Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Proč lidé nezasáhnou, když se před jejich očima na ulici odehrává násilí? 13. března 1964 ubodal osmadvacetiletou Kitty Genovese na newyorské ulici její vrstevník Winston Moseley. Byly 3 hodiny ráno, přesto později vyšlo najevo, že vraždu nějakým způsobem zaregistrovalo 38 lidí v sousedství. Nikdo z nich se však neobtěžoval zvednout telefon. Vrah na její zavraždění potřeboval 50 minut, pozdě přivolaná policie přijela na místo činu za 2 minuty. Vědci Darley a Latane o čtyři roky později tuto nepochopitelnou lidskou vlastnost prozkoumají a pojmenují jako „Janovský syndrom", častěji též jako „syndrom nezúčastněného diváka". Žijeme o čtyřicet let později a musíme si přiznat, že se situace příliš nezměnila. Lidé stále páchají násilí a stále se mezi námi najde málo těch, kteří jsou ochotni pro neznámého a anonymního občana vzdát se svého pohodlí, případně si způsobit nějaké nepříjemnosti.
Režisér Radim Špaček přetavil téměř půlstoletí starý příběh v univerzální situaci a tu provokativním způsobem inscenoval na ulici, mezi nic netušícími chodci – diváky – a vlastně i aktéry. V originálním polohraném dokumentu uvidíme mimo jiné Jiřího Černého, Gabrielu Pyšnou nebo Pavla Opočenského. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (20)

Marze 

všechny recenze uživatele

To jsem nevěděl, že má každý právo si vyžádat kamerový záznam, na kterém je natočen. Téma bezpečnosti v jakémkoli městě je pro mě velmi důležité, protože možnosti obrany jsou omezené. Potěšilo mě , že v dokumentu jsou komentáře filosofa Jana Sokola. Hrané scénky se mi zdály trapné, ukřičené a agresivní. Herecké výkony hrozné. Amatérské roztřesená kamera má zřejmě navodit pocit autentičnosti. Za deset let od natočení dokumentu se situace změnila. Bývala ministrině Válková mi říkala, že po EU se toulá milion běženců, kteří byli buď vyhoštěni, nebo vůbec nebyli zaregistrováni (kteří mají dle mého názoru nahradil vymírající obyvatelstvo Evropy). Proto se snažím do západních měst nejezdit. Nejzajímavější jsou výpovědi svědků svých špatných zážitků ve třicáté minuté. Dle mého názoru pomoci oběti mohou jen lidé, kteří mají výcvik v bojových umění a jsou navíc ozbrojeni. Když proti mě půjde v tramvaji útočník s nožem, mohu ho podle legislativy napadnout první, protože se mi nechce čekat až zaútočí? A nebude každý z 23 svědků říkat něco jiného, jak zaznělo v dokumentu? Moje zkušenost je pozitivní. Nedávno jsem ve večerní pražské tramvaji viděl, jak na zadní plošině dal jeden malý bezdomovec druhému pěstí tak silně , že ten upadl na zem do bezvědomí a druhý mu zuřivě na zemi kopal do hlavy, která lítala jak hadrový maňásek. A tři silní chlapy ho okamžitě zpacifikovali a zavolali Polici. ()

Tanner 

všechny recenze uživatele

Cosi, co by dokázal natočit asi i desetiletý školák lépe, protože by se nesnažil takhle trapně upravovat skutečnost a rádoby zajímavě ji prolínat s fikcí (ještě mizerně natočenou), lze imho jen těžko nazvat dokumentem. Myslím, že téma je natolik zajímavé samo o sobě a skutečně závažné, že by si zaslouželo o něco důstojnější zpracování, které by dalo více prostoru k souvislým projevům lidem, kteří k tomu mají skutečně co říci. Zde jim ho bylo dopřáno málo. Právě kvůli názorům odborníků (i když zkreslených a vytržených z jejich výkladu) jsem u toho vydržel celou dobu. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale opravdu mě zajímá více, co si o tématu myslí prof. Sokol, než to, jak o něm debatují fiktivní dokumentaristé v hospodě. A jen tak mimochodem - zajímalo by mě, kolik z nich se skutečně ocitlo v nějaké situaci, které inscenují (pokud vůbec). Ono odsoudit ostatní je snadné, ale je třeba si zamést před vlastním prahem. Toto mi přišlo tak trošku jako pomyslné plivnutí do tváře lidem, kteří skutečně svůj život za druhé nasadili a někdy položili. Shrnuto: téma opravdu zajímavé, ale když hodnotím provedení, nemůžu více. ()

Reklama

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Opravdu nám chtěl ten chlapec s kamerou a dívka Gábina namluvit, že jejich rozhovory mezi sebou a vlastně kýmkoliv dalším jsou autentické? To snad ani neměli v plánu, protože při sledování jejich kreací aby se člověk hanbou propadnul. Být dokument složen jen z poznatků (snad) odborníků, měl by vysokou úroveň, neboť fenomén, jímž se zabývá, je velmi podstatný. Ona rádobyhumorná, zbytečná a zcela nezvládnutá "hraná" složka strhává dokument jen těsně nad hranici odpadu. Závěrečná snová pasáž se supermanem je už pak jen pro otrlé. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Polo-dokument o sociologickém experimentu, který je sám sociologickým experimentem. Do sebe zahleděným a (úmyslně?) bolestivě trapným. Nakonec už vůbec není důležité „co“, nýbrž pouze „jak“. Být tvůrci důslednější, vznikne počin polovinou diváků obdivovaný, polovinou nenáviděný. Takto to není nic proti ničemu. Andy Kaufman by každopádně měl radost. 55% ()

Magyar 

všechny recenze uživatele

Neustálé a všudypřítomné podsouvání negativního pocitu nad stavem "současné společnosti" mi už leze krkem. Původ morálky, altruismu (a jejich protikladů) či emocí se datuje minimálně ke křižovatce našeho druhu s ostatními sociálními primáty, ale pořád budou někteří hlásat, jak je lidstvo zkažený a jak to s ním jde z kopce (to bude asi nějaká druhová paměť, nebo že by racionalita, jediná to ryze lidská vlastnost?). Protože se autoři nechali vláčet stejnými motivy jako kritizovaný dav, dobrovolně zahodili smysluplnost tohoto dokumentu a já nemám důvod dávat víc než jednu hvězdu (za co vlastně? z vrozený dobroty? :) ). ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama