Bourneův odkaz

Důstojné navázání na akční filmy o jednom vycvičeném zabijákovi, jenž svou ztracenou paměť hledal kde se dalo. Od začátku do konce jedna velká akce. Jedna si ani nestihne nudou zívnout. Jediné nad čím jsem vzdychala byl Jeremy. Sexy lovec čarodějnic mě má holt zaháčkovanou. Jsem moc ráda, že se děj příliš nesoustředil na techtle mechtle hlavních představitelů, že se úplně obešel bez nějaké milostné chvilky, i když bylo všem jasné, že by se oba nějakých těch techtlí rádi zúčastnili. Úplně stačilo, že jsme jakože věděli ... Já jsem byla spokojená. Za mě plný počet! (06.01.2019)

Je vidět, že Tony Gilroy je hrdý scenárista, protože místo, aby jeho řádky sloužily jako motor akčního filmu pohybu schovaný pod kapotou, snaží se působit veledůležitě a všechno šíleně okecat. Zatímco Greengrass vkusně použil politický Treadstone pouze jako stabilní základ pro motivaci, pohyb a briskní rozhodování svého agenta, Gilroy využívá agenta, resp. postavy obecně pro odhalování svého nijak oslňivého a vlastně poměrně rutinního až fádního příběhu. Bournovského nářezu se tedy dočkáme akorát v poslední půl hodině a i tam je vidět, že Gilroy na Greengrasse nestačí. Akce by zasloužila větší přehlednost, méně chaotický střih - ani choreografie soubojů díky tomu nevynikne. Každopádně o selhání se hovořit nedá. 6/10 (25.12.2012)

Kdepak, tohle není Bourneův odkaz, nýbrž Cimrmanův, protože inspirace jeho Hamletem bez Hamleta je tu víc než patrná. Jason totiž taky vzal roha, takže jsou tu všichni zmatení, z rozrušení zobou pilule a pátrají, kam že se poděl. Absence hrdiny předchozích tří filmů je tak ideální příležitostí pro chlapáckého Jeremy Rennera, aby na sebe strhl nejenom krásnou Rachel Weisz (smůla, že mu ty modrý prášky došly), ale i veškerou pozornost .. (17.03.2015)

Číslo 5 žije a v absťáku se shání po chobotnicích z II.patra.. Dobrý úvod z Aljašky, solidně nasnímaná akce, Renner sympatičtější Damona, přesto to vzhledem k příběhové "náročnosti" klidně mohlo stát úplně mimo Treadstone univerzu i za cenu nevyužití značky s momentálně vysokou tržní hodnotou. Takto se jeví Bourneova spižírna už poněkud vyjedená.. (29.12.2012)

Asi jako jediný ve svém širokém okolí jsem nešel do kina na nového Bournea, ale na nového Gilroye. Bohužel jsem to dostal přesně naopak. Začínám se obávat, že Michael Clayton byla povedená náhoda, protože tohle je špatně kočírovaná podívaná, která neví, jestli chce být osobním dramatem dvou jedinců před všemocnými chapadly vládní chobotnice, nebo akčním sprintem za svobodou. Ani do jednoho nenakročí ani na minutu, takže od momentu ‚Forrest Gump na drogách‘ se to definitivně zlomí v šedivou nudu. Což bolí o to víc, když si divák uvědomí, že ač si Gilroy načrtl svět téměř neomezených možností, vydá se cestou nejmenšího odporu, tedy směrem okopírovaného schématu, který dějově předchozí tři filmy vyšťaví do jedné dvouhodinovky. Chápu, že Frank Marshall ví, z jaké značky se dají vydolovat prachy, ale propříště ať na plac aspoň nažene úderného dramaturga. Tady neselhal jenom ten Moby. 2 a ½. (22.08.2012)