An American Girl: Chrissa Stands Strong
Režie:
Martha CoolidgeKamera:
Johnny E. JensenHudba:
Jennie MuskettHrají:
Samantha Hanratty, Annabeth Gish, Timothy Bottoms, Michael Learned, Austin Thomas, Adair Tishler, Don Franklin, Joanne Baron, Jennifer Tilly, Kaitlyn Dever (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Chrissa Maxwellová (Sammi Hanratty) se právě s rodiči přistěhovala do Minnesoty a hned první den ve škole je jí jasné, že s trojicí nových spolužaček budou problémy. Dívky totiž šikanují nejen ji, ale i ostatní studenty ve třídě a nevědí, kdy přestat… Hrdinka rodinné komedie z původní produkce HBO Chrissa Maxwellová se právě přistěhovala s rodiči do zasněžené Minnesoty a v polovině roku musí začít chodit do nové školy. Hned první den ji posadí vedle vyhlášené trojice dívek, které jí okamžitě začnou ztrpčovat život. Terorizují ji i ostatní spolužáky ve třídě, v autobusu, přes Internet a dokonce i v plaveckém klubu. Zdá se, že Chrissa si nedokáže získat jedinou novou kamarádku, dokonce ani dívku, která by přítelkyni potřebovala ze všech nejvíc. Když se však posměšky stupňují a šikanování zajde příliš daleko, Chrissa je nucena najít způsob, jak tomu všemu zamezit. Dokáže trojici porazit a zachovat si přitom na rtech úsměv? Režii má Martha Coolidgeová, v hlavní roli uvidíme Sammi Hanrattyovou. (HBO Europe)
(více)Recenze (16)
Naprosto pohodový rodinný film, který mě dokázal potěšit, zaujmout a díky kterému jsem se i parádně odreagoval. Tento film sice vypráví o šikaně, ale naštěstí to není tak drsné, jako ve filmech, Klass, Zlo mezi námi či Zbabělci. Šikana je zde spíše z pohledu dospělého méně drsná, absolutně nenásilná, vedená spíše útoky na psychiku oběti. Ale i psychická šikana je problém, to je jasné. Ovšem tenhle film není nijak vyhrocený a spíše než o šikanu samotnou zde jde o to, že šikana by se měla řešit dříve, než se rozroste do absurdních rozměrů. Ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobré, a garantuji vám, že tenhle film je spíše filmem rodinným, který vás dokáže zaujmout a který působí v celkovém kontextu i docela sympaticky. Z produkce HBO tedy vyšel další kvalitní film, který mě dokázal zaujmout a potěšit. Navíc v hlavní roli je zve velmi sympatická mladá herečka Sammi Hanratty, a i ostatní dětské role jsou obsazeny velmi dobře, takže po dějové i herecké stránce se jedná o parádní film na sobotní podvečer. Já jsem spokojen a za sebe uděluji čtyři hvězdičky. ()
Rodinné drama, které by mělo dětem ukázat, jak je šikana špatná a jak se proti ní bránit. V průběhu sledování filmu jsem si říkal, že to snad ani není pro děti. V určitých pasážích to byl skoro thriller, kdy hlavní záporačka představovala fakt učiněné zlo. Ale pořád to bylo ještě v pohodě. Když potom ale přišel ten všemilující americký závěr, nebyl jsem spokojen. SPOILER: Já jsem si přál, aby si to ta svině vyžrala až do dna. Tvůrci byli jiného názoru, čímž se opravdu přiklonili ke kategorii "rodinný". KONEC SPOILERU. Nevím, zda si děti mohou něco užitečného z tohoto filmu vzít, mým dcerám se to líbilo... Každopádně nepotřebuji svým dětem pouštět filmy o šikaně, vše jim dokážu vysvětlit sám. ()
Filmy z dětského prostředí bych tak nějak rozdělil na 2 druhy, na ty, kterým nejde uvěřit, protože z nich cítíte, že je vyrobil někdo, kdo dávno odrostl svým vzpomínkám - a na ty, které jsou přirozené a opravdu přetváří svůj svět dětským pohledem. Myslím, že Chrissa je dokonalým příkladem toho druhého. Téma dětských kamarádství a školní šikany bude asi vždy aktuální, a takhle hřejivý a skutečný snímek je rozhodně jednou z cest, jak nejen na problémy poukázat, ale především vrátit se aspoň na chvíli do svých dětských let a vzpomenout si, jaké to tehdy bylo. ()
Dětský film o šikaně. Určitě užitečný, snaží se děti naučit, že by se o tomto problému mělo mluvit a ne před ním utíkat. Škoda toho konce, který mi do tohohle filmu vůbec nepasoval. Vím, že je to rodinný film a ten musí mít pořádný happyend ale tady mi to fakt nesedělo. Vzhledem k nízkému hodnocení ale ty 4 hvězdičky dám. 70% ()
Film o dětské šikaně v americké škole. To, že se sklon k šikanování spontánně projevuje už u dětí, nevypovídá o lidské nátuře nic dobrého. Časem se u člověka sice vytvoří určitý kulturní nátěr, ten je však velmi tenký a může se za vhodných okolností snadno sloupnout, viz např. někdejší šikanování „bažantů“ na vojně. Pak se naivní lidé diví, že o práci dozorců v koncentračních táborech byl vždycky dostatek uchazečů. Zlo je v lidské povaze od přírody pevně zakořeněné a je pouze otázkou okolností, jestli se projeví jen v mírné podobě nebo ve vysloveně bestiální formě. Připojuji text o tom, jak jsem byl svědkem dětské šikany a jak jsem výchovně zasáhnul. - - - Malá bojovnice - - - Jednou jsem stál před domem a kouřil jsem. Kolem mě přecházela skupina školních dětí asi tak ze čtvrté nebo páté třídy základní školy. Jeden z chlapců zatahal jedno z děvčátek za vlasy a okamžitě se dal na zbabělý útěk. Holčička se však nerozplakala, jak jsem čekal, nýbrž zařvala „Ty debile!“ a mrštila po prchajícím chlapci prázdnou plechovku od Coca-Coly, kterou držela v ruce. V duchu jsem ocenil jak razanci, s níž byl předmět vržen, tak přesnost zásahu, ale hlavně se mi líbila pohotová reakce malé bojovnice. „Správně, holčičko,“ pochválil jsem děvčátko. „Od debilů si člověk v životě nesmí nechat nic líbit. Příště ale raději použij dlažební kostku; myslím tu malou z chodníku, tu uneseš, podívej, tady se zrovna jedna válí… On si pak bude, debílek, líp pamatovat, že si na tebe nemá dovolovat.“ ()
Reklama