Turínský kůň
-
Torinói ló, A
-
Cheval de Turin, Le
(Francie) -
Turínsky kôň
-
Turin Horse, The
Drama / Podobenství / Poetický
Maďarsko / Švýcarsko / Německo / Francie, 2011, 146 min
Režie:
Béla Tarr, Ágnes HranitzkyHudba:
Mihály VígHrají:
János Derzsi, Erika Bók, Ricsi, Mihály KormosObsah
-
Roku 1889 objal Friedrich Nietzsche v Turíně týraného koně, ztratil vědomí a také rozum. O filozofově osudu i konci víme mnoho. Ale co se stalo se zvířetem? Turínský kůň je dokonalou syntézou jedinečného stylu vlivného maďarského solitéra Bély Tarra. Promyšleným stylem dlouhých záběrů doprovázených sugestivní hudbou a soustředících se na neexpresivní herectví buduje Tarr podmanivou atmosféru bezčasí, které nemůže vyústit v nic dobrého. Snímek takřka beze slov nahlíží na nezbytnost lidského soužití a zároveň bezbrannost lidského pokolení tváří v tvář velkým změnám. Významy zde nejsou tvořeny dialogy postav, ale prostřednictvím jejich konání a pouze zdánlivého klidu okolo nich. Napětí pak nevyvěrá z dynamického střihu, ale z obsahu a struktury pečlivě komponovaných záběrů. „Přivedli jsme film do jeho logického vyústění,“ řekla o díle Ágnes Hranitzká, střihačka a partnerka režiséra. Ten navíc snímek označil za svůj vůbec poslední. (MFF Karlovy Vary) -
1889. Německý filosof Friedrich Nietzsche se stal svědkem bičování koně na své cestě do italského Turína. Svýma rukama objal krk koně, aby ho ochránil, ale poté náhle omdlel a padl na zem. Za necelý měsíc byl Nietzsche diagnostikován s vážnou duševní poruchou, která ho odkázala na lůžko a způsobila jeho němotu na dalších jedenáct let až do jeho smrti. Ale co se stalo s koněm? Tento film, poslední Bely Tarra, se zaobírá touto otázkou ve vymyšleném příběhu toho, co následovalo. Muž, který zbičoval koně, je venkovským farmářem, který si vydělává na své živobytí rozvážením ve vozíku taženým koněm. Tento kůň je starý a nemocný, ale poslušně poslouchá povely svého pána. Farmář a jeho dcera musí dojít k pochopení toho, že ve svém živobytí již nemohou pokračovat. Smrt koně se stává začátkem jejich tragického příběhu. (End3R)
Externí recenze (11)
-
Aktuálně.cz (Jan Bušta)
"Je to vlastně taková elegie za všechny životně důležité předměty denní potřeby, kterých si pro jejich samozřejmou existenci už neumíme ani všímat, natož vážit. Proto dokáže být blízký a dlouze prodlévající pohled na vařící se brambory, stále prázdnější láhev od pálenky či zhasínající petrolejku…" (více)
-
BestFilm.cz (Michaela Benešovská)
"Černobílé záběry se rozvíjejí do neskutečně čistého filmového tvaru a povyšují tak bezesporu Turínského koně na jeden z nejlepších filmů tohoto roku. Na druhou stranu se jedná o snímek relativně přístupný (ne však pro popcornového konzumenta). Krátká explikace Nietzscheho příhody (mimo obraz) na…" (více)
-
CinemaView.sk (Michal Lipták)
"Niekde som čítal, že Tarr nastavuje všetkým, vrátane seba, zrkadlo, do ktorého sa odmietame pozrieť. Je to možné, ale treba si uvedomiť, že v nastavovaní zrkadla v tomto prípade je paradox, pretože samo zrkadlo ponúka líniu úniku: ak Tarr je absolútny nihilista, prečo vôbec robí tak ne-nihilistický…" (více)
-
Cinepur.cz (Viktor Palák)
"Snímek je samozřejmě možno číst alegoricky (jako dílo o konci světa), neméně podnětné je ale následování suverénního stylu, jehož uzavřenost a celistvost rozevírá široké pole pro úvahy. K auře filmu se pak ještě přidává aura jeho tvůrce, respektive tvůrců – třeba skladatele Mihályho Víga, jehož…" (více)
-
Filmserver.cz (Vratislav Šálek)
"Z celého textu je jasné, že Turínský kůň je těžký a hodně náročný art. Pokud se vám ale chce přemýšlet a nejste spokojeni s tím, kam se svět řítí, najděte si ho a podívejte se na něj. I když vám z něj asi nebude nejlépe, z hlavy ho rozhodně jen tak nedostanete. A o to tvůrcům šlo především." (více)
-
Filmweb.cz (Stanislav Šulc)
"Kdo zná Tarrovo dílo, okamžitě ví, jak bude snímek vystavěn. Diváky čekají úmorně dlouhé záběry, v nichž se takřka nic neděje, jen se s fetišistickým zaujetím sleduje rutina života dvou ničím výjimečných lidí. Příběh je rozmělněn do neustále se vracejících motivů vaření brambor, jejich loupání,…" (více)
-
Indiefilm.cz (Hubert Poul)
"Turínský kůň je nejspíše Tarrův nejvíce pesimistický film, jehož postavy se snaží svému neblahému osudu vzepřít, ale nemají jakoukoli šanci. Snímek však nelze chápat odděleně, ale naopak jako završení všech jeho předchozích děl." (více)
-
MovieZone.cz (Vít Schmarc)
"Klíčem k údajně završujícímu opusu Maďarovy kariéry je jeho název. V roce 1889 objal Fridrich Nietszche v Turíně týraného koně, ztratil vědomí, řeč i rozum. Po deseti letech mlčení, na smrtelné posteli, pronesl poslední slova: „Matko, jsem hlupák“. Tarrův Turínský kůň obsahuje všechno to, co ho…" (více)
-
Rozhlas.cz (Aleš Stuchlý)
"Minimalistické, v pochmurně obřadním tempu ubíhající drama Turínský kůň je fascinující vizí lidského údělu. O podobně završující, čistě eschatologický film se pokoušeli už mnozí velikáni – v úvodu zmiňovaným Andrejem Tarkovským počínaje a americkým vizionářem Terrencem Malickem konče. Povedlo se to…" (více)
-
Topzine.cz (Tereza Janíková)
"Mezi nejdůležitější prvky Turínského koně patří právě repetitivnost a vyprázdněnost záběrů. Oba evokují životní stereotyp, depresivní samotu, prázdno. A už zmíněný nihilismus, který nevychází ani tak z postav, ale ze světa, jež je obklopuje a jehož jsou součástí." (více)
-
25fps.cz (Petr Dvořák)
"Turínský kůň není varováním, po němž by šlo ještě mnohé zachraňovat, neboť se v něm odráží dnešek. Pravděpodobně poslední Tarrův film nabývá ve své síle rozměru intimní vnitřní apokalypsy." (více)
