Crows Zero II

Nastavovaná kaše bez jediného čerstvého nápadu. Nejistý přechod k větší serióznosti se příliš nevyvedl nicméně coolness a stylovost však neochvějně trvá. Hluchá místa a recyklace sráží jinak vcelku zábavnou jízdu do nevýrazného průměru. Oguri a Yamada tentokrát táhnoucí za jeden provaz ale za vidění přesto stojí. (21.01.2015)

Zatímco v prvním díle Miike s nadsázkou reflektoval principy žánru chuligánských šónen mang, zde odhaluje jejich schematičnost tím, že jí nastavuje nezakalené zrcadlo a předkládá divákům ryze mechanický řetězec atrakcí. Dvojka Crows Zero tak jen ukazuje, že vše již bylo řečeno v prvním díle a druhý je pouze bonus na generování zisků; byť z řemeslného hlediska naprosto dokonalý. (31.10.2010)

Ten finální souboj je neskutečná pecka, má skvělou choreografii, a i když je velmi dlouhý, rozhodně neztrácí náboj. Takashi Miike je neskutečný šílenec a nebojí se výzev. A je to dobře, protože mu to prostě vychází. Ano, je to dost podobné prvnímu filmu, ale ten mě nedokázal tak skvěle strhnout jako druhý díl. Miike je prostě šílený génius a já mu to žeru. (19.06.2015)

Stará známa parta je späť. Na jednu stranu je fajn, že Miike vie vytvoriť prostredie a stále spraviť postavám dostačujúci background a vytvoriť si tak vlastnú japonskú verziu Fight Clubu. Ale mimo hlavnej motivácie, ktorá vlastne ťahá celý film a ktorá je sama o sebe veľmi slabá a prostoduchá, film nemá čo ponúknuť. Vzťahy sú mdlé, presahy takmer nulové a celá ta akcia je tiež po chvíli pomerne ťažkopádna. A aj tá dĺžka tomu veľmi nepridá. Je to škoda. Páči sa mi veľmi súčasná japonská kinematografia, ktorá má tendenciu prekračovať klasické žánre a ukazovať odvrátenú stranu japonskej kultúry. Čoraz viac si ale myslím, že tým, že je Miike tak všestranný a že točí ako na bežiacom páse, tak sa mu vo filmoch strašne stráca osobitosť. Ťažko dopozerateľný priemer. (19.11.2017)

Po druhém shlédnutí Vran v lepší kvalitě a už s titulky jsem musel přehodnotit z 3 na 4 hvězdičky. Stejně jako v Crows 0 má i Crows II nezapomenutelné momenty, ale i tak malé chybičky. Již intro je připomínkou starých Vran a hlavně písničky byly stejné jak v jedničce tak i ve dvojce, až na dvě nové. Od počátku je vidět jistý rozvoj postav, které si zachovali své charaktery, ale musí řešit jak spory mezi sebou tak mezi sousední školou Housen, díky nesjednocení Suzuranu a pomstě Housenu za dávnou smrt jejich vůdce... začíná boj mezi školami, tak i mezi studenty na obou stranách. Jediné co mě vadilo na dvojce je asi jen odbyté souboje, ovšem ne, že by jich bylo málo ba naopak , ale chaotičnost některých scén je opravdu hrozná. Velké plus dávám ovšem závěrečné bitce, která trvala přes půl hodiny, což byl neuvěřitelnej odvaz a parádní mlátičská akce jak má bejt. xxD 8/10 (10.09.2009)