Setkání v Praze, s vraždou

Masivní reklamní kampaň, zvýšené očekávání (herecké obsazení, autor literární předlohy)...a příslušné zklamání. Děj postavený na náhodných setkáních, rušící jazzová kapela, nepochopitelně vychechtaná I.Janžurová, tradičně teatrální J.Tříska a mdlá L.Vondráčková, škoda, že J.Adamová nezačala vzpomínat na Honzu Wericha. Poslání příběhu sice chápu, ale tady se zjevně (a nepravděpodobně) honilo moc zajíců naší nedávné historie najednou. (05.01.2009)

Tento film se mi celkem páčil. Obsazení bylo velmi luxusní, i když na takové obsazení bych čekal lepší celkový dojem, ale co se dá dělat, nepostrádal tento snímek humor, logiku. Jistě na kvalitu amerických (...) filmů to nemá, ale má to své kouzlo a dá se na to podívat i vícekrát.! Celkové hodnocení 55% (10.05.2009)

Jak dlouhé, tak taky široké. Alespoň jsem měl možnost vzpomenout si na před mnoha lety zhlédnutý ruský film, ve kterém detektivové cosi vyšetřovali a po dvou hodinách přišlo něco jako mlha a konec. A s filmem "Setkání v Praze, s vraždou" je to dost podobné. Vypadá to, že jde nejen o vyšetřování vraždy, ale také o vyrovnávání se s minulostí. Pak přichází něco jako mlha a je nějak konec. A když k tomu připočtu děsnou nudu, nepochopitelné koncertní vstupy do děje v podobě polonahé saxofonové dívčí skupiny a amatérské herecké výkony, lze film celkově označit jako mizerný. (04.01.2009)

Musím předznamenat, že jsem četl celou sérii Setkání s vraždou, tedy šest příběhů, takže jsem možná více v obraze. Na druhou stranu jsem se trochu nemohl vyrovnat s obsazením, protože jsem si ty postavy představoval jinak. Zejména Anka Lomnická (Janžurová) mě ze začátku úplně vylekala. Má-li jazzová dívčí kapela v knižní sérii nějakou roli, či smysl, ve filmu mi připadala nadbytečná. Přílišná doslovnost až didaktičnost je odvozena už z literární předlohy a musím říci, že mi zas tak moc nevadí. Zpočátku jsem měl velké obavy, vypadalo to na průšvih, ale pak dostal film spád, výrazně gradoval, takže jsem to dokoukal s docela velkým zanícením. Těžko se mi to hodnotí, protože já jsem na Škvoreckého fanda. Přitom je mi jasné, že úplně bezproblémové to nebylo. Ale měl jsem z toho nakonec dobrý pocit. A mám ho i druhý den. (05.01.2009)

Nebolo to vôbec zlé. Mám rada reflexiu minulosti napriek tomu že sa ma žiadne represálie nikdy nedotkli. Ale práve preto je dôležité neustále pripomínať tých ostatných. Čo mi vadilo bolo to, čo nazvali v obsahu jazzom a natriasajúce sa celulitické zadnice...keby ich vynechali a hudba by sa viac podobala starým dobrým časom, alebo jazzu, tak by som snáď zvládla aj tie latexové podvazky. (04.01.2009)