poster

Vítejte v KLDR!

  • anglický

    Welcome to North Korea!

Dokumentární

Česko, 2008, 76 min

Producenti:

Milan Kuchynka

Střih:

Jakub Voves

Zvuk:

Ivan Horák
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Arbiter
    ****

    Nevim, jeslti znáte tu pohádku, ve které se jeden robot snaží, seč může, býti člověkem.Navlíká se do různých lidmi vytvořených věcí, napodobuje chováním svého okolí a dalšími různými způsoby se pokouší všechny přesvědčit o tom, že robotem není. Nejvíc pak možná sebe.. všechny to ale bije do očí.. hrnec prostě na hlavu nepatří, kovové piliny nejsou chipsy, člověk z přítomnosti se nechová jako kapitán vesmírné lodi a navíc je dost často pod parukou z mopu vidět centrální panel na zátylku... A proto jediný, kdo jeho snu uvěří, je on sám.. Je to fraška.. za hranicemi turista spadne do králičí nory a lidskost se vytrácí.. postavme kulisy, natáhněme pružinku hodinových strojků a ukažme těm zápaďákům, jak zoufale se snažíme přesvědčit o opaku. Šedá.. to je Severní Korea. To je její barva. Země duchů, monumentálně se rozpadající a s depresivní úchylností schovávající se před realitou.. Ty kulisy stavěli moc dlouho. Těžko se jim samotným pak poznává co kulisa je a co ne. Jak malomocní, ztrácející zájem schovávat své zhnisané rány, jak feťáci s posledními náznaky studu z injekční stříkačky vykukující zpod novin. Běhá mi z té karikatury života mráz po zádech...(6.6.2009)

  • Mi Nü-Chai
    *

    Burani z ČR dobývají KLDR aneb sonda do hlubin turistovy duše (má-li vůbec něco takového). Dlouho mi nebylo tak trapně, jako při sledování tohoto pochybného dokumentu, který jsem si navíc přitáhla domů v naději, že se o Severní Koreji třeba něco nového dozvím...ach, jaká naivita.(15.11.2010)

  • swamp
    ****

    Před tímto dokumentem jsem si myslel, že do KLDR se vydal pouze štáb okolo režisérky Jablonské, a tudíž že bude zaměřen především na zemi samotnou - a to s jistou potřebou šokovat. Těžko říct, zda je obsazení zbytku zájezdu 'obyčejnými' lidmi lepším krokem či nikoliv, ale to se bohužel (tedy, pravděpodobně) nedozvíme. V celém dokumentu je o vládě Kim Čong-ila či "vládě" Kim Il-sunga jen povinné minimum, a z KLDR uvidíte jen to, co by vám bylo dovoleno viděti, kdybyste si tento hezký školní výlet do KLDR zaplatili. Zajímavější je pak sledovat reakce a chování spoluúčastníků zájezdu. Někteří se chovají naprosto přirozeně - jiní se však před kamerami předvádějí, snaží se na sebe strhávat pozornost (myslíce si, že jsou součástí jakéhosi úžasného milníku) a plytce debatují nad demokracií světa dnešního. Toto je kritika - ale ne dokumentu. Tato složka z něj totiž dělá poměrně zábavné dílko, kde pozorovat reakce zúčastněných je rozhodně legrace.(24.3.2009)

  • Dadel
    **

    Je děsivé a depresivní dívat se, jak to chodí v téhle zemi, která není ničím jiným než gigantickým vězením pro dvacet milionů lidí s vymytými mozky. Jako dokument je to ale promarněná příležitost. Protože tvůrci směli točit jen to, co jim soudruzi dovolili, pod pokličku budovatelského pozlátka téměř nenahlédneme. Přesto bych uvítal více materiálu s domorodci, bohužel je spousta prostoru věnována retardovaným účastníkům zájezdu, jejichž slabomyslné komentáře a pseudomodrosti bylo utrpení poslouchat. Takhle je to vážně spíš než dokument pouhé domácí video z dovolené úplně cizích lidí.____________ UPDATE: Stáhněte si radši korejskou epizodu z tohoto cyklu. I při poloviční stopáži se toho dozvíte mnohokrát víc. Nebo tento dánský dokument. __________ UPDATE 2: Tak jsem KLDR navštívil i já. Moje fotoreportáž je zde: díl 1 - Pchjongjang, díl 2 - zbytek(6.6.2009)

  • Malarkey
    ****

    Není lepší chvíle, než když sledujete tento dokument s Korejkami. Člověk se pak dozví, co je i na těch billboardech za nápisy a nestačí se divit. Co mě nejvíc překvapilo? Především to, že se tenhle dokument vůbec natočil. Korejky hlavně to, že tam mají tramvaje a metro. Dost jsem se ale divil, že těch 60tisíc za 6 dnů kolikrát zaplatili lidi, kteří snad ani nevěděli, do jaký země se to jedou podívat, protože názory typu: "tahle země není zase tak špatná", "možná bych se sem i odstěhovala" jsou absolutně zcestný i jako vtip. Sice beru v potaz, že jsem komunismus nezažil, ale doufám, že ani nezažiju. Omezenost je v dnešní době totiž něco, co se mi absolutně příčí. Tento dokument jsem tak celou dobu sledoval s absolutní husinou po celém těle. Omezený přístup do ulic pro návštěvníky pod hrozbou vojenské policie. Možné odposlechy. Fakt, že se tam na oko každý má vlastně krásně, ale ve skutečnosti se v zemi skrývá několik desítek koncentračních táborů. Ale taky klimatizace značky Samsung v jednom záběru. To všecko je Severní Korea. Viděl jsem málo, ale to málo mi stačilo k tomu, že pokud bych se někdy měl něčeho být, byl by to komunismus. Jedno v jakém stádiu, v tom nejsnažším to vždycky začíná.(4.4.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace