My děti ze stanice Zoo
-
Christiane F. - Wir Kinder vom Bahnhof Zoo
-
We Children from Bahnhof Zoo
Drama / Životopisný
Západní Německo, 1981, 138 min
Režie:
Uli EdelObsah
-
Film My děti ze stanice Zoo byl natočen podle stejnojmenné knihy v 80. letech. V té době byl Berlín doslova zaplněn narkomany, prostituty a prostitutkami, byl městem nevázaným sexuálními konvencemi. Do tohoto místa přijíždí dvanáctiletá Christiane, spolu se svou sestrou, matkou, zvířaty a otcem, který se zanedlouho, kvůli násilnostem spáchaným na své manželce i dcerách, odstěhuje pryč a jeho místo nahradí potenciální partner matky. Mimo to se Christiane sžívá s novou školou a kamarády a tyto okolnosti vedou k tomu, že se dostane do "špatné party". Byla jimi unesena, poslouchali stejnou hudbu, oblékali se zásadně jinak než ostatní, byli zhnuseni lidmi okolo a kouřili hašiš. Tato parta se začala později měnit, postupně přecházeli k braní tablet a vše končilo u nevinného šňupnutí heroinu a následovného píchání "háčka" do žil. V té době "už" je Christianě 14 let a začne si uvědomovat naléhavost celé situace, proto se svým přítelem podstupují několik neúspěšných odvykacích kůr... Ve chvíli, kdy už má divák pocit, že jednotlivé postavy filmu poznal, je překvapen nepřikrášlenou, až naturalistickou realitou, kdy někteří mladí narkomani z blízkosti Christiane, začnou umírat. (Vendy.)
Film My děti ze stanice Zoo byl natočen podle stejnojmenné knihy v 80. letech. V té době byl Berlín doslova zaplněn narkomany, prostituty a prostitutkami, byl městem nevázaným sexuálními konvencemi. Do tohoto místa přijíždí dvanáctiletá Christiane, spolu se svou sestrou, matkou, zvířaty a otcem, který se zanedlouho, kvůli násilnostem spáchaným na své manželce i dcerách, odstěhuje pryč a jeho místo nahradí potenciální partner matky. Mimo to se Christiane sžívá s novou školou a kamarády a tyto okolnosti vedou k tomu, že se dostane do "špatné party". Byla jimi unesena, poslouchali stejnou hudbu, oblékali se zásadně jinak než ostatní, byli zhnuseni lidmi okolo a kouřili hašiš. Tato parta se začala později měnit, postupně přecházeli k braní tablet a vše končilo u nevinného šňupnutí heroinu a následovného píchání "háčka" do žil. V té době "už" je Christianě 14 let a začne si uvědomovat naléhavost celé situace, proto se svým přítelem podstupují několik neúspěšných odvykacích kůr... Ve chvíli, kdy už má divák pocit, že jednotlivé postavy filmu poznal, je překvapen nepřikrášlenou, až naturalistickou realitou, kdy někteří mladí narkomani z blízkosti Christiane, začnou umírat. Komentáře uživatelů k filmu (331)
-
Callas
9/10 Jeden z filmů, na které opravdu sedí heslo "jen pro silné povahy". Pro mě šokující a dechberoucí příběh, při kterém jsem nevycházel z údivu. Ať už věk hlavních aktérů, nebo velice působivé a naturalistické záběry mnou opravdu zatřásly od základů. Spolu s Requiem for a dream tvoří tento snímek dle mého názoru "povinnou literaturu" drogové problematiky.(14.2.2007)
-
bidja
Kdysi jsem hltavě četl knihu, pak na rakušácích viděl v němčině film, až po létech jsem mohl vychutnat s titulky. Bowieho hudba podbarvuje ponuré zákoutí Berlína, ale představivost z knihy to 100% nenaplnilo.(27.9.2007)
-
Mattezs
Tak tohle byl nástřel jako prase, myslel jsem, že dobré německé filmy točí jen Tykwer a Wenders, ale Uli Edel překvapil, sice měl skvělou předlohu, ale ta ho asi spíš svazovala, prostě debut jak poleno. Těch 138 minut uteklo jako voda a já jen zíral, Bowie příjemně překvapil a jeho hudba skvěle dotvářela atmosféru tehdejšího Berlína...prostě vymazlený film...(2.4.2008)
-
1860
Rád bych se pokusil o objektivní komentář, ale stále sedím před obrazovkou s otevřenou pusou a sliny mi kapají do klávesnice.. Film, který jsem vyhnal z hlavy, až když jsem začal číst předlohu, což se mi u jiného snímku ještě nikdy nestalo..(12.4.2008)
-
Gedes
Knihu Děti ze stanice Zoo jsem četla a film, kterému právě tato kniha byla předlohou se snaží ve dvou hodinach neco málo zachytit. Ale je toho opravdu malo... aby to stalo opravdu za to film by asi musel mit minimalne 3 hodiny. Některé scény byly opravdu naturalistické a některé trochu hluché, moc zdlouhavé... Také by možná neškodilo, aby celý film byl právě doplněn nějakými úvahami přímo od CHristine, takhle jsem se v tom někdy špatně orientovala a kdybych knihu nečetla přesně bych netušila, co zrovna která scéna měla znamenat. Také vztah Christiny s otcem a matkou popř. Klausem byli jen málo popsané. Mno film byl jistě zajímavý, hlavně to že je autobiografický, proto dávám 4 hvězdičky, přesto je ve filmu mnoho "much" :-) a jak už jsem zmínila naturalismus z některých scén jenom čpí, ovšem co jsem považovala jako absolutní quasch, byly ty krasně čisté zachodky, na kterých se fetovalo... nevěřím, že by v Berlíne měli tak vyvoněné zachody :-).(24.7.2008)
-
jaklee
Tvrdé ako realita sama,ale hlavne výborne vykreslenie zhánňanie peňazí a drog.Skveléé!!!!97%(31.12.2008)
-
Devilian
Tak tímhle jsem byla docela překvapená. Je to dobře natočený, dost sugestivně, aby to odradilo od drog. Jen mi trochu vadilo, že nemáme možnost si ve filmu představit jak dlouho závislost a všechno tohle trvalo. Ve filmu mi to připadá podané jako pár dní.(24.11.2009)
-
M.E.K.Y
Další z řady sugestivních filmů, motajících se kolem drog, nesoucí pořád jedno a to samé poselství - drogy jsou špatné, neberte je! Všechny tyto filmy bývají extrémně reálné a odhalují to, co by si jiné filmy nedovolily. My děti ze stanice Zoo neútočí pouze na drogy, ale nakousává i témata s nimi úzce spjatá, jako je prostituce, homosexualita, alkoholismus atd... Příběh zachycuje život ve "špinavém" městě Berlín, začátkem 90-tých let. Tam někde začíná svoji neblahou zkušenost také mladá dívka, která se už v brzkém věku dostane na tenký led drog a pomalými krůčky sledujeme přeměnu slušné a vyrovnané dívky na znetvořenou lidskou trosku. Chtíč se přeměňuje na závislost a fatální následky na sebe nenechají dlouho čekat. Snímek se nebojí ukázat syrové, ovšem nechutné záběry, při kterých se doslova zvedá žaludek. Právě tím si snaží podmanit diváka a říct mu: Od toho ruce pryč, člověče!! Celý svět narkomanů je zde zobrazen v celé své "kráse" a je izolován od normálního světa, protože jinak by se to ani natočit nedalo. Herci ne-herci hodně přidávají na autentičnosti, což vytváří opravdu pohlcující atmosféru, ale i přesto mohla být stopáž přece jen o něco kratší. Závěr? Šokující svědectví o Berlíně před 30-ti lety, kdy toto město zaplavilo tisíce narkomanů!(1.5.2010)
-
Maagggddddaaaaa
Celkem zklamání. Nedávno jsem četla knížku a ta mě vážně dostala a poznamenala, řekla bych. Na film jsem se těšila, a jak! Dokonce jsem slyšela, že to má být lepší než Requiem for a dream. Ale houby.. Dobrá byla akorát podoba herců s autentickými postavami, dobře zahrané absťáky a taky make-up a samozřejmě David Bowie.(23.8.2010)
-
Platom
Nadčasový snímek pojednávající o problematice drog mezi dospívajícími jedinci v západním Německu. Na první pohled celkem klišé, ale pokud mám být upřímný, řadí se tento snímek mezi vyšší kvalitu v rámci svého žánru a hlavně mezi první takové snímky jako takové. Knihu jsem bohužel nečetl, ale nerad soudím film dle srovnání s knižní podobou. Hlavní herečka odvádí na svůj věk přesvědčivé výkony, celkově je film velice autentický (tetování, píchání jehly do ruky i jiných tělesných částí, nahota atd..) a vyzařuje z něj nádech tehdejší doby + veliké varování před strašákem jménem DROGY.(27.5.2011)
-
KdG
Tenhle film na mě opravdu hluboce zapůsobil. Hudba Bowieho tam neuvěřitelně pasuje.(21.2.2007)
-
Siriuss
Vcelku dobrý film, který však ve srovnání s dech beroucí knihou naprosto zaostává.(23.9.2007)
-
Eluin
Velmi působivé. Navzdory délce filmu nemá toto dílo žádné "hluché" místo. Postavy - a herecký výkony rovněž - působí velmi přirozeně a spontáně. I když..., na druhou stranu mi nebyla - neboť jsem knihu bohužel nečetl - zcela objasněna role matky. To ta dáma byla slepá, že neviděla v jakém stavu se její dcera nachází?(16.10.2007)
-
sumperacek
Silný snímek. Zejména naturalistické scény kdy stříkačka přímo zajíždí do žíly a proměna malé holčičky ve zfetovanou šlápotu. Knihu jsem nečetl, ale chápu že film je vždycky nutně zkrácen a některé pasáže potom působí skokově. Pro výstrahu mladistvým ovšem ideální.(28.1.2009)
-
evson
Je pravda, že kniha mě zaujala mnohem více, než samotný film, ale hrůznost scén feťačky mající absťák mě úplně dostal. Myslím, že by se tento film měl pouštět ve školách jako varování proti drogám a to proto, že je podle skutečnosti. I když si myslím, že německé filmy jsou přímo děsné, tento mě zaujal. A to, že My děti ze stanice Zoo řežíroval Uli Edel, už také něco znamená. Ráda se na tento film podívám znovu.(21.5.2009)
-
Krchy
Filmy o fetujících fraccích opravdu nejsou můj šálek kávy. Celý film jsem přemítal, jak by jim slušelo pár přes tlamu, případně bičem, to se pak nechává vtáhnout do děje hodně blbě.(18.6.2009)
-
Mimesis
Knížka byla lepší, což napadne asi každýho. Film obsahoval vlastně jen 3/10 z toho co knížka a v poslední řadě, bez knížky člověk úplně všechno nepochopí, takže je jasné, že tvůrci předpokládají, že knížku známe. Většinu filmu jsem se nudil, bylo to moc dlouhý a každých 20 minut jsem si musel udělat přestávku na něco jiného (koupel, surfování na netu atd.). Mohlo to být lepší, až na pár docela šokujících až přímo nechutných scén nebo prasáren typu "Kdo mi nachčije do huby? Piju všechno!", tam nebylo moc, čeho se chytit. Vlastně mi ti fetující spratci lezli silně na nervy. Když si vezmu, že mi na spoustu dobrých věcí chybí peníze a nějaký děcka dávají takhle těžký prachy na nějaký svinstvo. Tfuj! A přitom Christiana měla docela hodnou matku, co ji sehnala i lístky na Davida Bowieho (A za jeho hudbu jsem musel dát hvězdičku navíc), mně teda naši nikdy žádný lístky neplatili, vždycky jsem si na koncerty musel sám vydělat na brigádě. Christiane se mamince odměnila tak, že ji udělala hroznej bordel v celým domě, během hledání peněz (takže navíc okrádá rodiče), za který si koupí drogy, jen proto, aby pak mohla celej barák poblít, strhnout šňůru na prádlo a nějaký ty tapety ze stěn. Mít takový děcka doma, vyliskám je k smrti. Když jsme u toho liskání, všiml jsem si, že herecký výkony postav nebyly nic moc, jak hrály např. překvapení v podobě vytřeštění očí, působilo to dost nepřirozeně, atd. A právě ve scéně, kde Christiana zařvala na borca "Ty impotentní kreténe!", film dosáhl maxima při špatném hraní, protože borec se zastavil, otočil, zatímco Christiana stála jako sloup, přišel k ní a liskl ji a zase se otočil a odešel. To byla divná scéna.(6.11.2009)
-
Jíha
Knížku jsem přečetl třikrát, poprvé v deseti letech, naposled asi před rokem a o tom, že existuje film, jsem se dozvěděl docela nedávno. Ve filmu chybí: úvodní hašišové období a seznámení s brutálním sídlištěm a rodinnými problémy; závěrečná část, kdy vyžilá Christiane čte Ericha Fromma a je nejdrsnější, nejzkušenější a nejchytřejší holka na vesnici, kde se vyléčila; mnoho a mnoho rodinných scén s rodiči a s přítelem matky, druhé odvykání bez Detlefa a období, kdy Christiane bydlela u otce; důkladnější popisy stálejch zákazníků, hlavně Koktavýho Maxe, celkem dojemného úchyla, který je ve filmu použitej jenom na vrcholnou scénu s bičováním; no a démonickýho skoro mrtvýho feťáka, kterej na začátku Christianě půjčí nádobíčko a na konci na záchodě ukradne dávku a vrazí si ji do krku jsem si představoval mnohem strašidelněji. Nicméně to není kritika filmu, to je reklama na knihu. Tvůrci filmu z lehce dokumentární, dost sociálně kritický a detailně osobní zpovědi udělali výtečnej atmosférickej sociální horror. Pomalu se rozjíždějící gradace, která se zrychlí po děsivým prvním odvykání a oproti knize, kde je bezvadně a důkladně popsaný zacyklení sebe sama obelhávajícího závisláka, přidává dál na tempu až do zběsilýho závěru, kdy Christiana zjistí, že Detlef spí se zákazníkama, zbičuje Maxe a najde v novinách zprávu o smrti Babsi, je perfektní a nesmírně působivá. Kniha zdůrazňuje depresivní atmosféru chudinskejch sídlišť, kde děti vyrustaly, film zase krásně ukazuje špínu metra (tehdy podzemky), nádraží, Soundu - nejšpinavější evropský diskotéky, veřejnejch záchodků a vůbec Západního Berlína té doby (1975-78). Děvče, který hrálo Christianu, je na to, že jí bylo patnáct, a že to byl první film, moc dobrý, hezky nalíčený a kromě toho jsou herci Christianě a Detlefovi docela podobný. To je skoro všechno. Celkem třeba 90 %.(27.11.2009)
-
K_A_MK_A_M
Tenhle film nejde porovnávat s Requiemem. Aronofsky točí umělecká díla, tohle je ryzí naturalismus, který kdyby viděl Zola, tiše by poslintal všechny blitky co ze sebe hlavní představitelka poslala, někdy mi přišla jak fontánka. Krůček, jediný malý krůček všechny dělí od konečné stanice. Pět červených hvězd k jedné zlaté na nebi. Btw. kdo žije v Praze určitě zná českou obdobu Christiene. Blonďatá, ne zrovna věkem sešlá slečna, která dřív (kdoví kde je jí teď, nechci napsat konec, protože jsem jí už dlouho neviděl - třeba se vyléčila) s nepřekonatelnou každodenní pravidelností přesvědčovala lidi na Muzeu, že potřebuje dvacku na vlak, protože jí ukradli peněženku. Věřte nevěřte, jeden příjemný pocit z toho filmu mám - osvěžil jsem si němčinu. Nejlepší scény - 1)slečna pozvrací krví příteli dávku přímo před nosem. A tak si kladu otázku (nejsem zběhlí ve způsobech konzumace heroinu) jestli se vůbec dá brát nosem. 2) Ten týpek co na dámských záchodcích přeskočil přepážku, čapnul Christiene stříkačku, vyšel ze dveří a před zrcadlem a starou babičkou si šlehnul přímo do krku. Připomínal mi Bowieho, ale asi se pletu, oni se tam tak snažili vypadat všichni. PS - pro všechny moralisty okolo - drogy jsou prostě špatné - ááááno Sie war erst 14!(4.1.2010)
-
Milodar
Knížka je velmi působivá, film o něco méně.(30.1.2010)
