Pokračování upírské romance Stmívání začíná tam, kde první díl skončil. Bella je šťastně zamilovaná do upíra Edwarda, jenž pro ni naplánoval oslavu jejích narozenin. Při ní však dojde k incidentu a Bella málem přijde o život. Edward, pokoušejíc se jí ochránit, se rozhodne s rodinou odejít z Forks. Bella tak zůstává sama, utápějíc se v depresích. Nový smysl života najde v přátelství s Jacobem, ale i on má své tajemství a Bella, stále myslíc na svou lásku, jej má brzy odhalit a učinit mnoho zásadních rozhodnutí ve svém životě... (arachneuss)
Bella není normální. V osmnácti má hrůzu z toho, že je stará! Pak půlhodinu mele s Edwardem o tom, kdo koho zraňuje, kdo koho ochrání a kdo koho víc miluje nebo potřebuje, aby posléze víceméně totéž řešila asi hodinu s Jacobem! Tuhle holku by v reálu všichni nenáviděli, protože na tunu jejich existenciálních keců připadá jedno krátké držení za ruku a dvě pusy (asi by měl dívky někdo poučit o tom, že je lepší konat, než se v tom donekonečna rýpat - navíc se Bella zas tváří nadrženě až běda, stačí když kolem projde jeden z jejích hrdinů, a hned přerývaně dýchá). I hrozné Stmívání bylo lepší, nenořilo se totiž do nekonečné dialogové žumpy, se zápichy typu "Co to tu smrdí" - "To jsem já" (to říká Bella). Nový měsíc nudí enormně a nic na tom nezmění ani směšné ksichty svalnatého buřtíka Taylora Lautnera nebo v podobě ducha se zjevující Pattinson (wtf?). Mimochodem, pokud ještě někdo po těch sebepoškozovacích, zádumčivých, uřvaných a kdo-ví-jakých-jiných scénách, v nichž si na sebe mladá holka nesmyslně nakládá tíhu celého světa, bude tvrdit, že Twilight není emo, tak je opravdu vyřízenej.
Zatímco jednička je směšná až od půlky, tady létaly sálem salvy smíchu už od začátku. Všechno bylo řečeno, snad bych dodal jen to, že Weitz to umí podat tak nějak ještě více metrosexuálním a ‚Edward, do me a child‘ způsobem. Každopádně, vzhledem k té šílené dávce ‚guilty pleasure‘ atmosféry nestíhá nudit, což je svým způsobem dobře. Ale abych byl férový, pasáž s vlkodlaky baví tak nějak relativně doopravdy (naháněčka Victorie za doprovodu Thoma Yorka je fantastická). Nejupřímnější kravina sezony. Netrpělivě čekám na práci Davida Sladea.
Mám rád klasickou upírskou mytologii a Twillight je zrůdnost. Předlouhých 130 minut strávených s dementní teenagerkou (Kristen S. je fajn, ale její postava je hrozná...), které je zamilovaná do (Van Helsing má dovolenou) "nesmrtelného" Edwarda (doslova škaredý Robert P.). Naprosto prázdné, hloupé, až na dvě fajn zpomalené scény nudně natočené, příběhově pod úrovní slohovky na prvním stupni ZŠ a jakákoliv psychologie postav nepřítomna jako odraz upíra v zrcadle. Když Edward mluví o touze zemřít, už vím, co mu doporučím na páteční večer k popcornu politého zvířecí krví... Božinku, zamilovaná holčička přišla o svou lásku, pochybuje o sobě, svém věku a tajně doufá, že jí někdo kousne. Božinku, o tom musíme natočit dvou hodinový film, přeci v tom nezůstane sama a nedejbože, přeci nebude trpět sama! Film cílený POUZE na fanoušky knih. PS: normální člověk to řekne za minutu, Bella za týden... PPS: u toho upírského doupěte s výtahem pod kostelem jsem se musel smát asi pět minut... (ještě něco, přestože všechny ty metafory obyč života beru, celek je nudný a natahovaný a jako film špatný)
Krví ohozený fotoromán z Bravo Girl. Můžeme se tomu smát, můžeme nad tím plakat, ale Zatmění (nejen myslí) už je za rohem. Držte si mozky, teď už pojedeme jenom z kopce.
To snad není možný, co z toho tvůrci udělali. Z dost možná nejlepšího knižního dílu vydrápali SKUTEČNĚ to nejlepší a spojili tak do tak uceleného celku, že líp to snad už ani nešlo. Ze začátku jsem se vcelku divil, proč má tak nízké hodnocení. Dokonce to hraničilo i s černotou. 31 % byla kritická hodnota. V tu chvíli mě napadlo, že bych tu zase mohl vyvíšit něco co ostatní sundali. To jsem ale nečekal, co na mě vybafne. Celých 130 minut jsem totiž sledoval zápletku, že bych se z toho posral. Hlavní, absolutně nesympatická, hrdinka je v prdeli z toho, že se na ní Pattinson vykašlal a odfrk si to do pryč. Ona se v depce snaží přežít co to de, má noční můry, hrozný psycha a furt jenom přiblbe čumí a nedokáže se s tím vyrovnat. Zamiluje se tentokrát do vlkodlaka a všecko se odvýjí znova. Pak se Pattinson vrátí a začnou vztahový orgie. Myslel jsem, že u toho umřu nudou. Plno scén jsem vůbec nechápal a co bylo nejhorší, samotná akce na celý film byla během asi deseti minut a ještě k tomu tam nebylo vůbec nic zajímavého. Už ani ta muzika nebyla tak dobrá jako v prvním díle. Takže zprasení nejtěžšího stupně. Mají štěstí, že si diváky nasosali z prvního dílu, tak se jim to asi nejspíš vrátí. Každopádně jestli chtěj i nadále být úspěšní, musí třetí díl být kvalitou někde uplně jinde. Vždyť na tohle fakt nemůže být nikdo zvědavý, nebo se snad pletu? Baví snad někoho koukat dvě hodiny na holku, která se trápí, je vyschízovaná a řeší stejný kraviny furt dokola? Mě teda ne.
Pokud se tvůrci chtěli alespoň v samém úvodu vyhnout špatným kritikám, pak nechápu, proč hned nasadili snovou sekvenci, která už tak působí vzhledem ke knize (a tudíž filmovému námětu) opravdu směšně. Casting celého snímku je více než otravný a možná za úplně nejhorší považuji vedlejší postavy, neboť mi to příjde jako útok na třetiřadou castingovou agenturu, která nabízí herce za naprostý pakatel a je jedno, že intonačně či gestikulačně jsou ti "herci" úplně mimo. Druhý díl se dostal přesně tam, kam ho chtěli odpůrci dostat už tím prvním. A to je nepřekousnutelná přehnanost, naivita, bohužel i postrádání hereckého umu a absence jakékoli přitažlivosti mezi hl. postavami. Kristen Stewart je tahounem celého filmu a bude to tak i v ostatních dílech. Je to sázení na jistotu a tvůrci to vědí, neboť ona jako jediná má krom zvučného hereckého jména opravdu i ten zmiňovaný, ač neprojevený, talent. A neprojevený není její vinou, ale vinou scénáře a režie, která ji nikam neposouvá, ale nechá papouškovat něco, co vůbec nejde do hlavy normálně myslícímu diváku. Tenhle film je opravdu velmi špatný, bohužel se stalo to, co mnozí tolik chtěli - je nechtěně velmi vtipný. A to nejen svými triky... // a dávat vyšší hodnocení pro slabost k jakémukoli z herců není na místě, neboť tam, kde se ta slabost projeví, se nutně musí pro vyrovnání projevit i to otřesno - jinak není někde něco v pořádku
Možno je to mojou slabosťou pre predimenzované dvojky (Múmia 2, Transformers 2...), možno tou monumentálnou žumpou, ktorú na film vyliali všetci kritici, ale... mňa to, sakra, bavilo. Ťažko definovať, prečo. Neuchýlim sa k alibistickému "lebo bolo zábavné sledovať, aké je to dementne napísané, zle natočené a smiešne zahrané". To všetko samozrejme platí, ten film je stupídny skrz-naskrz, nemá nič, čo by hoci len vzdialene pripomínalo príbeh, herecké výkony väčšinou pozostávajú z pózovania hore bez (žiaľ, s výnimkou ženských predstaviteliek), má katastrofálne triky a celkovo je ideovo absolútne zvrhlý (nebudem opakovať to o návodoch na samovraždu), ale ja som v ňom napriek tomu našiel čosi, čo ma fascinovalo. Nenudil som sa ani chvíľu a mám chuť pozrieť si ten film znovu. Žeby sa vo mne skrývalo čosi zo 14-ročnej 90-kilovej frustrovanej emo-goth upírofilky? :-D Neviem. Keď na to prídem, tak to zadefinujem, dovtedy 5/10 so zaokrúhlením hore - 2* som dal nudnej dvojke, a tento priamy ťah na cieľové publikum ma bavil viac.
Som cela polepena z toho, ake to bolo sladke a totalne zhnusena z otrasneho Bobika Patinsonika. Ak je vacsia iskra medzi Bellou a Jakeobom, tak to je uz co? Najhosie na tom je, ze lepsie to uz nebude, pretoze tvorcom je asi jedno, co natocia, pretoze im to zarobi take neskutocne prachy, aj keby tam dve hodiny bolo jedno srdiecko a v nom Bellka a Edwardik, ako na seba tuzobne pozeraju.
Primární ohrožení náctileté populace nepředstavuje v současné době virus H1N1, ale tzv. syndrom nakažlivé deprese. Příznaky: příchylnost k retardovaným scénám a retardovaným postavám, účast na kolektivním brainwashingu, těžká anemie. P.S. Popcornové filmy typu Transformers jsou testosteronem nabitá destrukce. Stmívání je estrogenem vycpaná sebedestrukce. Jenže i ten nejprostší robůtek působí vedle emonebožátek z New Moon jako rozvinutá komplexní postava s bohatým duchovním zázemím :-)
Hlavně, že se Pattinson třpytí. Weiz musí být génius, když dokázal z naprostého literárního odpadu natočit film, u kterého si říkám, že kniha byla vlastně ještě docela fajn. Ačkoli je psychologie postav v knize zcela ujetá, přece jen představuje způsob, jak jim můžu porozumět a aspoň na chvíli přijmout jejich vidění celé situace. Tím, že se jí zbavili, selhali tvůrci ve svém primárním úkolu, a sice zakrýt děsivou sterilnost téhle romance, jež nemá obsah, chemii a na ničem nestojí (zatímco mám brečet nad moderní Julií, jejíž osudový poměr s Romeem je v pejru, já se otravuji nad pubertální slečinkou, která povrchně fňuká po kašírovaném hezounovi). Horší dialogy jsem ve filmu neviděla dobrých pět let. Je fyzicky bolestivé pozorovat Stewartovou, jak si nadrženým funěním dobrovolně šlape po kariéře, Pattinson frustruje dlouhým nehybným zíráním a plátno prozařuje jen Lautner, bohužel jen svými zuby. A takhle konec nějakého filmu nenatočí ani amatérský diletant, který kameru drží v ruce poprvé. Tohle už nemůže brát vážně ani ten, komu se líbil první díl, ani fanoušek s aspoň minimálním množstvím sebeúcty, a kvůli všeobjímající nudě ani někdo, kdo by se rád v kině zasmál cizí demenci.
Když se to tak vezme, tak se jedná o velice dobrý artikl určený především naivním a přecitlivělým dívkám, jejichž mentální vyzrálost se nachází někde v počátcích puberty. S takovým přístupem je pochopitelná doslovnost (změny ročních období za oknem doprovázené nápisy s konkrétním měsícem), statičnost hlavních představitelů, kteří nehrají, ale pózují, sterilní hudba a dialogy s oduševnělostí foto-příběhů z Bravo/CosmoGirl. Plynutí času je podřízeno vnímání náctileté dívčiny, které se okamžik zpomalí, když přichází její milý, a z prostoru je vyčleněna, pokud o něj přijde. Popíkové písně na některých místech vyjadřují myšlenky postav a několik scén je nápaditě zvládnuto co do organizace prostoru a orientace v něm, ale... Já nejsem cílovou diváckou skupinou, která by byla schopna naivního fanouškovkého čtení (opravdu mi nestačí věrnost lobotomizující knižní předloze), jež je filmem upřednostňováno na úkor toho poučeného. Nejde o docela uvědomělé a vážně se neberoucí dílo, jak by se mohlo zdát ze scény z kina (akční film s nadávkami jako "zpropadaný" místo "zkurvený" apod.), protože jakékoliv dvojí podvratné čtení, které nabídne kamarádka Belly po východu z bijáku o zombie, je ukázáno jako to nesprávné. Na druhou stranu je to dobře, protože vidět v druhé části téhle ságy příběh o projevení se, ve kterém se hlavní trpitelka (nikoliv aktivní hrdinka) dozvídá, že rozum a chtíč nemohou být v opozici natrvalo a rozhoduje se, za jakou ligu bude kopat, vyzjde z toho NOVÝ MĚSÍC jako ideologicky konzervativní podívaná, která by byla archaická i za dob Shakespearových. Inscenační bezradnost mnoha scén (zjevování se) a nemožnost ztotožnit se či byť jen trochu chápat Bellu, která se chová nelogicky (dlouho nemocný kamarád stojí polonahý v dešti, jí zajímá jeho nový účes a tetování) v pokusu o fantasy bez jasně zadefinovanyćh pravidel, dílo zkázy dokonávají. "Odpad!" přitom dává někdo, kdo jedničku oceňoval jako malý indie film s vzhledem k žánru odvážnou stylistickou stránkou a docela zdařilou snahou ozvlášnit teen romance horrorovými prvky. Nejhorší přitom je, že dvojka není ani tak špatná, aby byla celou dobu zábavná, protože veškerý guilty pleasure potenciál vyčerpala už upoutávka.
║Rozpočet $50miliónov║Tržby USA $269,469,446║Tržby Celosvetovo $629,569,446▐ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║
Neveril som vlastným očiam ako sa dá zhovadiť dej do neznesiteľnosti, nudy, plochosti a bezodnej prázdnoty. Prvý Súmrak mal aspoň tú romantickú iskru ale tu, tu nie je nič, absolútne nič. Jedna blbá, fakt blbá scéna bombardovaná hneď ďalšou, neviem prečo padol výber práve na Chrisa Weitza, ktorý bez tak domrvil Zlatý kompas, ale toto čo robil a stvoril je tá najhrubšia amatérčina na filmovom blockbastrovom poli. Nuž filmy by mali v akomkoľvek pohľade človeka zabávať(baviť), áno ja som sa chechtal každú chvíľu na tejto fraške pripomínajúcej len tie úbohé paródie čo nedávno vznikali. Tento film je príklad toho ako sa dá všetko domrviť, keď na to siahne ruka absolútne neschopného režiséra. Fakt som neveril že to bude až tak zlé.
/videl v kine: 5%/
Všem odpůrcům, všem posměváčkům i všem cynikům opět vstup zakázán. Tady se totiž znovu trpí pro zlomené srdce, zoufalé činy neberou konce a pro tu pravou lásku by všichni šli světa kraj (a možná ještě dál). To, co kniha rozmělnila v nekonečných opakovaných úvahách na totožné téma, z toho dokázal Weitz vytvořit prvotřídní romanticko-dobrodružnou jízdu. 85%
Od snesitelné jedničky, které jsem tady beze studu lípnul tři hvězdy, obrovský krok... do háje. Alespoň že trailery a klipy nelhaly a wtf momentů je pro každého dostatek :) [novinářská projekce]
