Reklama

Reklama

Když se obyčejný domácí chameleon, který trpí krizí identity, střemhlav vřítí do klasického westernového městečka Prach, naskytne se mu jedinečná příležitost projít kompletní proměnou. Chameleon, který si začne říkat Rango a vybájí si spoustu mýtů o svých hrdinských kouscích, roztočí spirálu podvodu, která mu přihraje šerifskou hvězdu ve městě zmítaném krizí. Otázkou je, zda dokáže jeden nepřipravený chameleon bez sebemenší kvalifikace změnit budoucnost městečka k lepšímu? Animované pojetí westernu s chameleonem v hlavní roli je množná na první pohled poněkud zvláštní, ale zábavný mix parodie, zajímavých postav a sofistikovaného humoru dělají z filmu Rango skvělou podívanou. (HBO GO)

(více)

Recenze (1 051)

POMO 

všechny recenze uživatele

Rango je viac o epizódkových bonbónikoch než o celistvom príbehu. Ale tie bonbóniky sú tonami nápadov sršiacou poctou všetkým slávnym westernom, rodriguezovkám a nakoniec i Pulp Fiction. Postavičky zarastených jašteričích, odpľúvajúcich si hombres, ktorí sú graficky detailnejší a živší než Clu v Tronovi, sú delikatesou pre milovníkov žánru. Zimmerova post-sherlockovská kompozícia, rezaná mechikom, vypointováva komické vsuvky a dodáva grády akčným scénam, ktoré sú „nakrútené a zostrihané“ lepšie než čokoľvek čo ste videli v najlepších akčných filmoch. A pozor, kadencia dospeláckeho humoru výrazne prevyšuje mieru toho detského. ()

Cival 

všechny recenze uživatele

Hořké zklamání. Tak jako se mi hrozně moc zamlouval celý koncept, jak mě oslnilo technické zpracování a jak zaujala expozice, tak mě Rango ve finále prachsprostě nudil. Příběh je totiž slaboučký a hrozně mdle podaný (a to variuje westernové skvosty i Čínskou čtvrť!) a Deppovo roztržité šaškování hodně brzy upadne do stereotypu. A ani hravý Hans Zimmer, narážky na Star Wars nebo Apokalypsu, či westernové špičkování, tenhle původně hodně originální animák nezachrání. Promarněná příležitost. ()

Tetsuo 

všechny recenze uživatele

První překvapení letoška a dost možná nejlepší animák za posledních několik let. Ačkoli má 2D formát, grafika je co se týče detailů a realističnosti o generaci dál než 3D filmy. Ohromné množství nápadů, často velmi nekorektní a "nedětské". ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Špagety, chorizo a chilli. Výborná kombinace. Ujetější a dospělejší než pixarovky, přitom neméně zábavné a konzistentní po emocionální stránce (od smíchu přes strach až k dojetí). Hyperbolizací žánrových konvencí, sklony k sebereflexivitě a množstvím odkazů ke konkrétním filmům Rango oblažuje mysl otupělou splývající mainstreamovou produkcí natolik, že jsem si jej napoprvé hlavně užíval a byl z něj nadšený, namísto analyzování, z čehože a proč jsem tak nadšený. Z animované tvorby mne posledně srovnatelně nadchly Divoké vlny, jež by s „vyprahlým“ Rangem mohly tvořit vybalancovaný dvojprogram. 95% Zajímavé komentáře: DaViD´82, KarelR ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Animák, western a hlavní roli mluví Johnny Depp. To jsou tři důvody, proč sázkové kanceléře čekaly, že se mi Rango nebude líbit. Šeredně se spletly. ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Vtedy na animovanom Západe. V tom filme je veľa dobrých fórov, najmenej jedna geniálna akčná scéna, má to famózny soundtrack a takmer dojímavé odkazy na slávne westerny (scéna s Duchom západu je najlepšia časť filmu nielen preto, kto ten Duch západu vlastne je). Lenže je to o 20 minút dlhšie, než treba, má to trestuhodne nevyvážené tempo a vždy, keď to začne gradovať a človek sa teší, že odteraz to už bude až do konca náter, príde zase spomalenie a hlušina. Dokonca sú tam miesta, keď ma to otravovalo. Štvrtú hviezdičku si odložím na reprízu v originálnom znení, slovenský dabing nestojí za fajku močky. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Výborné jednotlivosti, které samy o sobě ční (Clint), podtržené efektním vizuálem (Deakins), hravou hudbou a hordou narážek, citací a parodií, bohužel ve výsledku dávají dosti nesoudržný slepenec, u kterého nevadí ani tak fakt, že oťukává vícero žánrů, jako spíše to, že mu chybí opravdová vtipnost, jež by možná přinesla (paradoxně!) trocha dětinskosti ve Verbinského autorství, jehož absenci ale na druhou stranu po pirátské trilogii docela chápu. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Kopa pěkných momentů, hezké a originální postavy, ale to je asi tak všechno. U Ranga mi chybělo něco, čím jsou pro mě pěti hvězdičkové animáky specifické. Humor to mělo, i když takový, příliš dospělý. Animace neměla chybu a způsob vyprávění byl také fajn. Příběh je možná oním kamenem úrazu. Dá se ho, přes krásu animáku, ignorovat, ale když Vás nenutí film sledovat dál, je nejspíš něco špatně. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $135miliónovTržby USA $123,477,607Tržby Celosvetovo $245,724,603Tržby za predaj Blu-ray v USA $14,363,639Tržby za predaj DVD v USA $26,970,387║ Tak toto režisér Gore Verbinski fakt zvládol a nadmieru dobre, v prvom rade ide o poctu westernu ako takému a taktiež legenda ako Clint Eastwood sa tu len tak neobíde, aj keď som chvíľu rozmýšľal či ten počítačovo animovaný chlapík je skutočne ten na ktorého myslím. No ale okrem tej pocti, to má aj v celku dobrú tendenciu zábavnosti, na počítačový animák pre deti to je možno trošku aj drsnejšie než je zvykom, veď toľko ohýzdnych postavičiek som veru ešte nevidel ale mne to zapasovalo, pobavilo, vizuálne uchvátilo, príbeh ma nenudil ani chvíľu, postava jašterice Rango bol fakt sam o sebe dobrý úlet + tradične skvelý Slovenský dabing. /videl v kine: 95%/ ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Typický Verbinski. Nápady je to natlakované k prasknutí, během pár minut je to schopné semlít Leoneho, Coppolu i Baye a jen tak si to lehce krkne. Jako westernová besídka je to mnohem funkčnější než jako filmový celek. Rozptyl jednotlivých částí je až surreálně štědrý, takže výsledný dojem je poněkud neposedný. S připočtením českého dabingu to kecavého chameleona stojí pátou hvězdu, což nic nemění na faktu, že se nejspíš jedná o animákový vrchol sezóny. ()

KarelR 

všechny recenze uživatele

Zběsilý komediální mash-up Pro hrst dolarů a Tenkrát na západě, který se kupodivu nebojí ani parodování bayovek a dalších klasik. A protože Verbinski akci umí a nechybí mu nápady, je radost na to pohledět. Milovníci osobité animace a westernů tak zřejmě umřou blahem, ačkoliv se na tom odkazování a využívání protřelých motivů mohlo klidně ubrat. A přidat na geniálním indiánovi a na scénách, ve kterých opelichaní farmáři hlásí, že právě proběhla změna paradigmatu :) Už teď je každopádně jasné, kde na jaře hledat hodně stylovou zábavu pro dospělé a také jednoznačné cameo roku. 7/10 s potenciálem na budoucí zvyšování ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Strhující animovaná pocta dnes už trochu polozapomenutému světu spaghetti westernů. Chameleón promlouvající hlasem Johnnyho Deppa se rozpláclý na předním skle cabrioletu dívá v divoké jízdě na postavu bizarně zkarikovaného Raoula, kterou kdysi tak bravurně ve filmu Terryho Gilliama ztvárnil taktéž Johnny Depp, to je postmoderní rámec par excellence...a přesně v tomhle duchu do tavícího kotle své imaginace slil Gore Verbinski desítky víceméně synkretických vlivů a nechal z něho povstat svého nového hrdinu - chameleona, zvíře tisíce podob, který na sebe vlastně náhodou bere břímě westernového hrdiny. To, že jde o postmoderní hru, nezapomíná Verbinski znovu a znovu připomínat, třeba tím, že na čočku imaginární kamery nakreslí prstem hlavního hrdiny pomyslný obdélník výseku záběru. Vše je jen stylisticky dokonalá konstrukce, která drží až obdivuhodně pohromadě, uvážíme-li, co všechno do ní tvůrci zabudovali. Když Rango charakteristickým hlasem Johnnyho Deppa pronáší ,,I'm Nobody", nelze si nevzpomenout na existenciální rozměr, který ve westernu hledal Jim Jarmusch v Mrtvém muži, mystický Duch západu zase upomíná v syntézu spaghetti westernu coby žánru, neboť mýtický Spirit of the West má léty poznamenaný obličej Clinta Eastwooda a tělo a svršky Muže beze jména Sergio Leoneho, nemluvě o soškách Oskarů ledabyle naházených v kufru plážového vozítka... Připočteme-li klasické charaktery a šablonu westernových filmů, odkazy na slavné scény a typické westernové propriety, ale i aluze na mnoho newesternových amerických snímků (a to Verbinski s oblibou paroduje i své vlastní filmy), soví mexickou kapelu pějící nezřídka o mexickém kultu ,,La Muerte" a třeba surrealistický sen na poušti s létající rybou, máme tu velmi hutný postmoderní guláš. Ten se navíc ještě zahustí pochybnostmi o tom, kdo je vlastně vypravěčem tohoto příběhu - jestli ona (hudebně úžasná) soví kapela, které ovšem často její předpovědi hrubě nevychází, nebo upovídaný chameleon či nakonec sám strůjce příběhu v pozadí, filmový lyrický subjekt, tvůrce a prvotní hybatel filmu? Celý tak umanutě osobitý snímek odkazuje ještě k jednomu faktu - příštím filmem Gore Verbinskiho má být remake slavného westernu The Lone Ranger v hlavní roli, jak jinak, s Johnny Deppem, což dělá z Ranga vlastně jen jakousi přípravu na tenhle vlajkový projekt. Takže zásadní zpráva je: My, fanoušci resuscitovaného žánru, se máme zřejmě na co těšit! :-) Nádhera nesmírná... ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Za pasáže kde jde o spaghetti western se vším všudy, který se každým záběrem i každým tónem odkazuje na své kořeny, může Verbinski směle vykopat Leoneho z hrobu a podat si s ním ruku jako rovný s rovným. Zádrhel je v tom, že to celou dobu epizodicky přebíhá od surrealistického animáku pro dospělé narvaného odkazy na ne obvykle odkazované filmy (např. hned ze začátku Strach a hnus v Las Vegas), přes nápaditou groteskami inspirovanou akcí ve stylu druhých Pirátů z Karibiku až po zmíněný regulérní špageťák. A všechny ty pasáže jsou skvostné, ale dohromady neštymují a navzájem si vlastně i dost překážejí, protože každý z těch přístupů by utáhl (a ostatně i zasloužil) vlastní celovečerák. Takže na jednu stranu resuscitace hned několika vymírajících žánrů (nejen westernového či surrealistického, ale i inteligentní nezesměšňující parodie či chcete-li pastiše a i CGI animáků jako takových), na druhou i tak poněkud promrhaný potenciál. Originální znění nutností, ani ne tak kvůli Deppovi jako spíše díky Nighymu a Olyphantovi; navíc po dlouhé době hravé a nápadité (byť hodně volné) titulky. ♫ Hodnocení OST: 5/5 ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Jaká je ta vůbec největší záhada kinematografie, co je tím úplně největším tajemstvím? Jak už to tak bývá, ta úplně největší záhada je ta úplně nejtriviálnější – proč nás vlastně baví koukat na filmy? Čím jsou tak zajímavý? Mohlo by se zdát, že je takový dotaz úplně mimo, jenže odpovědět na něj nějak uspokojivě vážně není moc snadný. ____ Existují v zásadě dvě možné odpovědi: buď jsou filmy zajímavý z toho důvodu, že nabízejí přitažlivější obsah než naše realita, nebo nabízejí zhruba stejný obsah a akorát odstraní střihem veškerý nezajímavý momenty a scény. Řečeno bez cavyků, buďto jsou záběry ve filmech nějak ozvláštňovaný, pěkně vymyšlený a hezky zinscenovaný, postavy v těch záběrech provádějí různý zajímavý činnosti atd., anebo za to může spíše střih, který se postará o to, že všechny nudný a fádní věci z filmu zmizí. Nabízí se tu možná říct, že první přístup souvisí dost úzce s propagandou, respektive s německým expresionismem, jenž si zakládal na bohatém výrazivu, zatímco druhý přístup spadá v jedno s cenzurou, tj. s vystřiháváním nevhodného obsahu, kde cítíme pro změnu ruskou montážní školu. Vidíme tedy, že volba mezi tím, jestli se ideologie bude prosazovat spíše propagandou, například plakáty a reklamou, nebo cenzurou, tedy zákazy a mazáním, se vypovídajícím způsobem odráží i ve filmovém stylu. Ale zpět k tomu, jestli je ve filmech důležitější dění v záběru, nebo odstřihávání všeho jednotvárného a monotónního. Třeba u první Smrtonosný pasti může zaznít otázka, jestli je ten film tak cool kvůli tomu, že v něm Bruce Willis provádí všemožný psí kusy a šílenosti, anebo proto, že scény, kde jako obyčejný newyorský policajt sedí před telkou na kavalci a pere do sebe koblihy, ve filmu prostě chybí. Nebo se můžeme zeptat, jestli jsou thrillery atraktivní pro svůj napínavý obsah, či proto, že vše, co napínavé není, například rozjímání vyšetřovatelů nad nějakým spiskem, film zkrátka neukazuje. Myslím, že je to dost zásadní otázka, protože pomocí ní můžeme pochopit jádro a skrytý princip celé kinematografie. Osobně zastávám druhé stanovisko. Jsem toho názoru, že filmy se od naší reality zas tak neliší, takže nedochází k nějakému výraznému vylepšování záběrů, a veškeré kouzlo spočívá jednoduše v tom, že se vše nezajímavé z filmu zpravidla odstřihne pryč. Pokud vystřihneme nezajímavé scény, máme sice pocit, jako by ty zbývající záběry byly zajímavější, ale to je klam – oni jsou spíše normální a jako zajímavé se nám jeví jen proto, že to nezajímavé a nudné, co jim předcházelo a co bude následovat, bylo odstřiženo. Když se třeba vyčerpá téma dialogu, střihač to prostě usekne. Mohli bychom si též položit otázku, co dělají filmové postavy po skončení filmu? Nic zajímavého to jistě není, jinak by kamera zůstala zapnutá. Když se děje něco, co stojí za pozornost, kamera zkrátka běží, když ne, zůstává vypnutá (některé artové filmy na to jdou záměrně přesně obráceně, ale to teď ponechme stranou, zmiňme však argentinskou animovanou parodii na Drsného Harryho, Mastňáka Boogieho, která Harryho násilnický sklony k rasismu, nacionalismu a sexismu zdůrazňuje ani ne tak jejich zesílením, ale spíš zachycením spousty všedních scén, které nejsou jakoby vystřiženy a kde se postava chová jako prase). Aby se ale dělo něco, co stojí za pozornost, musí filmová postava prožívat nějaký nesnáze, nějakou útrapu či konflikt - Campbell by řekl monomýtus, kterým označil základní dějové schéma každého příběhu, od iniciace událostí přes jejich řešení po dosažení cíle a konec dobrodružství. A tím se dostáváme ke klíčové pointě: člověk nad sebou vždy potřebuje totalitu, nějaké zlo, které ho popohání kupředu, příkoří, s kterým se vypořádává. Bez něho se stává Brucem Willisem po skončení titulků, který všechny teroristy už vykosil a teď akorát sedí v papučích doma před televizí. A nevyplývá právě odsud, proč nad sebou potřebujeme totalitní režimy? Ukažme si to na příkladu: řekněme, že je váš otec totalitář ze starý školy, který nepřipouští kompromisy. Je sobota odpoledne a otec vám přikáže navštívit babičku. Praví: „Poslouchej, je mi jedno, jak se cítíš, prostě půjdeš k babičce a budeš se tam chvat slušně.“ Nyní si představte, že máte takzvaného postmoderního, tolerantního otce, který na to půjde jinak: „Víš moc dobře, jak hodně tě tvoje babička miluje, nicméně záleží na tobě, jestli ji navštívíš.“ Avšak tahle možnost volby, a to každé dítě, které není blbé, ví, obsahuje skrytý a mnohem silnější příkaz. Vy nejenže musíte navštívit svou babičku, ale vám se to musí ještě líbit. Totalita neprospívá jen hrdinům, kteří tím dostanou impuls k dobrodružství a zároveň výmluvu pro toho dobrodružství („Musel jsem to udělat.“), ale i nám lidem. Bez totality náš život zabředne do demokratické nudy. Vím, jsou to silná a snad neuvážlivá slova, ale vemte v potaz, co řekla matka Bonapartovi, když ji oznámil, že odplouvá z Elby a pouští se znovu do boje: „Děláš dobře. Je lepší zemřít s mečem v ruce než chřadnout po zbytek života ve vyhnanství.“ ____ V Rangovi jsou tři scény, kde se střih nepostaral o vystřihnutí všedních situací – úvodní cesta autem v teráriu, přechod silnice pod koly vozidel, kdy Rango na moment opustí příběh a vrátí se do všední reality, a úplný konec na pláži. Tyto scény výrazně kontrastují se zbytkem filmu, kdy hlavní hrdina čelí doslova samotnému peklu, o čemž náš přesvědčuje vtipná odpověď hada na pobídku, aby šel k čertu: „A odkud si myslíš, že jsem přišel?“ Rango prožívá monomýtus se vším všudy. Předtím vedl monotónní život chameleona zavřeného v teráriu, teď ale zažívá úžasné dobrodružství. Není sporu o tom, že totalita ve smyslu nějakého zla, s nímž se musí Rango vypořádat, mu jednoznačně a očividně prospívá. Proč tedy tolik lidí zastává názor, že totalita je špatná a staví ji na druhý konec oproti demokracii? Snad za to může skutečnost, že totalita prospívá spíše hrdinům (palachům, mašínům, paumerům) než obyčejným lidem schovaným při pistolnických soubojích za okny. Starosta městečka pronese, že lidé tam mají tvrdý život, ale že v budoucnu se vše v dobré obrátí, což je přesný opak toho, co prožívá Rango, jehož život v budoucnu po skončení titulků nebude mít opět žádný smysl, protože dobrodružství odezní, kamera zhasne a on se vrátí ke své všednodenní existenci obyčejného chameleona, a vše krásné a napínavé prožívá naopak nyní. Mohli bychom sice namítnout, že po skončení filmu nebude tím samým chameleonem jako na začátku, protože dobrodružství ho nedostalo jen dostat z bodu A do bodu B, učinilo ho také jiným a snad i lepším, ale to je sotva přijatelná útěcha. ____ Bez totality a nějakého impulsu, který nás neustále pohání kupředu a staví před nás překážky, zabředne náš život do uvadající šedi. Jinak řečeno největší problém je nemít problém. Kupodivu to spousta jedinců nechápe, třeba lesby a homosexuálové – kdyby dosáhli úplného zrovnoprávnění, co by pak asi dělali? Nejspíš by nastala nuda. Odsud také vidíme, proč by skutečně podvratná pohádka nesáhla po osvědčeném žánru parodie, která původní obsah imituje, ale pořád důsledně zachovává, nýbrž taková, která by ukázala, co se děje s princeznou a princem po závěrečném happy endu. Obézní princezna luštící sudoky a soptící princ s mohutným teřichem by byli nejlepší lekcí z podvratnosti. Stejně jako u romantického filmu, na rozdíl od romance tragické, která umí být definitivní, šťastný konec znamená pouze překonání krize, nic neuzavírá, je jen místem, kde se přestalo vyprávět. Nejlépe se asi podařila vystihnout nutnost totality a lež každého happy endu Cameronovi v Titanicu. Podívejme se na samotný okamžik katastrofy: Kate svému milenci na palubě lodi vášnivě slibuje, že až loď následujícího rána dorazí do New Yorku, uteče s ním, že si namísto falešného života mezi dekadentními boháči zvolí život v bídě se svou pravou láskou; v tu chvíli parník narazí do ledovce, aby zabránil tomu, co by bezpochyby bylo opravdovou katastrofou, totiž život milostného páru v New Yorku - nepotřebujeme příliš fantazie, abychom si představili, že by starosti všedního života jejich vztah záhy zahubily. Ke katastrofě tedy dojde proto, aby byla zachráněna jejich láska, aby byla zachována iluze, že kdyby nedošlo ke katastrofě, žili by „šťastně až do smrti". () (méně) (více)

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Animace dechberoucí, odkazy zábavné, dospělý přístup chvályhodný, ale ta epizodkovitost a pasivní hrdina (v tomhle mě chameleon zklamal moc) to zabíjí. Moje srdce je jinde. 7/10 ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

RANGO není animovaným filmem pro dospělé jenom proto, že si nebere servítky a obsahuje velkou řadu narážek na jiné mediální texty, ale hlavně z toho důvodu, že počítá se žánrově sběhlým a na určité formální konvence navyklým divákem, což je věc, která přichází s přibývajícím věkem. (Vše je motivováno transtextuálně, a tak je poněkud nesmyslné vytýkat, že "tohle jsme viděli jinde".) Ačkoliv může být představa dítěte, které se svého rodiče dožaduje vysvětlení, co to je paradigma, zábavná, poukazuje na to, že k plnému docenění jednoho z nejlepších animáků vůbec je nutné pochopit, o čem vypovídá, a porozumět přitom prostředkům, které k tomu využívá. Jde totiž o pozoruhodné dílo nejenom z hlediska animace, která je nezvykle fotorealistická (práce ILM a konzultace Rogera Deakinse k tomu nebývalou měrou přispěly), ale i co do žánru a dobového významu. Vypráví se zde totiž o tom, že je třeba nastolit nové paradigma, protože se anomálie nakumulovaly, což mělo za následek vychýlení světa z daného řádu - ekonomické jistoty (peníze zde nahradila voda). Je tak nutné se přimknout k tradičním mýtům a vzorcům, které jsou součástí každého správného campbellovského vyprávění. Na to se v obdivuhodně sebereflexivním díle upozorňuje nejenom volbou hlavního hrdiny s tisíci tvářemi (jde o chameleona), ale i přítomností vševědoucích - a ne tak úplně spolehlivých - sovích vypravěčů a okázalým upozorňováním na konstruovanost světa zviditelňováním rámování apod. Zatímco OPRAVDOVÁ KURÁŽ bratrů Coenových je westernový milník, který v podobě biblického podobenství pojednával o tom, že došlo ke změně paradigmatu (podoba klasického westernu je mrtvá), RANGO ve své reflexi postklasického westernu (nejenom toho spaghetti, ale i acid a dalších typů) oroduje za navracení postklasické podoby žánru. ()

Související novinky

Zemřel herec Ned Beatty

Zemřel herec Ned Beatty

14.06.2021

Včera v kalifornském Los Angeles opustil filmový svět americký na Oscara nominovaný herec Ned Beatty. Bylo mu 83 let. Rodák z Kentucky, kterého si mnozí diváci jistě vybaví třeba jako Otise, věrného… (více)

Oscar 2012 - výsledky

Oscar 2012 - výsledky

27.02.2012

84. udělování zlatých sošek, ke kterým se po letech vrátil Billy Crystal jako průvodce, bylo ve znamení tradice. Jedna z nejočekávanějších a nejsledovanějších televizních show roku se vrátila ke svým… (více)

Oscarové nominace 2012

Oscarové nominace 2012

24.01.2012

84. udělování výročních cen Americké filmové akademie se blíží. Ať už se vám to líbí nebo ne, pořád jde o nejsledovanější a z jistého pohledu i nejprestižnější filmové ceny na planetě. Takže, kdo se… (více)

"Spravedlivé" Zlaté glóby

"Spravedlivé" Zlaté glóby

16.01.2012

Zatímco v rámci nominací na letošní Zlaté glóby se jasní favorité rýsovali, samotné ceny žádného drtivého vítěze nepřinesly. Nicméně za obrovský úspěch se dají považovat tři Zlaté glóby pro… (více)

Reklama

Reklama