Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pohádka o tom, jak proplout moře a překonat hoře... Televizní adaptace jedné z půvabných pohádek básníka Františka Hrubína. Princezna Růžička (J. Švehlová) si natolik zamiluje páva, až se rodiče obávají o její zdraví a páva z královské zahrady vyženou. Nikdo však netuší, že je to zakletý mladík. Pak se princezně ve snu zjeví jako Paví král (P. Svoboda) a prozradí jí, že se mohou setkat, když propluje moře a přetrpí hoře. Růžička ani chvíli neváhá. Těžké zkoušky na ni čekají, ale nakonec v nich dobře obstojí a stává se ženou Pavího krále. (Česká televize)

(více)

Recenze (32)

kajas 

všechny recenze uživatele

"Až přepluji moře, až přetrpím hoře..." Přetrpět těch 38 minut je taky docela umění. Televizní pohádky se samozřejmě nemohly těm filmovým rovnat z hlediska triků a výpravy, ale i herecké výkony a zkratkovité vyprávění (dokonce chvíli ve verších, jestli jsem to správně pochytila) stojí v tomto případě za starou belu. ()

Šimpy 

všechny recenze uživatele

Vím, že televizní pohádky neoplývají velkou výpravou, ale nechápu, proč sem cpou nějaké záběry na koráb (úplně z jiného filmu). Vždyť je to pohádka, děti jsou schopny  přijmout nadsázku a stylizaci....i kreslenej by ten koráb tam pasoval líp. Ale jsou tu super herci a bylo fajn vidět mladičkého Petra Olivu. ()

Reklama

otík odpad!

všechny recenze uživatele

Námět této pohádky se musel psát pod kouřovým oparem jointových cigaret, jinak nerozumím tomu, jak něco tak strašného mohlo jít do výroby. Příběh je sice pohádkový, ale zpracování je tak tragické a padlé na hlavu, že se nestačím divit. Triky jsou na úrovní televizního pravěku a kulisy totálně televizní. Z této pohádky si není vůbec co vzít za příklad a sám se sobě divím, že jsem tak přísný. Ale jsem. Nula, nula, nula. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Totální psychedelický úlet s podporovanou zoofilií, kde se nejvíce vyřádila kostýmní výtvarnice. Důležité zvraty se v obraze neobjeví - neuvidíme, kde se najednou vzal ten páv, nevíme, proč najednou zmizí, nevidíme shození postele do moře, nevidíme potrestání Hněvky a jejího sluhy. netušíme, jak se ocitli najednou rodiče Růžičky na dvoře Pavího krále, proměna ryb je taky odfláknutá. Hlavně že je nám několikrát zopakovaná básnička o pavím králi a "cestičkou z oblázků, půjdu si pro lásku". Btw, ryby musely být namakané z posilovny, když dokázaly pár dní držet nad vodou zlatou loď i s princeznou. Dialogy mi přišly jak od mimoňů. Ale na druhou stranu to atmosféru má, takovou meditativně psychedelickou. ()

Elyssea 

všechny recenze uživatele

Slušela by delší stopáž. Takhle se na malém prostoru odehrávají události na jednu další pohádku. Intrikánka Hněvka byla zrovna postavou naprosto zbytečnou, jejíž pokus o získání Pavího krále byl ryze amatérský. Kletba matky a sester Pavího krále se objeví a vysvětlí v tu samou minutu, aniž by to nějak výrazně dávalo smysl. A hlavně samotná láska princezny Růžičky k pávovi byla na pováženou a ze začátku jsem nemohla věřit vlastním očím jak neuvěřitelně nepříjemné to bylo sledovat. Oproti všem těm jiným zakletým princům v opeřence totiž chybělo návázání kontaktu jinak než přes pávův smutný pohled a dvě věty. Být rodiči a bratry, taky bych měla obavy o princeznino duševní zdraví. Bizarní je i plavba po moři na posteli a dialogy mezi královskou rodinou, kdy na sebe mnohdy halekají nenavazující věty. Za mě tedy jedna ze slabších pohádek (což zamrzí, když jde o scénář Markéty Zinnerové), která má jen velmi dobré obsazení. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

  • Podle stejného scénáře vznikla v roce 1980 v režii Jana Bergera i rozhlasová pohádka „Růžička a duhový princ". (Miggi90)

Reklama

Reklama