Hlad

Jmenovec legendárního herce (opravdu nevím jestli se nejedná o vtip či pseudonym) nám ve svém režijním debutu představuje nepředstavitelné podmínky irské věznice na které doplácí její "obyvatelé". Otřesná hygiena, drsná šikana ze strany dozorců, to vše vyústí v protestní hladovku. Jedná se o malý a neskutečně pomalý film, na který se člověk musí psychicky velmi dobře připravit. Film nemá stanovený pevný příběh a jedná se spíše o sled scén, které na sebe moc nenavazují a ze začátku bude mít divák docela problém se orientovat. Celý snímek je vyprávěn spíše formou obrazů a dialogy se vyskytují jen když je to opravdu nutné. V druhé části se režisér zaměřuje na hlavní postavu, ve které se poprvé pořádně předvede Michael Fassbender v úplně jiné úloze než v jaké jsme ho viděli doposud. Je vidět, že se roli plně oddal a výborný výkon předvede jak v takřka 20-ti minutovém nesestříhaném rozhovoru, tak i v pozdějších fázích, kdy se z něj stává troska ne nepodobná Christianu Baleovi z "Mechanika" (kdo viděl ví co může očekávat). Snímek to je opravdu zajímavý a ukazuje to co běžně ve filmech nevídáme a popravdě ani nechceme vídat, chce to jen obrnit se velkou dávkou trpělivosti, protože některé části se opravdu táhnou hlemýždím tempem. (07.06.2010)

Otřesné. Skvělý námět se kterým si McQueen vytřel prdel a zbytek hoven namatlal na diváky. Naprosto stejně jako vězni na stěny. Co na plat, že film mapuje tvrdou "špinavou" hladovku věznů, když příběh je vyprávěn tak sterilně, že jsem to po 30 minutách chtěl zabalit. Celý film se nemluví a nevysvětluje jen se prvoplánově ukazují syrové záběry, které ve výsledku nic neznamenají a pak to příjde. Půlhodinový rozhovor vězně s knězem, kde třetinu filmu žvaní o hovně, piplají se v hovně a nakonec pronesou větu, kterou mohli říct za jednu minutu a divák by byl stejně obeznámen se situací jako po této šílené rozpravě o již zmiňovaném hovně. Následuje tvrdá hladovka jednotivce, kde se opět půl hodiny nemluví, jen se ukazují skandální záběry nemocného člověka. Ve výsledku je tedy film totálně nudný, neinformativní, neumělecký, ani nepobuřující, je to prostě jen nudná sračka bez scénáře. 20% 22.08. 2010 (22.08.2010)

Tak tohle drsné drama mně dostalo. Filmy z vězeňského prostředí mají vždy něco do sebe. Ta koncentrace různých živlů na malém prostoru, nutnost dodržování kázně i okamžité represe ze strany dozorců nabízejí u vězeňských filmů celou škálu dramatických okamžiků samy o sobě. Pokud se však nacházíte v britské věznici odsouzený jako člen IRA za teroristické akce je pobyt za mřížemi ještě výrazně drsnější... Ono padnout Britům do spárů jako zločinec nebyl nikdy med a nic na tom nemění fakt, že se příběh odehrává ,,až'' v roce 1981. Na stranu druhou IRA se svými atentáty a bombovými útoky skutečně zařadila do povědomí ani tak ne jako osvobozenecká armáda, ale spíše jako teroristická organizace. Osobně bych nebránil ani Skotům ani Irům v nezávislosti a to ani za předpokladu, že Spojené království se značně zmenší... Snažil bych se však věc řešit politicky, diskusí tak jak nabádal pastor Bobbyho před jeho definitivním rozhodnutím. Sice leckomu může připadat brutalita stráží za hranou, na stranu druhou když si uvědomíme co vězni na svých celách dělali, moc se dozorcům nedivím.... Tam už nešlo o potlačení protestu, ale o možnost nějaké epidemie z katastrofálních hygienických podmínek. Ty však neudělali vězňům dozorci, ale chlívky si z cel udělali sami vězni... Hlad je drsným snímkem. První polovina nás seznámí s některými z vězňů i důvody, zač jsou zavření. Jelikož se jejich snaha o uznání vězňů IRA jako politických vězňů nedaří, přistupují ke stále drsnějším metodám vzdoru. Bobby Sands nakonec sáhne k hladovce. Smekám před Fassbenderem a jeho výkonem. Opravdu nechápu jak tvůrci dosáhli takového stupně vyzáblosti. Už jsem viděl pár filmů o hladovějících i hladovkách, nikdy jsem ale neviděl takto podrobně krůček po krůčku chátrat lidské tělo. Bylo to jako když vadne nezalévaná květina. Ačkoliv se ve filmu moc nemluvilo, každý záběr měl neskutečnou výpovědní hodnotu a slov nebylo třeba. Kladu si však otázku co měl film říci. Bylo to o mučedníkovi, který se obětoval za svobodu? Nebo o teroristovi, který zbytečně zemřel za své ideály? A co ti další co zemřeli hladem na bloku H v Long Kesh od května do srpna roku 1981? Ať tak či tak, film si zcela jistě zaslouží vysoké hodnocení jaké již dnes má. Dávám 4 cigára ubalená ze stránek Bible. * * * * (13.08.2014)

Film, jenž skrz explicitní fyzické utrpení vykresluje utrpení duševní, čímž způsobuje empatickým divákům utrpení emoční natolik silné, až mají tendenci nazývat ho fyzickým... Co se ale za tím vším utrpením skrývá je nejasné, můj problém s Hladem je, že mi nedává nic, co pozřít, nečekám, ani nechci u artfilmu jasnou, doslovnou pointu, ovšem Hlad je až příliš moc o pocitech a málo o skutečném poselství, o okolnostech a dokonce i málo o myšlenkách, pokud tedy pomineme myšlenku: trpět za své přesvědčení. Z filmařského hlediska je pro mne McQueenův debut mnohem zajímavější - svým pozvolnějším tempem, delšími, statickými a strohými, avšak důsledně promyšlenými záběry se Hlad řadí spíše k artfilmům, avšak zůstává na hranici této škatulky, kde jsou artfilmy stále záživné a ani v dlouhých, tichých částech neinklinují k úmorné zdlouhavosti a nudě. 7/10 (09.05.2012)

Bylo mi řečeno abych se najedl před filmem, že po něm nebudu schopnej... Že si budu vážit každého sousta... Čekal jsem proto něco drsnějšího, ale abych pravdu řekl, viděl jsem horší snímky. I když na to finální hladovění se nekoukalo moc příjemně. Za nezapomenutelnost snímku - 3. 10. 2009 - kino Světozor - Malý sál - Praha - 90% (10.10.2009)