• Radek99
    *****

    Poeticko-mýtické filmové vyprávění Martina Šulíka, tam kde byl ale ve své předešlé Záhradě spíše poetický, převládá v Krajince spíš rys mýtický a tím se přibližuje k snímkům svého krajana Juraje Jakubiska či k dalším autorům tvořícím v duchu (jistě především autorsky osobitého) magického realismu... Podobné filmy: Nejasná zpráva o konci světa, Absurdistán, Ábelov čierny pes(21.11.2006)

  • Matty
    ****

    Nebyla to krajina, spíš krajinka, nežili tam lidé, spíš lidičky a možná se nic z toho vůbec nestalo. Martin Šulík je zcela unikátní osobností současného slovenského filmu. Tak trochu zamyšlený snílek, tak trochu obyčejný venkovský „chalan“. Poeticky vypráví o prostých lidech s nadhledem sobě vlastním. Jednoduché, až prostoduché dialogy (-Ukaž cecky? -Co za to?) dokáže zarámovat nádherně stylizovanou vizuální stránkou, někdy na hranici grotesky, jindy dobového dokumentu. K čemuž mu velmi napomáhá snová kamera Martina Štrby, kontrastující s hravou hudbou Vladimíra Godára. Krajinku tvoří několik lidových historek, které ovšem nemají vypovídat ani tolik o době, jako o lidech, kteří ji žili („historky netvoří historii“). V tomto ohledu připomíná Hřebejkovy tragikomické návraty do minulosti (Musíme si pomáhat, Pelíšky). Hlavním problémem celého filmu je nesoudružnost. Všechny povídky sice spojuje místo, ne tak režisérovo nahlížení na ně. Stále smutnější ladění sice můžeme brát jako jistou formu civilizační sebedestrukce, ale jelikož nám vypravěčův hlas neposkytuje žádná vodítka, lze o tom skutečně jenom spekulovat. Krajinka v žádném případě není špatnou lidovou komedií, je to neobyčejně kouzelná mozaika lidských osudů, na které jsou nejkrásnější bohužel jenom segmenty, nikoliv celky. A minimálně tento dialog si z ní budu pamatovat navždy: -Dýchá -Má naopak hlavu -Měli bychom mu ji otočit -„křup!“ -Už nedýchá. 75%(31.8.2006)

  • Mulosz
    ***

    Jako sled 8 kratkych filmu po sobe to nebylo spatne, nelibila se mi akorat povidka s Galatikovou, jinak vsechny mely svuj smysl a kolikrat i vtipnou pointu. Chybou vsak je, ze tyto povidky nepusobi jako celek a to hodne snizuje hodnoceni snimku. Pribehy se odehravaji na stejnem miste, avsak krome nediegetickeho vypravece a generacni navaznosti v podobe postavy Jiriho Schmitzera (coz je pri takovem mnozstvi postav velice malo) to divak nepozna. Chybi tam motivy, ktere ho k tomuto presvedceni spolehlive dovedou, aby se nemusel spolehat pouze na vypravecovy informace. Filmovy prostor je velice relativni a ukolem tvurce v tomto pripade melo byt ho divakovi co nejvice odrelativizovat, aby bylo mozno videt prave tu krajinku, ktere byl film zasvecen, a ne 8 puvodnich scenerii nekde z venkova.(30.8.2006)

  • E=mc2
    ****

    mozaická krajinka, ktorej chýbal dej. Dalo sa však na to pozerať. - Nepekný záver..(23.9.2009)

  • PinokKio
    ****

    Šulík zfilmoval takové mozaikovité jedna paní povídala .. humorně laděné i vážnější osudy lidiček, které by se mohly odehrávat v lecjaké krajince, protože zúrivých Sibertů, co potřebují napravit, může být všude fůra i dnes ..(31.1.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace