Sucker Punch

Akční scény mi všechny připadaly na jedno brdo, ale o tom jsem mluvit nechtěla. Spíš o tom, že se mi absolutně hnusilo, jak se střídalo hollywoodské vítězení se zlem (čili když Amber, popř. a spol, bojovala) se scénami, které byly až otřesně kruté, špinavé a "reálné". Nedělalo mi to dobře a vzhledem k tomu, že se to takto dělo po celý film; neužila jsem si. Ale tak pro druhé pohlaví tu je spousta bab, každá jiná, třeba si tu i vyberete, na co koukat. Navíc tu ty baby nosí i zbraně: sen všech puberťáků... a ta druhá hvězdička je za soundtrack. (30.05.2011)

Pubertální přelet nad kukaččím hnízdem v robotických Ninja spodničkách. Stupidní střílečka s bandou afektovaných nán v podvazkách, které hrají jak v laciném americkém pornáči, zarámovaná jakýmsi pseudo-spirituálním blábolením o síle člověka. Co mě opravdu zklamalo je fakt, že Zackovy vizuální montáže jsou sice bombastické, ale naprosto se míjejí účinkem – nevím, jestli za to může jejich nepůvodnost nebo strašná samoúčelnost, ale Sucker Punch mi přišel jako rozmařilá splácanina, která nadbytkem efektů zakrývá naprostou absenci duše. Jen se potvrzuje, že Snyder je vynikající klipař (i když Sucker Punch i v tomto ohledu zaostává za zbytkem jeho tvorby) a že herce vede slušně řečeno velmi benevolentně – dokud má před kamerou solidní materiál, zanikne to, ale jakmile mu tam kvokají ta oživlá pubertální fantasmata, je výsledek katastrofální. Jednu výhodu tahle vyvřelina má – Watchmeni mi po ní připadají jako ještě větší zázrak. Ale tím to hasne (v duchu se teď proklínám, že jsem dal 300 tak málo...). P.S. Nespolehlivý vypravěč ještě nikdy nebyl tak nespolehlivý, jako v tomto filmu (což mu bere všechen kredit a účinek). (23.03.2011)

Odvaha. Patnáct stop vysocí samurajové. Sebeobětování. Parní Skopčáci. Odhodlání. Draci. Statečnost. Vraždící roboti. Hrdinství. Minisukně. Touha. PC hry. Sen ve snu. Sweet dreams are made of this… Sbormistr Kulínský měl saunu, vizionář Snyder má Baby Doll s katanou v říši divů a kdo bude cítit potřebu, bude mít navždy po ruce Snydera a jeho Requiem pro panenky s posláním, že pokud jste vy, nebo někdo blízký v trablech, není nikdy pozdě vypustit vaši Army of me.. O Oscaru Isaacovi asi ještě hodně uslyšíme, ovšem u představitelek Liščí pětky za zrcadly si už o tom (krom J.Malone) nejsem tak jist. (23.08.2011)

Klíčovým momentem filmu je jeho poslední věta. S tou totiž tvůrci vyloží karty na stůl a definitivně pojmenují své cílové publikum - dospívající dívky vyznávající "alternativní" módní styly uroní slzu, že konečně někdo natočil film přesně pro ně, a všichni ostatní s hrůzou prozřou. Mokrý sen všech náctiletých návštěvnic conů se stal skutečností a Snyder, poprvé režírující podle vlastního původního scénáře, mistrně v jednom díle skloubil módní elementy mangy a anime, fantasy, sci-fi, military a videoher, tedy komplet programu conů, při čemž zdůrazňuje spiklenecké elitářství dívek a jejich nepochopení okolím (konstatované umístěním do blázince). Povrchnost, afektovanost a doslovnost zde, stejně jako v jiných filmech pro mládež hledající utvrzení ve svém minoritním stylu (ať už je to emo, goth, lolita či werewolf), nejsou nemístné, ale naopak zásadní výrazové prostředky, které nejlépe rezonují se sentimentem cílového publika. V porovnání s "Repo: Genetická opera", kde v centru glorifikace stál jediný konkrétní styl, přichází "Sucker Punch" s uhrančivou pluralitou trendů a doslovně vyzdvihuje své zrcadlení divaček ve vyprávění. Především se zde nedeformuje nějaký již existující vyloženě alternativní styl jako punk či goth do módní pózy, ale naopak se z ryze módních směrů skládá jejich přirozený konglomerát a další stupeň. Na rozdíl od série "Twilight", která za emo fasádou holkám podsouvá genderově tradicionalistické a konzervativní postoje se zde naopak s bezelstnou přímočarostí apeluje na jinakost, byť samozřejmě módně ohraničenou. "Sucker Punch" je co do kompaktnosti, vyváženosti a osobitosti nejlepší Snyderův film. Zde si totiž jeho rukopis, vyznačující se v prvé řadě patosem, nepodmaňuje cizí vyprávění, ale naopak dostává plné pole působnosti v díle od začátku zamýšleném tímto směrem. Ačkoli nepatřím k cílové skupině a s filmem jsem se potkával pouze v některých pasážích, právě díky výše předestřeným kvalitám ho považuji za vynikající dílo ve své kategorii, a to nemluvě o nápaditém vrstvení realit ve vztahu ke genderovým rolím. PS: Stejně jako v případě "Počátku" a "Speed Racera" velmi lituji, že podle "Sucker Punch" nevznikla dobrá videohra, protože zdejší levelová struktura vyprávění a vizuální stylizace světa k tomu vyloženě svádějí. (26.03.2011)

Dokonalá akce v příběhu o dívčí síle, který drží pohromadě jen makeup hlavních hereček. Snyder by si neměl psát scénáře. Asi už jsem moc starý, ale tahle videohra mi už prostě nestačí. Nepochopte mě špatně scény, kde se drak honí s letadlem a pod nimi zuří středověká bitva, nebo kde nacističtí kyborgové bojují v zákopech s partou spoře oděných slečen (a Abbie Cornish to s tím samopalem opravdu sluší), jsem chtěl vidět už dávno. Jen se mi od té doby změnili filmové priority. (18.06.2011)