Camino

Camino je film, po kterém vám budou téct slzy jako hrachy, ale zároveň po něm zbyde jakási pachuť. Skutečně nevím,jestli dát odpad anebo pět hvězdiček, jak už tu někdo napsal v komentářích. Jedna stránka filmu je výborná - příběh Camino, holčičky, která se zamilovala zrovna ve chvíli, kdy se u ní projeví smrtelná nemoc. Ale ta druhá - ta špatná - je bohužel převládající. Jsem schopná dát filmu, ve kterém hraje náboženský fanatismus určitou roli klidně plný počet, ale musí to být v nějaké únosné míře. Ježíš v každé větě není v únosné míře. A už vůbec ne věty, které tu zazněly ("Závidím ti,že jdeš za Ježíšem" "Mám se za tebe taky pomodlit,abys umřela?"-uff) Připadalo mi, že chtěl autor poukázat na to, jak jsou někteří vírou tolik zaslepeni, že naprosto sobecky nedopřejí ani vlastnímu dítěti nějakou radost, ale omylem z toho udělal náboženskou propagandu . A čeho je moc, toho je příliš. Nakonec 3*. (09.11.2012)

Velké překvapení letošního festivalu. Tak dlouhé a nenásilné ždímání slz z řad diváků jsem už dlouho nezažil. Film jsem si vybral hlavně podle traileru, ve kterém jsem spatřil cosi magického a jsem rozhodně rád, že jsem jej zvolil do svého programu. Skutečný příběh vážně nemocné dívky je především o víře, lásce a smrti, obsahuje však prvky fantasy, které se mi dost líbily, i když jich tu není mnoho. Např. scéna kdy Camino sní, že ji rodiče vysadili na ulici a pronásleduje ji temný anděl na hřbitov, je jako vystřižená z nějakého hororu. Tyhle snové úniky mimo svět, ve kterém všichni žijí, mají také svou symboliku. Oceňuji je ale hlavně z hlediska jistého odlehčení té drsné reality, která se odehrává na plátně před vašima očima. Postav je ve snímku mnoho, ale těmi hlavními jsou především hlavní hrdinka Camino, její až místy fanatická věřící matka a otec, který je v podstatě slaboch, ale svou dceru věrně miluje. Je však zbytečné vůbec popisovat o čem to vlastně je, protože tohle je jeden z filmů, který každý musí vidět na vlastní oči, aby byl zasažen velkou dávkou emocí. I když již na počátku tušíte, jak to asi dopadne, v průběhu sledování filmu i ateista začne věřit, že se stane zázrak. Jak už jsem řekl dříve, příběh je hodně silný a v podstatě přes 2h sledujete, jak malá holčička bojuje v bolestech o přežití, s vírou, se svou matkou, sama se sebou, a přesto to ani chvilku nenudí. Při tomto snímku budete soucítit, nenávidět i milovat. Ještě jednu věc bych rád vyzdvihl a tou je výborná dramatická orchestrální hudba, kterou složil Rafael Arnau. (9/10) [MFFKV 2009] (07.07.2009)

Kdyz drit, tak na kost. A tady se na tu pilu tlaci opravdu silou. Poslednich dva cet minut von Trier hadr. Prisaham bohu, ze bych tu matku nakonec prohnal mlejnkem na maso stejne jako vsechny jeji naseptavace. A to i s vedomim, ze presne tohle bylo prani tvurcu. Kazdopadne chvalim invenci v nekterejch snovejch sekvencich a samozrejme detskou predstavitelku - je proste sympaticka, i kdyz hlavne na zacatku tema ocima kouli zbytecne moc. A samozrejme doslovnost stve... ale da se vydrzet a hlavne do tyhle hry zjevne patri. Pro me je dobrej konec uz to, ze se celej pribeh nakonec vydal spravnym smerem, ze zacatku to vypadalo jak naborova knizka pro Mormony. (03.11.2010)

Nevzalo mě to. Tak nuceně až křečivitě ze mě tahat dojetí, to si prostě nejsem schopen nechat líbit. Po skončení jsem byl stržen jedinou emocí - odporem k lidem, kteří se poddají vlastním u fanatizmu do té míry, že popřou základní instinkty života. Je to stejný druh fanatizmu, který je schopen za jiných okolností nadšeně budovat gulagy a koncentráky. Tři * jsem dal jen s ohledem na herecké výkony. (26.12.2021)

Neuvěřitelně stupidní citový terorismus, který používá úplně stejnou škálu emocí a přesvědčovacích prostředků jako náboženský fanatismus, proti němuž brojí. Camino je obludným triumfem dořečenosti, citového vydírání a té nejtupější agitky. To, že agituje za "bezideologičnost" ji sice může šlechtit, ale nic nezmění na tom, že Camino je hloupá a záludná reklama na dětskou nevinnost a Conversky. Všechno je v ní uzpůsobeno tak, aby působilo – přitom zdánlivě vysoké je v tomto filmu jen odpudivě přízemní. Já osobně se tváří tvář takovým patvarům dostávám do stavu bezmezné zuřivosti. Jeden z nejdebilnějších filmů, které jsem kdy viděl. (22.02.2010)