Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Československo, rok 1982. Tomáše zmáhá únava. V odporu proti režimu již nenachází žádný praktický význam, nevidí možnost „vítězství“ a s ním související osobní perspektivu. Dobové poměry navíc žádný nový začátek neumožňují – kromě emigrace. Únik hledá v mimomanželském vztahu s Klárou. Antonín, příslušník tajné policie, se od svého informátora a Tomášova přítele Pavla o nevěře dozvídá. Kláru sleduje. Jeho zájem o ni je však víc než profesionální. Vidí v ní člověka, který by ho mohl zachránit. Možná jeho posedlost jen potřebovala důvod naplno propuknout. Antonínova sebedestrukce, Pavlova zbabělost a Tomášova pasivita tak vytvářejí soukolí zrady, manipulace a pokřiveného vzdoru, který všechny protagonisty nakonec rozdrtí. Pouta jsou thriller s temným příběhem a nepředvídatelně jednajícím hrdinou, prostoupený pocitem ohrožení, strhující a napínavý. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (686)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Asi tak dva roky zpátky jsem si řekl, že na český filmy už chodit nebudu. Nebudu dávat těžce vydřený prachy za vstupenku do kina či za DVD lidem, u kterých jsem měl pocit, že spíš než o kvalitní divácký filmový zážitek jim jde o bezplatnou dovolenou v zahraničí (časté natáčení našich filmů v turisticky atraktivních lokací ), o to, aby celebrity z VIP večírků si mohli hrát na herce (proč ve filmech dostávali roli lidi jako Krainová, Partyšová, Vaňková nebo Genzer se Suchánkem a na skutečný herce jako Vladimír Brabec, Věra Galatíková, Danuška Kolářová, atd. se úplně kašlalo ? ) a hlavně vyvařit co nejvích prachů od sponzorů, ( reklamy ve filmech pomalu i na prdeli filmových postav ) za vstupný a nikomu z nich už nezáleželo na samotný podstatě filmu -- diváckému zážitku. Do 07/08 jsem poctivě chodil na většinu českých filmů ve snaze podpořit naše umělce, ale pak mě došlo, že nepodporuju umělce, ale VIP vyžírky a partčiky kamarádíčků co si ve svých "dílech" vzájemně dohazujou kšefty a pod záminkou filmování si užívaji u moře nebo hrají golf či jinak serou na lásku k filmovému řemeslu. Pak přišel Tobruk a s ním naděje, že i u nás ještě někomu jde o diváka, o kvalitní film a tak jsem svůj postoj k našemu filmu přehodnotil a oprášil staré heslo o podpoře našich umělců, jen si hold velmi pečlivě vybírám. Vybírám si tak pečlivě, že jsem původně na film Pouta nechtěl vůbec jít. Nakonec vyhrála chuť, dát mě neznámému režisérovi i neznámým hercům šanci a rozhodně nelituju. Velmi si cením poctivého přístupu režiséra k divákovi, který byl vidět i v malých detailech. Krabička cigaret se starým logem, starý píchací stroje na lístky v trmavaji, dřívější typy pivních láhví, vozový park made in 80 léta, to je první bomba. Druhá bomba, jsou herecký výkony, hlavně Ondřej Malý to dal luxusně. Navíc taková malá podbomba je to, že největší hajzl tajný policie v dějinách našeho filmu vypadá jak Putin, toho si cením. Už vím co si mám představit, když Putin říká "já dělal u tajný policie jen rutinu s kravatou na košili" Radim Špaček si fakt dal záležet na všem, včetně hudby. Trošičku si sice myslím, že mě příběh mohl zásahnout ještě více emotivněji, ale zase takhle to vypadalo taky dobře, něco ve stylu tady máš studený, syrový, mírně krvavý maso z hnusný doby a to teď budeš přes dvě hodiny žrát...... a já si přes dvě hodině na tomhle mase fakt pochutnával. ()

Dudek 

všechny recenze uživatele

Pouta jsou jasným důkazem, že opodstatněné se nerovná potřebnému. Spousta scén, ač nejsou důležité, zapadají na své místo a dají se označit za účelné. Scénárista se příliš zaobírá přehnaným vysvětlováním a vytvářením oslích můstků, než aby se snažil o silné, stabilní a logicky se vyvíjející postavy. Hned v první scéně nám lacině podává berličku k pochopení jedné maličkosti v závěru. A právě maličkosti a jejich neustálé vysvětlování jsou dalším kamenem úrazu. Lpění na detailech je zdrcující, a navíc zcela ubírá možnost přidání vaty, která by zjemnila přechody mezi jednotlivými scénami... ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

DaViD´82 srovnává Pouta s Životy těch druhých a vychází mu, že "tahle estébácká krize středního věku je uvěřitelnější, intenzivnější a (nejen) díky tomu i mnohem lepší". Vidím to přesně naopak. Německý snímek dokázal úspěšně zprostředkovat hořkou zkušenost s působením tajné policie v komunistické diktatuře do celého světa. Pochopitelně fabuluje, ale nezachází do podrobností, které by ho svým nezvládnutím kompromitovaly - a především zachovává si ve všech fázích vysokou uměleckou úroveň. Vypráví obrazem, k maximálnímu emočnímu zásahu mu stačí pohled kamery do očí filmových hrdinů a k obnažení lidského charakteru si vystačí s drobnou poznámkou či gestem postavy. Naproti tomu Pouta přebírají neblahou tradici užvaněnosti českých televizních inscenací, která místy přechází do absurdity. S dialogu se plynule přejde do samomluvy a když dojdou slova, ozve se shůry hlas vypravěče. Pouta jsou návodná, je hodně znát, jak moc chce scénárista a režisér divákovi polopatisticky sdělovat, co si má myslet. Ty skutečně dobré filmy světové úrovně dokážou mistrovsky stupňovat napětí tím, že nechávají své diváky tápat v nejistotě. Michalkov v Unaveni sluncem vykreslí setkání dvou starých přátel a jen postupně vnáší do příběhu temné tóny - ale ještě hodně dlouho nedává najevo, ze které scény přijde úder. V tomhle Radim Špaček selhává. Antonínův kolega musí být vylíčen jako ukázkový blb, jako jeho kolegyně je excelentní coura a on sám, coby "nejlepší pracovník oddělení", má charisma a sociální inteligenci jako dubová vrata od stodoly. Z řady scén vyplývá, že tvůrci zjevně nechápou realitu doby staré pouhých 30 let. Jen pro ukázku, kádrovačka vyhrozuje jeřábkyni, když ji přistihne na cígu, že ji okamžitě nechá vyhodit z práce. V téže době, kdy je na deformovaném a fakticky neexistujícím trhu práce zoufalý nedostatek lidí téhle neatraktivní profese. Co by se asi stalo? Co takovému svobodnému člověku můžete vzít? Přijde jiná ubytovna, kde se vylepí pár obrázků z časáku na zeď, a budete si zvykat na jinou hospodu. Pamatuju, že jsme v 80. letech měli jeřábnici těžkou alkoholičku, za kterou nebylo možné sehnat náhradu. Jednoho dne jednoduše spadla z jeřábu rovnou na hlavu. Vydírat někoho po profesní stránce šlo u inteligence, ty ostatní třeba prostřednictvím dětí nebo přes výjezdní doložku. Na spoustu lidí byla ale celá slavná StB krátká. A navíc pro převážnou většinu společnosti StB nepředstavovala žádnou konkrétní hrozbu. Uměli se totiž velice dobře pohybovat v povolených mantinelech tehdejší společnosti. Je dobré si uvědomit, že dnešní průměrný zaměstnavatel, neřku-li specializovaná firma, má větší možnosti šmírování a kontroly občanů než kdysi slavná StB. Ta byla omezená rozpočtem a především stavem technologie. Dnes na sebe lidé prostřednictvím ksichtovníku vykecají víc, než byl aparát StB schopen zpracovat. Ale abych jen nekritizoval, v rámci našeho toporného "vyrovnávání s minulostí" přes všechny výše uvedené výhrady Pouta patří k tomu lepšímu. Film funguje ne jako obraz minulosti (i když i tam jsou některé scény výstižné, jako když "mocní" estébáci jí na stojáka v oprýskané nevlídné kantýně) jako spíš studie rozpadu lidské osobnosti s neokoukaným a z hlediska hereckého projevu zajímavým Ondřejem Malým v hlavní roli. Podobné charisma vyzařuje i postava Kristíny Farkašové. Kdyby u nás existoval filmový průmysl a pracoval s talenty, z obou herců by se stali přinejmenším regionální hvězdy. Suma sumárum, poctivé 3* a 65 % celkového dojmu k tomu. () (méně) (více)

Šakal 

všechny recenze uživatele

Mám slabost pro zrzky a ještě větší pro Slovenky :o) Jakmile promluví, jsem ztracen :o) Po dnešním dni ( 23.1.2010 ) mám " slabost " pro Kristínu Farkašovou :o) a stejně je tomu i v případě celého nového ( těžce stravitelného ) Špačkova totalitního snímku Pouta. Rozhodně se nejedná o " masový " snímek řešící zrovna příjemné téma a jsem hodně zvědavý, jak se k němu dnešní mladá generace ( nedotčená ani v náznaku touto dobou ) postaví. Já budu tvůrcům rozhodně držet palce, aby si k němu cestu našla a do kina se na něj vydala. Ten film na vás dýchá..., z každičkého záběru je cítit závan tehdejší doby, atmosféry ve společnosti. Tvůrci se nebáli ( stejně jako v případě Protektora ) dát šanci neokoukaným tvářím a ty jim to měrou vrchovatou vracejí. Kvituji to s povděkem , žádná sázka na jistotu. Jen houšť takovýchto nových tváří, již bylo potřeba rozčeřit stojaté herecké hladiny. To, co zde předvádí Ondřej Malý (malý jménem nikoliv výkonem! ) jako příslušník tajné policie Antonín Rusnák bere dech! Taková paleta emocí se jentak nevidí, člověk mu to všechno ( odehrávající se uvnitř něho samého a postupně ho rozežírajícího a spalujícího) bezezbytku věří. Toto je výkon, který snese nejpřísnější světová měřítka. Pouta mají vše, co já od kvalitního snímku očekávám a vyžaduji. Silný příběh přetaven v kvalitní scénář, vynikajícím způsobem propracované charaktery jednotlivých postav a následně mistrně zahrané, dokonalý vizuál, zvuk, kameru, vše dotvořeno silnou hudební složkou. Jediné co bych snímku ( malinko ) vytknul je jeho ( v některých pasážích ) příliš rozvleklé tempo. Zkrátit ( prostříhat ) snímek o 25 minut, neměl bych již nejmenších výhrad. Přesto se jedná o velice silný zážitek a ode mě se ( zcela po právu ) jiného než 5* ohodnocení nedočká. 90% Ať žije česko/slovenský film! ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Už dlho si nepamätám český/slovenský film s tak dlhou stopážou a rovnako dlho si nepamätám, kedy naposledy nechali tvorcovia rozprávať slovenského herca v rodnom jazyku. Samozrejme to isté platí i pri obsadení českých hercov v slovenských filmoch. Je to správne, pretože Slovákov žijúcich v Čechách a Čechov žijúcich na Slovensku sú desaťtisíce. Utiahnuť takmer dva a pol hodinový film sa napriek tomu podarilo so cťou. Akonáhle sa Ondřej Malý zohne nad páskový magneťák, automaticky nás napadne porovnanie s oscarovým nemeckým filmom Životy tých druhých. Až k takým kvalitám to R. Špaček nedotiahol, ale aj tak sa jedná o jeden z najlepších filmov z našich končín za posledné roky. Fantastické herecké výkony predvádzajú mnohé, pre poniektorých nové tváre českého i slovenského filmu. O.Malý stvárnil eštebáka, ktorému začína hrabať, veľmi vierohodne a v mnohých polohách a gestách mi pripomínal K. Rodena. Jeho protipólom je skvelý L. Latinák, umiernenejší eštebák, ktorý je vtipný a nedovolí nikomu šahať na Ringa a Olympic. Rovnako výborná je Farkašová, ale i manželka nepohodlného občana, ktorá "odhalí" neveru a divák zlízne odmenu v podarenej scéne v kuchyni za stolom s nevhodným podnázvom "promiň". Film má celkovo pozerateľný look i hudbu, ktorá je pridaná s citom a s ohľadom na to, aby čo najlepšie pomohla danej scéne vyniknúť. Chýbalo mi pár scén, kde by posadnutosť eštebáka mladou slečnou bola viac podchytená, pretože záver v jazere potom nevyznel až tak vierohodne. PS: Neviete v ktorom lese ostal pripútaný Latinák? Už musí byť hladný...80% ()

Galerie (46)

Zajímavosti (18)

  • Ve filmu se neobjeví ani jeden zjevný symbol doby, žádná rudá hvězda, atd. Tísnivost doby je vyjádřena jinými vizuálními prostředky. (Dodmund)
  • Cena: Finále 2010: Cena za nejlepší herecký výkon (Ondřej Malý). [LFŠ 2010] (Krouťák)
  • Na konci filmu, když Antonín (Ondřej Malý) a Pavel (Luboš Veselý) jedou zelenou škodovkou směrem k řece, zní z rádia píseň „Bella Ciao“. Jde o italskou folkovou písničku z 19. století, která se v upravené verzi proslavila jako hymna protifašistického italského odboje za druhé světové války. Ve filmovém a televizním průmyslu ji zpopularizoval především španělský seriál La Casa de Papel (od r. 2017), kde jde o jednu z ústředních a symbolických písní. (FIAT 500)

Související novinky

Reklama

Reklama