Obsah
-
Dokumentární film o spirituální zkušenosti jedné dívky na slovenské hoře Zvir. Dne 5. srpna 1990 odpoledne si tři děti věku 10, 11 a 7 let Ivetka, Katka a její bratr Miťko hráli na na mýtině na hoře Zvir, na Lubovnianské vrchovině na severovýchodním Slovensku. Z okolního lesa se najednou začaly ozývat podivné zvuky, které se blížily. Děti se schovaly v blízkém seníku, ale zvuky neustávaly, naopak byly čím dál blíž, aniž bylo cokoli vidět. Strach dětí se stupňoval. Napadlo je modlit se a modlili se "Mária, Matka naša, skry nás pod svoj plášť...". Najednou všechno ustalo a na lavičce v seníku seděla Panna Maria, viděly ji obě dívky. Doprovodila děti do vesnice. Rodiče jim vše rozmlouvali, vrátili se s dívkami zpět na to místo a ony se Marii opět setkaly. Začaly se sem vracet, postupně i za přítomnosti mnoha poutníků, po nějakém čase se k místu přihlásila i církev. Vidění se opakovala každý měsíc až do 6. srpna 1995, místo navštívilo statisíce lidí. Hora Zvir byla v letošním roce prohlášena za poutní místo. (MFF Karlovy Vary)
Dokumentární film o spirituální zkušenosti jedné dívky na slovenské hoře Zvir. Dne 5. srpna 1990 odpoledne si tři děti věku 10, 11 a 7 let Ivetka, Katka a její bratr Miťko hráli na na mýtině na hoře Zvir, na Lubovnianské vrchovině na severovýchodním Slovensku. Z okolního lesa se najednou začaly ozývat podivné zvuky, které se blížily. Děti se schovaly v blízkém seníku, ale zvuky neustávaly, naopak byly čím dál blíž, aniž bylo cokoli vidět. Strach dětí se stupňoval. Napadlo je modlit se a modlili se "Mária, Matka naša, skry nás pod svoj plášť...". Najednou všechno ustalo a na lavičce v seníku seděla Panna Maria, viděly ji obě dívky. Doprovodila děti do vesnice. Rodiče jim vše rozmlouvali, vrátili se s dívkami zpět na to místo a ony se Marii opět setkaly. Začaly se sem vracet, postupně i za přítomnosti mnoha poutníků, po nějakém čase se k místu přihlásila i církev. Vidění se opakovala každý měsíc až do 6. srpna 1995, místo navštívilo statisíce lidí. Hora Zvir byla v letošním roce prohlášena za poutní místo. Komentáře uživatelů k filmu (59)
-
gouryella
odpad!Tohle fakt ne, nektery veci proste neprekousnu(20.10.2011)
-
Bluntman
Průměrné hodnocení dokumentu vyznamenaném cenou Česká radost na Mezinárodim filmovém dokumentárním festivalu Jihlava za to, že "nemyslí filmem". Obávám se, že ostatní nadprůměrná až absolutní hodnocení se vztahují k Ivetce jako osobě, která je charismatická, přemýšlivá a umí se zajímavě i poutavě vyjadřovat, nikoliv k dokumentu Víta Janečka, který trpí základními nedostatky (kdo jsou ty osoby, které promlouvají? co mají znamenat ty zvukové efekty? apod.) a který se nedovede dívat na věc z více úhlů pohledu, i když je tema křesťanské a nikoliv politické (MÁME NATO?, DEN E...). Oceňuji ale, že oproti BITVĚ O ŽIVOT může IVETKA A HORA sloužit jako záznam jiného způsobu života se všemi zvyky a tradicemi, jen škoda, že to v závěru kálí tendenčnost (svatba). Je mi líto, ale nebyl mi zprostředkován čistou formou dotek s nadpozemským, jako se to podařilo některým porotcům. 7/10(21.12.2008)
-
JANARYBA
Asi Ivetka a hora k sobě prostě nerozlučně patří a ona ani jinou možnost ( nějaké jiné životní cesty) neměla. Vypadá to, že začíná vědět co sama chce a bude snad třeba i šťastná. Její "úděl" je ale opravdu nezáviděníhodný a přišla tím prakticky o celé mládí. Možná, že dokonce tím, že dokument je tak diletantsky udělaný, moc nemá hlavu ani patu, je v něm necháno dost scén, které by měly být normálně sestříhány, nebo jsou až trapné (např. jak se tam dlouze naparuje ten kohoutek, kterému Ivetka dělala kmotru jeho dítěti), je nakonec ku prospěchu věci a naprosto to vystihuje danou skutečnost.(10.1.2009)
-
Rosomak
Film Ivetka a hora lze rozdělit na dvě části. První vypráví o zázraku a o poutním místě, ta druhá část vypráví o pocitech Ivetky, která byla jednou z těch, kteří byly u zjevení Marie. V první části chce zabrat film ze široka a v druhé jít do intimních zážitků Ivetky. Jenže té se dočkáme jen letmo. Informací se nám příliš nedostane a spousta zajímavých otázek, které diváka při sledování filmu napadnou, zůstane nezodpovězeno. Jak se Ivetka vyrovnávala se svou vírou v době puberty? Jak se na to dívá její manžel? Jak dopadla její kamarádka? [...] Po dlouhém přemýšlení to však musím zvážit i z jiného hlediska. Vít Janeček se snaží totiž vést s Ivetkou upřímný a hlavně intimní dialog. Musí volit organickou režii, která vyplývá z ochoty Ivetky zpovídat se před kamerou. Nechává jí tedy říct vše, co má na srdci a co potřebuje říct a nikdy jí do toho nezasahuje (oproti ostatním lidem, které svými přiznanými otázkami přímo vede k nějakému dramatickému cíli). Ivetku vlastně nerežíruje, ale pouze sleduje a nesnaží se jí onou zpovědí někam dovést. Ivetka se vede sama a možná proto neřekne mnoho informací za kterými se žene nedočkavý divák, ale řekne mnoho informací, které ona sama potřebovala říct. Tento dokument pro ní funguje jako očista, jak to i sama přiznala při premiéře, když řekla, že tento film pro ní byl i odpovědí na několik podobných dokumentů, ze kterých neměla dobrý pocit, a které nevystihly, to co ona prožila. Odpustím Vítu Janečkovi jeho občasné stylistické výstřelky, jako je třeba inscenace zvuků při zjevení a nezbyde mi říct nic jiného než, že jde o čistou práci. Svou nenuceností dokument možná diváka nezasáhne přímo do srdce, ale to rozhodně neznamená, že je něco špatně. Naopak, Janeček se výborně vyhýbá jakékoli manipulaci, nějakému vedení diváka a také zásadně nepracuje s emocemi. Více jsem se o tom rozepsal zde.(17.11.2008)
-
ninon
Přejmenovat na Tajemství nevěsty a poslat jako předsvatební dar ženichovi, aby věděl do čeho jde. Hned by šlo o zajímavější zpověď.(29.10.2009)
-
bassator
Za snahu... - 30. 10. 2009 - 10%(30.10.2009)
-
LiVentura
Na nejzdařilejší český dokument to jistě nevypadá a ani, abych pravdu řekl, to tak není...(29.10.2009)
-
swamp
Iveta Korčáková - holčička, která spolu se svou kamarádkou a mladším bratrem kamarádky na slovenské hoře Zvir zažila zjevení v podobě Panny Marie. Co se samotného "zázraku" týče, můj skepticismus a zdravý rozum vítězí nad davy lidí, kteří na horu každoročně putují za modlitbami. Jejich víra mi přijde směšná.. Ivetčin zážitek spíš považuji za výsledek její (v té době narušené) víry - přijde mi směšné, že jiní věřící lidé přijíždějí doufajíce v to, že spatří Pannu Marii na vlastní oči. Celé by to přece mělo být o otázce víry a ne o hmatatelných (viditelných) důkazech, není tak?! Ovšem zásadní je zde spíše postava samotné Ivetky, jak se vypořádala s tímto zážitkem, jak se s ním vypořádalo blízké okolí, jaký na ni byl vyvíjen tlak a vůbec. Z holčičky se začala stávat žena, která byla sice velmi citlivou (a rozhodně na mě působila celkem sympaticky), ale rozhodně ne srovnanou. Bohužel mi tam něco chybělo, větší konfrontace nebo něco podobného. Kolem a kolem to prostě byl "jenom" výlev jedné kdysi (možná ještě teď) zmatené dívky, sice místy zajímavý výlev, ale to prostě nestačí..(24.7.2011)
-
WANDRWALL
S nedůvěrou jsem přistupoval k tomuhle dokumentu. Až se opakoval po několikáté, až jsem si přečetl o něm od jednoho člověka, tak mu natolik důvěruji, že jsem věděl, že půjde o něco hodně zajímavého. A pro mě osobně šlo. Nechal jsem se unášet zpovědí hlavní představitelky, která mluvila o svém životě, o své nečekané zkušenosti, a že se nejednalo o nějakého příkladného andílka, o tom se rovněž nezdrádá hovořit, a nic nezamlčuje. Dojímá mě ta životní zkušenost někoho, kdo žije tak odlišně než jako já. Proto mě to vedlo k pozastavení se, k zamyšlení se, k ztišení se. Zajímavá je ona zkušenost IVETKY v Německu, či jinde, kdy je konfrontována s jinými lidmi, jiným způsobem myšlení... I její výsledný pocit, jak žít přes všechny ty deprese, co měla, jak chtěla ukončit svůj život, ačkoli by člověk očekával opak, tedy větší snahu po životě a šíření víry...(1.6.2010)
-
Premiere_*
Není to ani církevní agitka, ani uvádění zázraků na pravou míru, ale otevřeně vyprávěný poutavý příběh.(4.11.2008)
-
Slarque
Začátek mě docela vyděsil. Ale ještě dřív, než jsem to s představou, jak koukám osmdesát minut na to, jak lidé klečí a modlí se, vypnul, mě to začalo zajímat. Hlavní hrdinka je totiž nebývale otevřená a upřímná a na to, jaké měla mediálně profláklé mládí, nečekaně normální. Vít Janeček je potom dostatečně profesionální, aby toho dokázal využít, ale jemu projevenou důvěru nezneužít. Takhle si představuji kvalitní dokument.(3.11.2009)
-
Aidan
Největším zjevením tohoto filmu je samotná Ivetka, které se podařilo i s břemenem dětské vizionářské zkušenosti a církevně-mediálního humbuku kolem dospět ve vyrovnanou, moudrou ženu, jejíž svědectví - byť postaveno na důvěře v Boha - může ve své autenticitě oslovit i skeptické diváky. Režisér sice ukáže téma mariánských zjevení v Litmanové z různých stran (vedle přesvědčivých slov samotné vizionářky postaví byrokraty v kolárcích i zástupy stojící frontu na zázračnou vodu), hlavní pozornost však soustředí na dívčin osobní příběh, na její boj o nalezení vlastního povolání. Její normální (hluboce normální, nikoliv všední) dospělost je malým zázrakem. Mnohem pravděpodobnější by bylo, kdyby se nechala zmanipulovat do role mocí nadané, divotvorné panenky, anebo se naopak zcela vzepřela Bohu a obrátila se ke své zkušenosti zády. Neudělá ani jedno z toho; zdá se, že se našla, a její cesta tak může být obrovskou posilou pro všechny, kdo hledají své místo.(14.12.2008)
-
Mariin
Nejcennější na tomto dokumentu je seznámení veřejnosti se zvláštní událostí, totiž zjevením Panny Marie (?) u Litmanové nedaleko Staré Lubovni. Hodnotu tohoto dílka vidím především v tom, že nenásilným způsobem ukazuje víru a oslavuje hodnotu manželství jako svátosti. Za druhé je i zajímavým (i když zřejmě nechtěně) z hlediska etnografického svými záběry života na východním Slovensku (řeckokatolickými obřady a lidovými zvyky). Tak nějak si představuji slušný náboženský dokument. Mnohem působivější pro mne ovšem bylo živé setkání s Ivetkou, která premiéry filmu doprovází po celé republice a odpovídá na dotazy. To, jak jednoduše, přirozeně a vždy k podstatě věci mluví, by jí mohl závidět nejden profesor či kněz. Žádné zbytečné slovo, žádné předvádění se, žádné hraní divadýlka. Samotné technice dokumentu by se dalo ledacos vytknout, ale jeho úspěch tkví především v zajímavém obsahu a poselství.(18.11.2008)
-
rawen
Je vždy příjemné vidět a poslouchat citlivou, vnímavou a inteligentní osobu, tou Ivetka beze sporu je. Nastává pouze otázka zda a do jaké míry je schopna manipulovat svým okolím do takové míry, aby sama spadla do spárů svých vlastních fantasmagorií. Osobně si myslím, že Ivetka nelže a skutečné věří tomu, co prohlašuje, v čemž mě utvrzuje například už jenom patálie, které jí její "vyjímečnost" přivodila. Pokud u ní jde pouze o nějakou klinicko-psychologickou poruchu, pak jde o poruchu nesmírně milou a prozatím spíše prospěšnou. Co se týče filmu, moc se mi líbilo, že se jeho autoři viditelně dostali velmi blízko k hlavní představitelce a dokázali zachytit velmi osobní a intimní výpověď. Proto jim odpouštím různé jiné nedodělky a závěrečnou svatební tancovačku a hodnotím vysoko. 8/10 PS: na druhou stranu musím souhlasit s některými dalšími komentáři - film o Ivetce se vlastně "udělal sám", nebylo třeba se ani moc snažit, jen se dostatečně přiblížit a točit a točit, přesto už za to, že ten film vůbec vznikl, si to tu osmičku zaslouží..(10.4.2009)
-
Klobouček
Dokumentaristé nalezli úžasnou Ivetku a natočili o ni velice průměrný dokument. Ivetčin život je ale natolik poutavý, že spasí i nebohé filmaře. Co se kritiky formy dokumentu týče - vadí mi nepřehlednost postav, nenápaditá kamera, žádná výraznější práce se zvukem a pak především absence informací o tom, jak vlastně Ivetka žije. Najít úžasného člověka a nechat jej mluvit na kameru je chválihodný čin, ale byl bych rád i za nějaké osobité zpracování.(17.11.2008)
-
Skip
Dokument, který někomu řekne hodně a někomu vůbec nic. Záleží na tom, jakého založení člověk je a co a jak chce nebo je schopen vnímat. Pro mě je Ivetka docela zajímavá osoba, ale režisér ten film trestuhodně zprasil. Věčná škoda!(2.12.2010)
-
honajz
Některé drobnosti mi přišly nedotažené do konce, nebo málo vysvětlené, ale celkově velice působivý dokument, který než o samotném zjevení je o člověku, o jeho emocích, o hledání sebe sama a o tom, že ani holka, které se zjevila Panna Marie, nemusí být hned vzorem ctnosti, dokud si neudělá jasno sama v sobě. Každopádně mě ten dokument držel v napětí víc, než leckterý současný film, který je napínavým jen podle zaškatulkování.(12.12.2008)
-
Foma
Filmově a dokumentaristicky dokument opravdu pokulhává, ale Ivetka je úžasná.(6.4.2009)
-
Rhed
Monolog intelektuálně zmateného děvčátka vedený vlezlým rádoby vemlouvavým polohlasem. Chápu motivy katolické církve za každou cenu vlézt k občanům oknem, když už byla vyhozena dveřmi. V mém případě ovšem nula bodov, fráterníky stejně chytím za flígr a vyrazím ven, i kdyby se ke mně dostali odpadním potrubím. Samozřejmě, že dokument je čirá katolická agitka a jako taková u mě dvakrát nezaboduje, nehledě na příšernou formu. Jiným občanům názor neberu s bláhovou nadějí, že také oni budou respektovat postoj můj, což je v případě katolických tmářů vrchol naivity.(5.7.2010)
-
Cimr
Téma je zajímavé, ale dalo se z něj vytřískat mnohem víc. Ono úplně nebaví koukat 80 minut na dokument, ze kterého se nic nedozvím. Dvěma holčičkám se zjevovala Panenka Marie a jedna z nich si o pár let později koupí nové boty a vdá se, prakticky o ničem jiném to není. Žádná snaha o vysvětlení toho jevu, žádné názory záhadologů, teologů, psychologů (protože Ivetka na mě se svým prázdným pohledem a půlhodinovými pauzami mezi slovy nepůsobila úplně normálně), vědců, kritiků, příznivců.. Prostě nic jiného než pár fanatických křesťanů a jedna pomatená slečna, co mluví a mluví a mluví...(7.7.2010)
