Žízeň po životě (TV film)

Chlapák i citlivý muž a oblíbený herec ve vzpomínkách manželky Radky, J. Štěpánkové, G. Vránové, J. Přeučila, L. Lipského, K. Vágnera a dalších.

Byl dramatickým typem, ztělesňoval silné, rozhodné a mužné postavy. Na divadelní fakultě patřil k žákům Miloše Nedbala a obdivoval Zdeňka Štěpánka. Po studiích nastoupil Petr Haničinec na rok do pardubického divadla, další dva roky strávil v Armádním uměleckém divadle pod vedením E. F. Buriana a v roce 1962 zakotvil na více než 30 let v Divadle na Vinohradech. Haničinec tíhl k charakternímu herectví. Byl předurčen hrát postavy různě složitých charakterů padouchů, zločinců, zemitých a furiantských chlapů s vnitřním temperamentem a elánem ve světovém a českém dramatu. Velké postavy ztvárnil v inscenacích Faust, Komu zvoní hrana, Léto, Barbaři, Král Krysa, K domovu se dívej, anděli, Generálka či Mistr a Markétka. Vytvořil řadu filmových rolí, v paměti diváků zůstávají natrvalo jeho postavy z televizních inscenací a seriálů, řada velkých hereckých osobností světového plátna promluvila díky dabingu jeho hlasem.
O jeho životě soukromém i hereckém hovoří v dalším dokumentu z cyklu Příběhů slavných J. Štěpánková, J. Přeučil, V. Opletal, P. Filipovská, L. Lipský, K. Vágner, M. Kyselková a další. (oficiální text distributora)