poster

Ivetka a hora

  • Slovensko

    Ivetka a hora

Dokumentární

Česko, 2008, 83 min

Režie:

Vít Janeček

Scénář:

Vít Janeček

Kamera:

Braňo Pažitka
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Bluntman
    ***

    Průměrné hodnocení dokumentu vyznamenaném cenou Česká radost na Mezinárodim filmovém dokumentárním festivalu Jihlava za to, že "nemyslí filmem". Obávám se, že ostatní nadprůměrná až absolutní hodnocení se vztahují k Ivetce jako osobě, která je charismatická, přemýšlivá a umí se zajímavě i poutavě vyjadřovat, nikoliv k dokumentu Víta Janečka, který trpí základními nedostatky (kdo jsou ty osoby, které promlouvají? co mají znamenat ty zvukové efekty? apod.) a který se nedovede dívat na věc z více úhlů pohledu, i když je tema křesťanské a nikoliv politické (MÁME NATO?, DEN E...). Oceňuji ale, že oproti BITVĚ O ŽIVOT může IVETKA A HORA sloužit jako záznam jiného způsobu života se všemi zvyky a tradicemi, jen škoda, že to v závěru kálí tendenčnost (svatba). Je mi líto, ale nebyl mi zprostředkován čistou formou dotek s nadpozemským, jako se to podařilo některým porotcům. 7/10(21.12.2008)

  • Foma
    ****

    Filmově a dokumentaristicky dokument opravdu pokulhává. Ivetka je ovšem natolik poutavá osobnost, která to má v sobě dost dobře srovnaný (na to, co zažila), že už jen za vybrání tématu si tvůrci zaslouží pár plusů navíc.. Nakonec i to vyznění je spíše proticírkevní a zase na druhou stranu neskeptický, otevřený, což je sympatický.(6.4.2009)

  • Rosomak
    ****

    Film Ivetka a hora lze rozdělit na dvě části. První vypráví o zázraku a o poutním místě, ta druhá část vypráví o pocitech Ivetky, která byla jednou z těch, kteří byly u zjevení Marie. V první části chce zabrat film ze široka a v druhé jít do intimních zážitků Ivetky. Jenže té se dočkáme jen letmo. Informací se nám příliš nedostane a spousta zajímavých otázek, které diváka při sledování filmu napadnou, zůstane nezodpovězeno. Jak se Ivetka vyrovnávala se svou vírou v době puberty? Jak se na to dívá její manžel? Jak dopadla její kamarádka? [...] Po dlouhém přemýšlení to však musím zvážit i z jiného hlediska. Vít Janeček se snaží totiž vést s Ivetkou upřímný a hlavně intimní dialog. Musí volit organickou režii, která vyplývá z ochoty Ivetky zpovídat se před kamerou. Nechává jí tedy říct vše, co má na srdci a co potřebuje říct a nikdy jí do toho nezasahuje (oproti ostatním lidem, které svými přiznanými otázkami přímo vede k nějakému dramatickému cíli). Ivetku vlastně nerežíruje, ale pouze sleduje a nesnaží se jí onou zpovědí někam dovést. Ivetka se vede sama a možná proto neřekne mnoho informací za kterými se žene nedočkavý divák, ale řekne mnoho informací, které ona sama potřebovala říct. Tento dokument pro ní funguje jako očista, jak to i sama přiznala při premiéře, když řekla, že tento film pro ní byl i odpovědí na několik podobných dokumentů, ze kterých neměla dobrý pocit, a které nevystihly, to co ona prožila. Odpustím Vítu Janečkovi jeho občasné stylistické výstřelky, jako je třeba inscenace zvuků při zjevení a nezbyde mi říct nic jiného než, že jde o čistou práci. Svou nenuceností dokument možná diváka nezasáhne přímo do srdce, ale to rozhodně neznamená, že je něco špatně. Naopak, Janeček se výborně vyhýbá jakékoli manipulaci, nějakému vedení diváka a také zásadně nepracuje s emocemi. Více jsem se o tom rozepsal zde.(17.11.2008)

  • LiVentura
    **

    Na nejzdařilejší český dokument to jistě nevypadá a ani, abych pravdu řekl, to tak není...(29.10.2009)

  • gouryella
    odpad!

    Tohle fakt ne, nektery veci proste neprekousnu(20.10.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace