Reklama

Reklama

Hlad

Trailer 2

Věznice Maze v severním Irsku, rok 1981. Situace mezi odsouzenými z řad irské republikánské armády (IRA) a dozorci se začíná vymykat kontrole. Ponižující a čím dál tím brutálnější praktiky dozorců naopak utvrzují vězně v jejich odhodlání k odporu. Bobby Sands, vůdce vězňů, dává pokyn nejprve k odmítání jakékoli hygieny. Ale když je tato „provokace“ potlačena policejními těžkooděnci, vyhlásí generální hladovku. Téměř sedmitýdenní hladovka se zapsala do krvavých dějin britsko-irských vztahů a rozdělila společnost na ty, kteří v irských vězních viděli obyčejné teroristy, a na ty, pro které se stali novodobými mučedníky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (433)

POMO 

všechny recenze uživatele

Celý čas si vravíte, čo je cieľom filmu, ktorý iba kubrickovsky strohým vizuálnym okom zobrazuje nehorázne zaobchádzanie s IRA väzňami v anglickom kriminále. Aj v druhej polovici, kedy scenár zabudne na predošlé postavy a zaostrí na Fassbenderovho dobrovolného mučedníka, ostávame iba pozorovateľmi vecí, z ktorých tuhne krv v žilách. Tu je už ale film v inom leveli vďaka hercovmu megatalentu. Zmysel napokon filmu dodá až fakt, že ono utpenie, ktoré postava(y) prežila(i), nebolo zbytočné. Silný výpal do divákovej hlavy. ()

KevSpa 

všechny recenze uživatele

Syrové a fyzicky nepříjemné. Místy je film zbytečně zdlouhavý, ale zároveň nabízí řadu nezapomenutelných okamžiků. Hlad je ale hlavně hereckým koncertem Michaela Fassbendera, který kvůli roli neváhal držet drastickou dietu a svůj výkon tak dovedl k absolutní dokonalosti. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Maximálně ‚fyzické‘ a bytostně nepříjemné pokoukání. Formálně strohé a přitom velmi výrazné. Herecky minimalistické a přitom plně funkční. Příběhově chudé, ale myšlenkově bohaté. Těžkotonážní pěsťovka mezi oči. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně pomalý, nemluvný film, který klade důraz hlavně na atmosféru, která sílu má. Přes tu nemluvnost je ale dost náročné se probít. Ona mi ve filmu vlastně ani nevadí, musí být alespoň na co koukat. Nádherné záběry, příroda, cokoliv. Jenže tady se dá koukat maximálně tak na vězeňskou celu 5x5 metrů, nedopalek, hajzl, prkýnko a tím to končí. Ke konci to ale smysl má, když se přes první půlku divák prokope, pak si užije docela zajímavou část. Otázka je, jestli má smysl strávit drahocený čas čekáním, zdali se film v průběhu změní a jestli se změní, tak jak. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Bolestně fyzický zážitek. Úporný, intenzivní, pozvolný a spalující. McQueen riskuje vážné nařčení z politické kontroverze, ale tady nejde o obhajobu ideologie jako spíše o mnohdy až barokně strnulý a vizuálně bravurní obraz ponížení, odhodlání a utrpení. Strukturou podoben trojkřídlému oltáři plnému krve, odříkání a výkalů, oltáři, jež nežaluje, neagituje, nehodnotí... jen vyzařuje skličující šerosvit. Steve McQueen je nepochybně obrovským talentem, svou výtvarností, úsporným jazykem i střídmou sdílností. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi intenzivní filmový zážitek. Dramat o irském protibritském odboji a jeho extrémní formě představované Irskou republikánskou armádou bylo již natočeno bezpočet a zpravidla výborných, Hlad není jiný, jen tím, že jeho dějový rámec bez znalosti souvislostí nechává diváka apriori stranit vězněným členům IRA a tím se mírně přiklání na jejich stranu barikády, neboť věznitelé jsou tu těmi špatnými a vězni obětmi, přináší k viděnému možná trochu falešný rozměr, který má příchuť kontroverze. Nic to však nemění na tom, že sám fenomén protestní hladovky, dovedené navíc až na samu mez, je ryzí projev síly osobnosti a lidské vůle, který nelze ignorovat, neboť jeho vlastní podstata je palčivá...ať už jsou důvody k takovémuto protestu jakékoliv... Film Stevea McQueena má pak v sobě obsaženy dva zdánlivě nesourodé protipóly - na straně jedné jde o silně politický film, na straně druhé je tu však čistokrevné vězeňské drama s přesahem k spirituální povaze hrdinství na principu sebeobětování se. Silný film... ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Líbilo se mi jak si kamera vždy vybere jednoho zástuce z každé frakce (vězni, bachaři, těžkooděnci) a nenásilně ho sleduje. S hlavním hrdinou se vlastně seznámíme až za dost dlouhou dobu, a to hlavně díky dlouhému rozhovoru s knězem. Jinak se toho ve filmu moc nenamluví, ale o to je právě působivější. Režisérovi se daří vtáhnout diváka do vězeňské atmosféry plné klaustrofobického ubíjejícího hnusu, napětí, odhodlání větňů a frustraci bachařů, kterou si s gustem vybíjej na vězních. Samotná finální hladovka je kapitola sama pro sebe, velmi realisticky natočená změna těla vám vezme jakoukoli chuť se někdy o něco takového pokoušet. Nebyla to pro Británii veselá doba a po skončení jsem měl chuť se najíst. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(CINEMA MUNDI 2010) Nesouhlasím s tím, že by šlo o (ryze) fyzický zážitek, když se v závěrečné části od fyzického přechází až k metafyzickému, a že by šlo o levicový film stavící se na stranu teroristů, protože tenhle až seidlovsky stylisticky strohý film, jehož působivost a výpovědní hodnota je obsažena v promyšleně komponovaných obrazech, je o nedostatečné nekomunikaci na všech stranách trojúhelníku vězni-věznitelé-vláda. (Viz způsob snímání a nastříhání rozhovoru mezi vězněm-hladovkářem a knězem: prostor věnovaný postavám je shodný, nikdo z nich záběru nedominuje a když přijde na promluvy do kamery, nejde o zcizovací efekt, nýbrž nápadité užití figurativní metody záběr-protizáběr, kdy nasloucháme oběma stranám, jenom pozice a optika se mění.) HLAD je modernistický film, který užívá postupy toho nejlepšího z těch nejlepších (především italských) politických snímků: několikaminutový dialog v jednom záběru uprostřed filmu rytmizující dění a sloužící jako předěl, rekontextualizace scén - mytí rukou a kouření na sněhu - upozorňující na rutinnu vykonaného a drzý odklon od "hlavních" postav začátku filmu ke zcela jiným a novým. Takhle by měly vypadat politické filmy - poučené kinematografickou minulostí, sveřepě soustředěné na dané téma a problematiku, angažované nejenom svým obsahem, ale i stylistickou koncepčností a porušováním kanonických pravidel vyprávění. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Poslední hladovka byla špatná. Tentokrát začneme jeden po druhém.... jeden zemře, další ho nahradí ..... Politický film o věcech kterým nemůžeme rozumět, ale můžou se nás dotýkat. Říkám si: to snad není možný!!! Humanita a demokracie v britském provedení značí, že bachař těžkou práci má, ale já mám celkem jasno, na kterou stranu se názorově přikloním. Boj za SVOJI víru zase v jiném podání, v podání těch, jenž ZAVŘENI V HOVNECH CHTĚLI VZBUDIT LÍTOST ČI ZÁJEM. O IRA, o politických pohnutkách, které jsou celkem jasně, srozumitelně a dokonce poutavě vysvětleny. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímám mě, jak bylo zacházeno s vězni IRA. 2.) Proč je film, ve kterém je tolik ,,hnusu“, nazýván jako ,,normální“? 3.) Proč je režisérský debut S. McQueena označován jako nejdiskutovanější a nejoceňovanější nezávislý film tohoto desetiletí?. 4.) Zajímá mě, jak dlouho se dá přežít bez jídla. 5.) Připravuji hladovku a v rámci tréninku omrknu její průběh. 6.) Jsem vedoucí semináře: Čistota půl zdraví. // Mám rád, když se z filmu dozvím něco nového, zajímavého. I kdyby jen, že pro hladovkáře je smrt kurevským vysvobozením. Takhle mi to stačí. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Hlad není další z řady dojímavých vězeňských filmů o nezlomnosti lidského ducha, nespravedlnosti systému a jeho nelidskosti. Konečně, tohle vězení je jiné, než jsme z filmů z podobného prostředí zvyklí. Tytam jsou přeposilované gumy, vřava z chodeb, práce v prádelnách, pašování drog, fyzické potyčky mezi vězni, jejich boj o moc či plánování útěku. Je tu ticho, světlo a kdyby vězni nepotřeli vše svými výkaly, ocitli bychom se pod odmontování vězeňských dveří ve sterilní nemocnici. Rutina. Úmorný nedostatek podnětů (jak rozumné v tomto ohledu bylo vzdát se hudby). Hlad má i své bachaře, kteří nemluví, pracují ze zvyku, bez větších emocí. Jen občasné návštěvy, motáky a povídání se spoluvězni na ignorované mši vytrhávají mukly z jejich letargie a vtiskávají jim zdání osobnosti. Tady není a nemůže být ztotožnění se s postavami, protože ty již kromě touhy vzdorovat, kterou nikdo nechápe, (výtečně představené v jediném rozsáhlejším dialogu) o osobnost víceméně přišly. Nemluví, nežijí, nemají důstojnost a nakonec již ani nejedí a nepřežívají... Jejich protest proti nelidskému zacházení je tichý, pro ně bolestivý, pro věznitele nepodstatný či nepochopitelný, chvílemi i respektovaný a přece to film nějakým zázrakem ustál a nestal se lacinou moralitkou o špatnosti všeho, co je "od vlády". I v těch z druhé strany vidí lidské bytosti a jejich vraždu jako krutou a nesmyslnou. Nedozvěděl jsem se, že boj za všech okolností má smysl. SPOILER - Bobby Sands umírá, jeho požadavky se plní, ale pro mě i tak hrdinou zůstavá (zde nevystupující) Bertrand Russell se svou myšlenkou: "Nikdy bych nepoložil život za svůj názor, protože bych se mohl mýlit." Film mnou proto nepohrdá, neříká mi, že myslím špatně. - KONEC SPOILERU. Hlad vidí a vnímá, ale nevelí a nepodsouvá. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Chápu, kam McQueen míří a musím ho obdivovat za to, že z antidivácké formy neustupuje ani na chvíli a přitom se vyhýbá pocitu samoúčelně pomalého tempa. Hranice mezi syrovou realitou a explicitními zvěrstvy a násilím je někdy docela tenká a na můj vkus ji Hlad několikanásobně překročil. Samozřejmě, Fassbender může vážit dvacet kilo i s postelí a stejně učaruje libovolným pohledem. Jenže jsem se mnohem častěji znechuceně ušklíbal místo toho, abych prožíval. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem měla Hunger v šuplíku a asi jsem podvědomě tušila proč ho tam takovou dobu nechávám. Velmi těžko stravitelné historické drama, protože je opravdu hodně drsné a jestli je byť jen částečně podle skutečných událostí, tak si nedovedu a ani nechci představit reál. I tak to působilo silně věrohodně a pocitově jsem to snášela opravdu dost těžce. Připomínky bych měla jen asi ke zbytečně citově vydírajícímu dialogu s knězem a k tomu, co je člověk ochoten pro svou roli podstoupit. Pro Michaela to určitě znamenalo hodně sebezapírání v jídle, ale výsledek byl dostatečně přesvědčivý. Myslím si, že tyhle filmy stačí vidět jednou a dost. 70% ()

Zeck 

všechny recenze uživatele

Otřesné. Skvělý námět se kterým si McQueen vytřel prdel a zbytek hoven namatlal na diváky. Naprosto stejně jako vězni na stěny. Co na plat, že film mapuje tvrdou "špinavou" hladovku věznů, když příběh je vyprávěn tak sterilně, že jsem to po 30 minutách chtěl zabalit. Celý film se nemluví a nevysvětluje jen se prvoplánově ukazují syrové záběry, které ve výsledku nic neznamenají a pak to příjde. Půlhodinový rozhovor vězně s knězem, kde třetinu filmu žvaní o hovně, piplají se v hovně a nakonec pronesou větu, kterou mohli říct za jednu minutu a divák by byl stejně obeznámen se situací jako po této šílené rozpravě o již zmiňovaném hovně. Následuje tvrdá hladovka jednotivce, kde se opět půl hodiny nemluví, jen se ukazují skandální záběry nemocného člověka. Ve výsledku je tedy film totálně nudný, neinformativní, neumělecký, ani nepobuřující, je to prostě jen nudná sračka bez scénáře. 20% 22.08. 2010 ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Film, jenž skrz explicitní fyzické utrpení vykresluje utrpení duševní, čímž způsobuje empatickým divákům utrpení emoční natolik silné, až mají tendenci nazývat ho fyzickým... Co se ale za tím vším utrpením skrývá je nejasné, můj problém s Hladem je, že mi nedává nic, co pozřít, nečekám, ani nechci u artfilmu jasnou, doslovnou pointu, ovšem Hlad je až příliš moc o pocitech a málo o skutečném poselství, o okolnostech a dokonce i málo o myšlenkách, pokud tedy pomineme myšlenku: trpět za své přesvědčení. Z filmařského hlediska je pro mne McQueenův debut mnohem zajímavější - svým pozvolnějším tempem, delšími, statickými a strohými, avšak důsledně promyšlenými záběry se Hlad řadí spíše k artfilmům, avšak zůstává na hranici této škatulky, kde jsou artfilmy stále záživné a ani v dlouhých, tichých částech neinklinují k úmorné zdlouhavosti a nudě. 7/10 ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Víra, politika, zaslepenost, nenávist, násilí, neústupnost, marnost, svoboda, život, smrt. . . . I.R.A.CIONALITA... . . . Záměrně v tomto případě vůbec nesoudím téma! Posuzuji jen tenhle film jako autentickou uměleckou licenci mr. McQ. Depresivní, minimalistickou stylizací velmi depresivní silný film. - - - - - (Poprvé viděno 9.5.2011 na >jiném prostoru< , hodnocení 1510., minimaligistický komentář zde jako stošestaosmdesátý - 10.5.2011) ()

Reklama

Reklama