Polibek pod jmelím

Skoro mi to připadá, jako kdyby některým zdejším uživatelům dělalo radost potápět filmy nízkými hodnoceními, když ve skutečnosti nejsou tak špatné. I když je pravda, že u mne malé zklamání proběhlo, protože jsem očekával vánoční film, ale ve skutečnosti je to jen film odehrávající se v době Vánoc, ale to je to jediné, co má film s Vánoci společného. Ovšem dějově to byl docela pohodový a vydařený film, který není zase tak strašný, jak se může ze zdejších hodnocení zdát. Jonathanovi zemře otec a on ho pak vidí a normálně s ním komunikuje. Jasně, uznávám, že nápad není nijak originální a že se to nemůže rovnat např. s filmem Jack Frost. Ale mně přijde, jakoby zdejší uživatelé od každého filmu čekali nějaké umělecky hodnotné veledílo, a když tomu tak není, tak ho hodí do odpadu. A z toho je mi upřímně dost smutno. Já k filmu přistupoval jako k předvánoční romantice, která mě má za cíl pobavit, a to se bez problémů splnilo. Film dokonce ani nenudil, naopak byl docela dobře zpracovaný a délka filmu byla tak akorát. Nečekal jsem žádný veledílo, ale film pro pobavení a odreagování, a proto bych si nikdy nedovolil ho hodit do odpadu. Naopak tohle je takový typicky průměrný film, který ode mne po právu získává tři hvězdičky. A z takových uživatelů, kteří udělují odpady jak na běžícím pásu, je mi fakt upřímně řečeno blbě, já například letos nedal žádný odpad a jsem na to hrdý. (14.12.2008)

Krásný film. Ze začátku trochu uspěchaný děj, kdo se díval na Hvězdnou bránu, tak může být nadšený obsazením (Michael Shanks) i dabingem (David Prachař), ale je zvláštní, že hlavní roli, která má paralelu v Hvězdné bráně (povznesení), dostal právě někdo jiný. Nicméně řekl bych, že úplně nejvíc ten film může zaujmout dětské publikum, dospělí už bývají kolikrát tak nesrdečně racionální, že je to může jen otrávit. Všiml jsem si též jedné skutečnosti, která se zde objevuje. Je to to, že láska je většinou sobecká a chceme, aby ten, koho milujeme, patřil jen nám. Ve skutečnosti by ale ideální láska měla být taková, že naopak popřáváme tomu, koho milujeme, aby on nebo ona byli šťastní, bereme v úvahu jejich štěstí nad vlastní a taková by ideální láska teoreticky mohla být. Pokud si tento film pustíte, tak si na to, co jsem teď napsal, možná vzpomenete, až uvidíte, že duch táty chce aktivně své manželce, své lásce najít nového ,,toho pravého". Někdo tuto skutečnost může pokládat za absurdní, ale vzpomeňte si třeba na konec filmu Titanic, kdy umírající Jack popřával Rose, aby si našla někoho nového, kdo ji bude milovat, a nezůstala nadosmrti osamělá. Podobný je i konec filmu Madisonské mosty, kdy se Francesca ke konci, když stojí v autě na křižovatce se svým manželem, a před ní je auto s jejím milencem Robertem, kterého taktéž milovala, a on učiní gesto vyzývající ji přejít k němu do auta, tak ona se na všechny své emoce nakonec rozhodne zůstat s manželem, který ji také miluje. Ano, musím uznat, že tento film je dalším takovým, kdy hlavní postava udělá něco, aby byl šťastný ten druhý, něco velmi těžkého a naprosto nesobeckého. Myslím, že lidé na ulici se většinou takto nikdy nezachovají. (25.06.2017)

polibek pod srancem (14.12.2008)

Film o naději, která nemá umírat spolu se smrtí milovaného člověka, neboť naděje musí žít navždy a ve všech srdcích. Sentimentální film s předvídatelným koncem, který však neurazí a dle mého názoru se ani neřadí mezi tzv. filmy "Pod lampou" nebo do řady filmů "Červené knihovny", kterým nevěřím. Pro mne solidní film, který netlačí na pilu víc než je záhodno - dva a půl. (25.11.2009)

Mŕtvy manžel nemá kľud, tak od dobroty chodí za svojim synom, aby zohnal svojej manželke nového šukača. Skutočne úchvatné. (22.04.2016)