Démoni Petrohradu
-
Demoni di San Pietroburgo, I
Drama
Itálie, 2008, 118 min
Režie:
Giuliano MontaldoHudba:
Ennio MorriconeObsah
-
Petrohrad, 1860. Člen císařské rodiny je zavražděn. O několik dní později se spisovatel Fjodor Michajlovič Dostojevskij setkává v psychiatrické léčebně s mladíkem Gusjevem, který se zde ukrývá a přiznává, že se podílel na teroristickém spiknutí. Odhaluje, že jeho kolegové mají v plánu zabít další carovy příbuzné.
Gusjev požádá Dostojevského, aby našel Alexandru, jejich vůdkyni, a přesvědčil ji, aby upustila od dalších atentátů. Dostojevskij je pod obrovským tlakem věřitelů, rychle se blíží termín pro odevzdání nové knihy a trápí ho časté záchvaty epilepsie i carská policie.
Ve dne pracuje s pomocí mladé stenografky Anny Grigorjevny na románu "Hráč", v noci pátrá po teroristické skupině. I když nakonec Dostojevskij policii pomůže, carský inspektor Pavlovič přiznává, že jeho romány jsou daleko výbušnější a provokativnější než manifesty teroristů. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,409,678║(17.7.2010)
-
tahit
Osudové postoje Fjodora Michajloviče Dostojevského asi není nutné nijak zdlouhavě představovat, jelikož, kdo se o ně zajímal, tak je určitě zná. Zdá se být velmi pravděpodobné, že tvůrci filmu se perfektně seznámili s detailní psychologickou analýzou literárního velikána a neromantizují ho. Přesto vše ho představí s bravurou. Samotný děj filmu nemá bůhvíjaký bombastický rozměr. Dokonce mi oční víčka padala únavou, ale nemohl jsem se od filmu odtrhnout. Rozhodně stojí za vidění.(16.1.2011)
-
raroh
Je faktem, že Kulidžanova adaptace Zločinu a trestu, Pyrjevova Idiota a Bílých nocí a Batalova Hráče představují pro mě adaptace Dostojevského takřka vzorové, hlavně v atmosféře (i když se přístup tvůrců radikálně liší). Wajdovi Běsi, protože točeny s francouzským štábem, jsou příliš ovlivněni francouzsko-italským revolučním romantickým zápalem (třebaže samozřejmě konzervativní kritický duch Dostojevského zůstává). Podobné je to s tímto zpracováním Dostojevského životopisu (s odkazy na Hráče), i když Dostojevského interpretují tvůrci spíše humanisticky. Petrohrad působí někdy mírně italsky lehkovážně (námět je ovšem dílem čistokrévného Rusa Končalovského), naopak kruté sibiřské vyhnanství je patřičně mrazivé (mystizující závěr při epileptickém záchvatu spisovatelově pak prosvětlený). Psychologická rovina, vysvětlující Dostojevského přerod, se myslím povedla slušně, třebaže mi je zcela cizí jeho mesianismus, který ovšem v pojetí filmu směřuje v závěru ke katarznímu ideálu svobody (i politické názory vyšetřovatele jsou řekněme spíše humanistické, maximálně pragmatické, nikoliv reakční). Povedla se i Morriconeho hudba, těžící s klasického modernismu a v závěru po dynamizující katarzi titulky podbarvuje jen jemnou trubkou.(2.12.2010)
-
TheCaelos
Po všech směrech vynikající životopisný film pro "rusofily". Hudba, herecké výkony, napětí, prakticky jsem celý film hltal. Miki Manojlovič úžasný. Miluju tu dobu. Dostojevskij je a bude pro mne vždy spisovatel číslo jedna.. Jak už jsem napsal, výborný film, ale ne pro každého.(30.4.2011)
-
Orlau32
Divný název filmu, ale jedná se vlastně o kus životní etapy Michajla Fjodoroviče Dostojevského. Byl synem lékaře- tudíž podle bolševiků patřil do třídy vykořisťovatelů. On však byl zaměřením revolucionář, ale nikoliv terorista a neschvaloval ani atentáty. Přesto se zapletl, byl deset let v gulagu na Sibiři, kde mu silně podlomili zdraví - byl epileptikem. Přesto všechno používal v Rusku jako spisovatel velkou úctu. Je to velmi dobrý film pro "fajnšmekry ", zvláště charismatický MIKI MANOJLOVIČ podává nádherný výkon. Zvláštní ráz dodává filmu hudba ENNIA MORRICONE.(8.1.2011)
-
dr.jacoby
Hudba Ennio Morricone.(27.11.2008)