Asi přišel čas, abych podarovala i Harolda Lloyda nějakým tím komentářem. Zatím jsem viděla zhruba dvacet jeho filmů a ještě mě nějakých pět až deset čeká, přesto si troufnu říct, že tenhle je jeden z nejlepších. Kromě toho, že téměř všechno je zde ohromně vtipné (tzn. romantické či sentimentální momenty =pro mě ne tolik zajímavé= jsou potlačeny na minimum, což se o některých jeho jiných filmech říct nedá), jsme ještě také svědky takzvaně bezodpadkové dramaturgie. Pes, myš, auto, zaslechnuté útržky rozhovoru, nic nepřijde nazmar. A všemu se zplna hrdla zasmějeme. Jak jsem byla k Haroldovi zpočátku skeptická, tak teď říkám, dobrá práce kluku. Buster Keaton bude vždycky na prvním místě a Lloyd se tímto usazuje hned za něj. Po něm následuje Fatty Roscoe Arbuckle. Chaplina nikam usazovat nebudu, protože jeho grotesky mě urputně nebaví a opravdu nechápu jejich oblíbenost, ale což, nemůže se všem líbit všechno.(7.5.2011)