ReGOREgitated Sacrifice

Lucifere Lucifere, ty ses nám v té dvojce nějak rozdivočil. Zatímco Slaughtered Vomit Dolls bylo spíše velmi nepříjemným útokem na psychiku, tady režisér dává mnohem více prostoru svým fetišistickým choutkám, naznačeným už předtím a celé je to hozené až skoro do porna. Scéna s matkou a dcerou (ač přitom vypadají obě docela mladě), které rády tráví čas tím, že na sebe nahaté navzájem hážou tyčky myslím vypovídá dost. Ono to na druhou stranu do konceptu děje zapadá, ale přece jen ta samoúčelnost zde bohužel v některých okamžicích patrná je. Těch zajímavých a povedených momentů je zde ale opět celá řada (jen zmíním třeba dráždění hrdla míchátkem na absinth). Musím rovněž opět pochválit výbornou práci s obrazem (ty barvy!) a zvukem a povedené gore efekty. Se vším všudy, první část trilogie byla přeci jen lepší, takže dávám trojku a doufám, že budoucí závěrečná třetí část předčí veškerá očekávání a bude Luciferovým nejlepším filmem. A jinak důrazně varuji, pokud někdo nemá s podobnými typy snímků moc zkušenost, ať se tomuhle raději velkým obloukem vyhne, mohl by utrpět nepěknou újmu na duševním zdraví :-) Doplněk 8. února 2011: Když se teď na ten film dívám znova s odstupem tak bych svoje hodnocení zvýšil na čtyři, protože to, co se tady děje je fakt neskutečný :-) Kdo neviděl není schopen si představit :-) (26.10.2009)

Chcete spoustu krve? Hardcore fetiš? Blití a k tomu drsnou hudbu? Dostanete spoustu krve, spoustu blití a spoustu drsné hudby. Lucifera Valentina bych zavřel do jedné místnosti s Marianem Doraou, kde by ležela krásná (bezmocná) ženská, kamera a spoustu chirurgických nástrojů. Nedoporučuju slabším povahám. (18.10.2013)

Tak druhej díl je oproti pro mě nekoukatelné jedničce(pro normálního diváka bude nekoukatelná celá trilogie)velkej krok vpřed.Střih má tenhle druhej díl opět zběsilej,ale tak nějak jinak.Prostě řemeslně líp zvládnutej(a hlavně koukatelnej).Navíc otravný blikání z prvního dílu úplně vymizelo,což bylo jenom dobře.Opět spousta blití,ale k tomu navíc vynikající gore efekty a spousta dobrejch(zvrácenejch) nápadů.Některý jsou obšlehlý z jedničky,ale ve dvojce jsou dovedený k dokonalosti.Lucifer v mých očích po uvedení prvního dílu(2 roky) umělecky vyrostl.Jestliže jedničce jsem dal 2 hvězdy tak tento druhej díl si zaslouží hvězdy 4.Tohle je prostě zvrácená(nechutná) úchylnost jak má být.Oproti jedničce zatraceně dobrej výblitek. (30.07.2015)

Druhá perverzní část opět sleduje ugrcanou dnes již tragicky zesnulou pornoherečku Amareu Lavey, která ¨hraje¨ prostitutku trpící bulimií. Nesouvisle blábolající běhna satanova, mezi skečovitým skriptem zabije sice i několik lidí, ale jde stále o videosestřih brutálních výplachů. Valentine nemá zájem diváka předním obličejovým otvorem bavit, ale šokovat. Jeho tvorbu bych však spíše využil do hudebních videoklipů kapel tvrdšího zrna. Hororovým narkomanům doporučuji zůstat u urozených klasik Begotten (1990), či Tetsuo (1989). (29.12.2018)

Proti blití v zásadě nic nemám, ale nijak aktivně ho nevyhledávám. V některých životních situacích je však taková podařená, s rozmyslem vrhnutá metla více než žádoucí. Mám na mysli například nekonečnou cestu na Mohuč v rozhrkané Corse, konzumaci piva, piva, morgana, rumu, rumu, morgana, piva, piva, dvojitého rumu, piva a na závěr třech vodeček na uklidnění žaludku, nebo probuzení vedle politováníhodného stvoření připomínajícího tapíra, které říká Liebe mich nochmal a usměje se tak široce, až se kníry rozestoupí. Zároveň ale musím trvat na tom, že to není věc veřejná. Doma ať se každý zeblije jak dajána, ale člověk, který vystaví svou páteční večeři zrakům jiných osob, působí přinejmenším komicky. Proto Valentýnův film moc nechápu a pravděpodobně nejsem cílové publikum. Pan Valentýn je emetofil a ve zvratkách našel zalíbení, protože chlapa nic nerozpumpuje tolik, jako dobře mířená šavle mezi lopatky. Je tam trocha toho sadismu, krev, vnitřnosti, chobotničky a rozhodně bych některé scény doporučil místním hororovým tvrďákům, které nemůže nic, ale vážně nic rozházet, protože ráno při snídani viděli Vetřelce. To nejstrašidelnější ale na tomhle filmu je, že se tváří jako něco jako art, takže se to táhlo jako Tarkovského poslední chrchel. Jako kdyby někdo tři hodiny chodil po Zóně a celou dobu se mu zvedal kufr. (28.01.2015)