O patro výš
-
Safety Last!
Akční / Komedie / Rodinný / Romantický
USA, 1923, 70 min
Režie:
Sam TaylorHudba:
Carl DavisHrají:
Harold Lloyd, Mildred Davis, Bill Strother, Noah YoungObsah
-
Hrdinou je maloměšťáček přicházející do New Yorku a píšící v dopisech bývalé nevěstě o svém postupu na společenském žebříčku. Ve skutečnosti ale neslaví ve svém povolání v obchodním domě přílišný úspěch. Rozhodne se vydělat velké peníze a proto přemluví přítele, aby se vyšplhali na obchodní dům, ve kterém pracují. Přítel jej však nechá na holičkách a tak se ocitne sám uprostřed fasády v závratné výšce. Zdroj: wikipedie.cz (oficiální text distributora) -
Harold Lloyd přjíždí do velkoměsta s ambicemi stát se někým, aby získal ruku svojí dívky. Stane se však pouhým prodavačem a když mu hrozí vyhazov, rozhodne se udělat obchodu nečekanou reklamu - nechá svého přítele vylézt na vrchol mrakodrapu. Protože má ale jeho přítel problémy s policií, rozhodne se první patro vylézt sám s tím, že v dalším patře se nenápadně vymění za svého přítele. Kam až bude muset Harold vylézt? (Rosana)
Komentáře uživatelů k filmu (46)
-
Houdini
NFR 1994(5.4.2004)
-
Matty
Oči nevěří, ústa se smějí. Zajímalo by mne, jak vysokou měl Lloyd životní pojistku. 90%(16.5.2007)
-
Karlos80
Skvělý film a zároveň výborný filmový zážitek ještě ze skvělejším akrobatickým komikem Haroldem Lloydem (ON-jeho známá přezdívka). Tato americká komedie-groteska je zároveň jeho čtvrtým filmem v němž se snaží zdolat výškovou budovu, vystaven však všem nástrahám a protivenstvím, při nichž se mě doslova tajil dech a vstávali mi vlasy hrůzou na hlavě. Díky vhodně voleným úhlům záběrů působí mnohé scény ve filmu ještě hrozivěji než ve skutečnosti. Ve většině záběrů, byť i sebevražednějších, vystupoval prý úplně sám. Podobně jako o mnoho let později třeba polokaskadér J.P.Belmondo. Dvojníkem se nechával nahradit jen v některých velkých úsecích a celcích. H.Lloyd ztělesnil ve filmu-grotesce stejně jako ve svých jiných filmech po roku 1921-takového optimistického kariéristického maloměšťáčka, obdařeného však komicky směšnou snahou přizpůsobení se, který se pokouší nalézt navzdory všem protivenstvím a vlastní nešikovnosti uplatnění ve velkoměstské džugli. Po všech svých útrapách nakonec ale dosáhne svého kýženého úspěchu. Nikdy nezapomenu na scénu kdy se drží jen nějakého lana na věži výškové budovy jen nad těmi velkými hodinami. Nebo na tu jeho legrační uniformu (šaty z konfekce) která se pro něj od roku 1921 stala typickou a ve které vystupoval. A na ty jeho velké černé okrouhlené kostěné brýle bez skel a slamák. Trošku mi to přípomínalo našeho už zesnulého komika Felixe Holzmanna. První film který jsem s tímto komikem zhlédnul mě naprosto uchvátil a proto dávám za 5*. Harold Lloyd N.1, Buster Keaton N.2, Charles Chaplin N.3 to je u mě pořadí hlavních hvězd němých grotesek po tomto filmu.(12.8.2006)
-
Kulmon
Neuvěřitelný film Harolda Lloyda, který se tímto kouskem (aspoň u mne) vyšvihl na první místo mezi komiky němé éry. První část této komedie ničím nevyniká, semtam nějaký podařený gag (např. Lloyd visící na věšáku), zato závěrečných dvacet minut je naprosto geniálních. Jsem si jist, že Scottie Ferguson z Hitchcockova Vertiga by z tohoto filmu neměl sladké sny. Film je založen na Lloydově akrobacii a smrtelnými záběry, ve kterých brní prsty, když lítá ve vzduchu připevněn za provaz nebo scéna, ve které visí za ručičky na obřích hodinách a pod sebou má pět pater. Za Lloydův výkon musím dát plný počet hvězdiček! Zajímavosti: Harold Lloyd jako první ověřoval bezpečnostní opatření pro akrobacii na hodinách svržením figuríny na žíněnku dole. Figurína se odrazila a sletěla dolů na ulici. *** V roce 1919 omylem osvítil cigaretou bombu, která explodovala a utrhla mu pravý palec a ukazováček, poté byl půl roku dáván dohromady v nemocnici. Když se zotavil, vrátil se zpátky k točení filmů a začal nosit bílou rukavici, která zakrývala jeho handicap. Bylo senzací, když v tomto filmu i filmu Feet First (1930) visel z římsy, hodin a oken, za užití jen osmi prstů. *** Tento film byl vybrán do Národního filmového registru v roce 1994. *** Během proslulé scény s věžními hodinami Lloyd není tak daleko od země, jak se ve filmu jeví. Stavba, na kterou leze byla vlastně padělkem zdi, vybudovaným na střeše skutečného mrakodrapu a obratně vyfotografovaný, aby diváka udržoval v přeludu. *** Bill Stroher, který hraje Pala nebyl herec, objevil se jen v tomto snímku, ale artista, který zdolával výškové budovy. *** Harold Lloyd dostal nápad na tento film, když viděl lézt Billa Strohera na Brockman Building v Los Angeles jako senzaci jednoho dne. Lloyd zažíval těžké časy, když sledoval někoho jiného, kdo veřejně vystupuje v nebezpečném představení, protože neměl kontrolu nad situací - ukrýval se za rohem a dohlížel nad každičkým momentem Stroherova představení. Když Stroher dospěl na střechu, Lloyd šel nahoru a představil se. *** Přestože se Lloydova postava uvádí jako "The Boy", když dostane výplatu, je na ní jasně napsáno "Harold Lloyd". *** Časopis Premiere zvolil tento film v roce 2006 mezi 50 nejlepších komedií všech dob. *** Americký filmový historik Jeffrey Vance v roce 2006 odhalil, že Harold Lloyd byl mezi léty 1921 - 1927 dublován Robertem A. Goldenem. Golden byl však vždy uváděn jako asistent režie. Podle Vance Golden dubloval Lloyda např. ve scéně, kdy Harold tančí na římse, když mu do nohavice vlezla myš.(8.5.2009)
-
Flipper
Nič pre slabé srdcia. Všetko je real life a je zázrak, že sa Harold Lloyd dožil takého úctihodného veku. Inak však normálna groteska.(1.5.2008)
-
brit84
Nejlepšímu filmům s Frigem se to nerovná ani náhodou, přesto tu je pár velmi solidních scének a gegů. Nevím proč, ale celé mně to přišlo trochu moc hrané i na tu dobu. Jako kdyby to bylo natáčené v dnešní době. U jiných grotesek jsem to nepozoroval.(1.5.2012)
-
Hellboy
Až do samotného zdolávání mrakodrapu je to perfektní, pak tempo trochu zvolní, ale stejně naprosto výborný film se spoustou úžasných triků, krása:) Hodně se mi líbil poslední záběr evokující Terminátora 2:) Potom také pohled na ulici v americkém velkoměstě roku 1922 a nebo samotný vis na hodinách parafrázovaný v Návratu do budoucnosti.(19.4.2009)
-
lesumir
Nejvtipnější film němé éry, který jsem viděl, ale přesto to bylo pouze úsměvné, já se u tohohle válet smíchy vážně nedokáži, ale Harold Lloyd mi na tváři vykouzlil úsměv skoro počas celého filmu. Výborný gagy od začátku až do úplného, velice napínavého a klaustrofobického konce. Za normálních okolností bych takové hodnocení nedal, ale s ohledem na staří filmu a mé né přímo oblibě grotesek, musím uznat nespornou nadkvalitu tohohle snímku a dám mu hvězdiček pět!(27.2.2009)
-
Mahalik
V jedné lehce morbidní písničce se zpívá: pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost. Harold Lloyd šplhal bez kaskadéra, bez záchranýho lana a lidé zvraceli o stošest. Nepamatuji si, kdy mi naposled takhle bušilo srdce. Málem vyletělo z hrudi. Zvracet to ne, ale jelikož mi nedělá dobře už jen pohled na Petřín či pouliční lampu, byl docela problém vydržet do konce. Což ale neberte jako zápor. Koneckonců je to groteska a ta má v člověku vyvolávat podobné pocity. Ale jinak: ufinky!(2.8.2009)
-
formelin
Poslední veselohra s Mildred Davis Příběh o mladíkovi z venkova, krerý odjíždí do města za prací. Stává se prodavačem v jednotkovém domě, píše však domů své dívce, že má skvěle placené místo, které získal díky svým vyjímečným schopnostem. Mildred za ním nečekaně přijíždí a Harold, který je bez peněz, nejdříve předstírá, že je ve firmě vážený a na vysoké pozici, později po různých trampotách se dozví, že obchodní dům je na mizině a vyplatí tisíc dolarů tomu, kdo přiláká lidi do jejich obchodu, Lloyd přijde s nápadem že jeho kamarád, který je znám jako "muž-moucha" vyšplhá po fasádě mrakodrapu až nahoru, pro něhož je taková věc přímo hračkou. Jenže ten má nevyřízené účty se strážníkem, který je mu neustále v patách a tak se domluví, že Harold vyleze do prvního patra a tam že ho vystřídá. Jenže strážník je mu stále v patách a tak Harold musí přidávat patro za patrem a překonávat různé překážky, jako jsou rolety, ptáci, pes ale i velké hodiny, až se nakonec ocitá na střeše mrakodrapu, kde už čeká Mildred, aby jeho odvahu korunovala zásnubním polibkem. a co natáčí Chaplin & Keaton v tomto roce? Chaplin Poutníka (1923) a také uvádí svoje dramatické dílo v hl. roli s Ednou Purviance Dáma z Paříže (1923) Keaton Frigo v balonu (1923) . Frigo kapitánem (1923) . Tři doby (1923) a v listopadu dotáčí Frigo, oběť krevní msty (1923)(21.3.2007)
-
NinadeL
"Tak co myslíte, mladý muži? Přeci jenom bych si vzala jen na ukázku z té první látky." - "Wie bitte???" Chudák Harold pak dostal infarkt a šel zase o dům dál. A pak už to všichni známe, pověsil se na rafičku od hodin a kapitola z dějin filmu byla zanesena pevně do základů tohoto nesmrtelného umění. Nesmrtelný mladý Američan s brýlemi a slamáčkem má to štěstí, že je esencí mládí a to je neměnné, a proto i Lloydovky zůstávají stejně atraktivní dnes jako i tehdy. Neb dívky obdarovávat a míti uplatnění v životě je stálý světa bol a je nutné za něj bojovat. Při závěrečném šplhu samozřejmě napětím ani nedýchám, nehty okousané až na kost, tak moc je to přesvědčivé. "I'll be right back - Soon as I ditch the cop."(20.5.2012)
-
RHK
Jeden z TOP 250 filmů mezinárodní filmové databáze IMDb http://www.250films.net.(19.9.2009)
-
Rosana
Moje babička se v kině tak smála, až porodila mého tátu... jako že fakt....(3.1.2009)
-
Toj
Roztomilá Lloydovina aneb ženy jsou po penězích prahnoucí potvory a lezení po budovách řeí vše. Asi jedna z nejlepších věcí, které jsem od něj viděl, na druhou stranu děj mi zde přijde příliš upřednostněn před samotnou komikou a Keaten je prostě O třídu výš...(17.1.2010)
-
xxmartinxx
Není to jen o jednom kaskadérském lezení na mrakodrap, ale i několika dalších povedených scénách - to je milé překvapení. Přesto je film při svých 70 minutách zbytečně dlouhý.(4.4.2012)
-
swed
Trpím klaustrofobií, proto na závěrečný výstup hodně dlouho nezapomenu :) Tato scéna je zjevným vrcholem filmu, ale najdou se tu i další úchvatné momenty, díky kterým jsem se bavil, nebo byl překvapen jejich originalitou. "O patro výš" tedy není jen záležitostí jedné (respektive dvou) geniálních scén (jako je tomu například u "Friga na mašině"), ale komplexní groteskou na nejvyšší úrovni. Dechberoucí! 9/10(9.10.2009)
-
Sawy
To se takhle Harold Lloyd před devadesáti lety houpal na ručičce hodin několik pater nad zemí... Co je opravdu dobré a poctivé,to jednoduše nezestárne,čehož je Safety Last! nádherným příkladem. 95 %(30.5.2012)
-
liquido26
Komentář napíšu hned, jakmile se zbavím toho poldy :-)(26.9.2009)
-
Freemind
Již to zde bylo stokrát řečeno - první dvě třetiny filmu jsou vlastně standardní groteskní taškařicí, záměny, omyly, pády a kopy do zadnice. Závěrečný výstup na mrakodrap mi ale hned několikrát nepříjemně sevřel žaludek, což jsem u 90 let starého filmu rozhodně nečekal. Mým oblíbencem sice stejně zůstává Buster Keaton, ale ... klobou dolů, Harolde.(7.12.2010)
-
Baxt
10/10 Nakolik podněcuje divákovu emocionální odezvu strach o život komické postavičky a nakolik o samotného Lloyda, zranitelného herce z masa a kostí? Řekl bych, že tomu bude tak 20:80. A bude to pro Lloyda s Taylorem smutná prohra, jestli se od toho odráží všechny ty extatické kritiky. Hlavně se nesmí zapomínat na báječně vystavěnou a nepřekonatelnými gagy napěchovanou k-o-m-e-d-i-i vrcholné zábavní hodnoty. :)(28.12.2011)
