik, a velitel oddílu, oberst von Rumplay, rozhodnou nakonec o tom, že se ples koná. Při čtverylce jsou však důstojníci a jejich tanečnice překvapeni poplachovým signálem, který z bujnosti vytroubil voják Miško Marce, služebné u Láliků, kde si za nepřítomnosti panstva několik vojáků s děvčaty udělali vlastni slavnost. Ples je tím přerušen, oberst dá rozkaz k odsunu vojska z města a místní dámy i s dcerami sklidí za své chvilkově vzplanutí k fešným důstojníkům všeobecný posměch. (FILMOVÝ PŘEHLED 49 / 1955)
Ironický pohľad na malomeštiacke časy pred prvou svetovou vojnou. Dámy miestnej smotánky sú potrestané za svoje chvíľkové poblúznenie k dôstojníkom vojenského oddielu, ktorý príde do malého slovenského mestečka v roku 1910, v čase konania mestského plesu. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
ripo
Dílo klasika slovenské literatury, národního umělce Janka Jesenského, od jehož úmrtí uplynulo deset let, je zejména v Čechách poměrně málo známé. Možno proto jen uvítat, že se diváci mohou nyní seznámit alespoň s malou částí jeho díla, s filmovou veselohrou „Štvorylka" podle stejnojmenné Jesenského povídky. (V českém překladu vyšla naposledy v letošním roce ve sbírce povídek „Sluneční lázeň".) Filmové zpracování se od povídkové předlohy v mnoha směrech odlišuje, většina postav je převzata z jiných povídek Jesenského nebo bohatěji charakterově rozpracována, forma je po dramatické stránce daleko sevřenější a satiricky vyhrocenější, avšak to hlavní, autorův záměr vysmát se maloměšťákům, jejich malicherné nadutosti, omezenosti a sensacechtivosti, se autorům filmu podařilo zachovat a ještě podtrhnout. Učinili tak nejen s vkusem a s pietou k dílu Jesenského, ale navíc se jim podařilo téměř anekdotický příběh rozehrát s takovou dávkou humorných a nápaditých situací, že to „Štvorylku" nesporně řadí mezi naše úspěšné veselohry posledních let. Režiséry této první slovenské historické veselohry jsou Jozef Medveď, - mladý slovenský filmový pracovník, který po absolutoriu pražské filmové fakulty Akademie musických umění v roce 1952 pracoval jako režisér a scénárista v slovenském dokumentárním filmu, a laureát státní ceny Karol Krška, jemuž bylo u příležitosti desátého výročí znárodnění československé kinematografie uděleno vyznamenání „Za vynikající práci", za úspěšnou činnost v oboru umělecké filmové fotografie. V hraném uměleckém filmu debutoval jako kameraman v roce 1947, kdy s režisérem Martinem Fričem natočil první poválečný slovenský film „Varúj!". O rok později spolupracoval jako kameraman na filmu „Vlčie diery", v roce 1950 natočil film „Priehrada". Velkého úspěchu dosáhl filmovou fotografii snímku „Boj sa skončí zajtra", za niž byl v roce 1951 vyznamenán státní cenou II. stupně. Po spolupráci s režisérem Václavem Kubáskem na filmu „Mladé srdcia" natočil Karol Krška s laureátem státní ceny Josefem Machem první slovenský barevný film „Rodná zem". Filmový přehled 49/1955(13.4.2003)
-
Marthos
Secesní plesová romance ze slovenského prostředí má sice něco do sebe, ale schází mi v ní výraznější zaujetí pro zvolené období. Zápletka, vystavěná na kontrastu maloměstských seladonů versus vojenských uniforem je svým způsobem nepříliš zábavná a celkový dojem kazí i strohé ateliérové kulisy. Určitým pozitivem je naopak obsazení již postaršího Františka Krištofa-Veselého do vedlejší role obersta von Rumplaye, který se na plátně objevil po patnácti letech. Co mě dokázalo ovšem cele pobavit byla rozkošná postava Františka Dibarbory, díky němuž divák přežije i příšerné výkony ženských partnerek. Celkově přijatelná taškařice, jejíž přetrvávající masová obliba u slovenských sousedů mi na druhé straně zůstává utajena.(17.4.2010)
-
ScarPoul
Ťažko sa hodnotia takéto filmy. Štvorylka je veselohrou a v istom smere aj satirou na ženskú vypočítavosť a keď si to tak vezmeme a poobzeráme sa okolo seba - tak je štvorylka aj satirou na ženský charakter. Ktorý sa ak môžem podotknúť veľmi nezmenil ani v súčastnosti. Jozef Medveď debutoval týmto filmom a čo je podľa môjho názoru hodné spomenutia - je fakt, že táto epizódka, ktorá je roztiahnutá do dlhometrážnej stopáže, ako zlepenec rôznych charakterov a situácií, funguje. Ale to že štrukturálne film drží pokope ešte neznamená, že je dobrý. Aspoň čo sa môjho názoru týka, keď sa na neho pozrieme teraz, cez oči porevolučnej generácie. Vtipné miesta sú skôr úsmevné a nie je ich tak veľa. A hlavná zápletka - aj bez naťahovania je vlastne stále o tom istom. O ukecaných a afektovaných babách. Nepopieram, že po technickej stránke nie je filmu veľa čo vytknúť. Kostýmy, tanec, Kršková kamera, alebo herecké obsadenie zohráva svoju úlohu perfektne, ale nie do takej miery, že by vás prinútili zapamätať si tento film. Štvorylka je roztomilou kostýmovou veselohrou, na ktorej sa bohužiaľ čas podpísal a ktorá je miestami nudná a afektovaná.(15.12.2011)
-
klúčik
Výborná slovenská komédia o bále v malom mestečku. Kvalitné herecké obsadenie ( Fr.Krištof - Veselý, F.Dibarbora, V.Záborský, ). Zaujme aj mladučká E.Krížiková. 80%.(20.10.2005)
-
Freddie99
Veľmi milý film z malinkého mestečka, kde malomeštiactvo hrá prím. A keď odídu vojaci, tak sú miestnym paničkám dobrý aj manželia. :-) Vynikajúci Dibarbora a v tých časoch ešte pomerne štíhla Eva Krížiková.(9.6.2010)
64%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
| V kinech ČR od: | 06.12.1955 |
|---|---|
| V kinech SR od: | 06.12.1955 |
| Na DVD od: | 28.10.2011 SME |