13. komnata Jaroslava Čejky (TV film)

Výjimečný osobní příběh známého mima a tanečníka, který svůj život zasvětil baletní kariéře.

Tanečník a mim, který letos obdržel cenu Thálie za celoživotní mistrovství, se většině lidí vybaví jako ten "pan Slepice". Někteří si možná vzpomenou i na jeho Tinu Turner, operní zpěvačku nebo černošku z různých zábavných pořadů. Přitom J. Čejka výborně tančil téměř 20 let na prknech Národního divadla. Z těchto představení se ale nedochovalo nic, kromě jeho problémů s koleny. Dlouho ale nezbytnou operaci odkládal, protože se staral o svou přes sto let starou matku, s kterou žije po celý svůj život. Jejich vztah byl poněkud zvláštní. Jaroslav Čejka měl pocit, že mamince osud něco dluží, protože zůstala sama s ním a jeho o deset let starší sestrou. Sestra se vdala a odstěhovala, ale Jaroslav měl pocit, že on musí s maminkou zůstat. Navíc u ní cítil bezpečí a jistotu, svým způsobem mu tak bylo dobře.
O jeho odlišné sexuální orientaci si spolu nikdy nepromluvili. Dnes je téma homosexuality poměrně normální, ale před padesáti lety to bylo úplně jiné. Toto téma bylo doma tabu stejně, jako jím bylo v té době v celé společnosti. I on sám na přímé otázky redaktorky Jany Klusákové odpovídá jen v náznacích. Maminka Jaroslavovi celý život určovala, koho si může domů vodit a koho ne. Nedávno zemřela a on zůstal sám. Teď mu nějaký přítel chybí. Komik, který celý život rozdával smích, zůstal na stará nemocná kolena sám. Aby vyšel s penězi, objíždí různé štace.
Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal?
"Múza mě z toho musí vysvobodit," říká... Nyní se chystá na operaci s koleny. Uvidí se, zda se po maminčině smrti dokáže - obrazně i ve skutečnosti - postavit na své vlastní nohy. (oficiální text distributora)