Reklama

Reklama

The Doors - When You're Strange

  • USA When You're Strange (více)
Trailer

Americký rockový dokumentární film s komentářem Johnnyho Deppa.
Proslulý nezávislý scenárista a režisér Tom DiCillo (nar. 1953) využil v dokumentu o slavné rockové skupině The Doors: When You're Strange pouze pečlivě nashromážděné filmové a fotografické archivní materiály. Vyhnul se tak vzpomínkám pamětníků a na pozadí politické a společenské situace na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vytvořil nepřikrášlený portrét skupiny The Doors a především jejího zpěváka Jima Morrisona (1944–1971). Ten se svým krátkým bouřlivým životem nejvíc zasloužil o rozporuplnou pověst skupiny. Sebestředný Morrison (který původně studoval film!) se stylizoval do role pohledného a vyzývavého mladíka, ovšem drogy, alkohol a řada excesů při vystoupeních i mimo ně ukončila předčasně jeho život a tím i kariéru The Doors. Jejich hudba však žije dodnes a je nedílnou součástí doby, jak dokazuje např. Coppolova Apokalypsa, využívající působivým způsobem jejich skladbu The End. Dokument nás seznamuje se stěžejními událostmi i koncertními vystoupeními skupiny a je doprovázen důkladným komentářem v podání Johnnyho Deppa. Vznik, tvorba i rozpad skupiny jsou rovněž zobrazeny ve známém snímku Olivera Stonea The Doors (1991), v němž úlohu Morrisona přesvědčivě ztvárnil Val Kilmer. 
(Česká televize)

(více)

Recenze (165)

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Zdá se mi, že Tom DiCillo neglorifikoval ani si nehrál na soudce. Předložil zajímavý záběry zajímavým způsobem a nevím, jak dalece Doors potažmo Jima zbožňuje, ale zůstal sympaticky nad věcí. Odpůrcům dal možnost si říct: Bože, to bylo hovado! A příznivcům: Bože, to byl génius! A vo tom to je. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Vlastně se plně ztotožňuju s komentářem kleopatry, která si tenhle dokument nemůže vynachválit. Možná tento dokument úplně nepřináší nějaké nové a šokující informace, zato ale přesně vystihuje to, čím si The Doors, včetně Jima, celou jejich fungující kariéru procházeli. Od začátku až do konce. Vše je naprosto objektivní, díky velice blízkým záběrům hodně osobní a díky Deppovi vyprávěno silně bez emocí. I přesto, že se ví, jak velkým fanouškem The Doors je. Na závěr tedy nezbývá nic jiného, než si na Jima udělat obrázek svůj, což je velké plus tohoto dokumentu. No a jelikož mám The Doors rád a díval jsem se na tento dokument právě z tohoto důvodu, nemohu jinak, než zdejší hodnocení naplnit pěti hvězdičkovou salvou. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Snad až příliš krátký dokument dobře zachycuje to, co mám tak rád na muzice The Doors, tj. podmanivou atmosféru a temný snový opar v souladu s jedinečně vypjatou dobou Vietnamu, Mansona, střetu generací, LSD a atentátů. Ve středu se složitou a neudržitelnou osobností Jima Morrisona. +bod za volbu Deppa jako vypravěče, další za užití úryvků z HWY: An American Pastoral. / "I’m interested in anything about revolt, disorder, chaos, especially activity that appears to have no meaning. It seems to me to be the road toward freedom." (JM) ()

emma53 

všechny recenze uživatele

PRO NĚKOHO BYL JIM BÁSNÍKEM S DUŠÍ UVĚZNĚNOU MEZI NEBEM A PEKLEM. PRO JINÉ BYL JEN DALŠÍ ROCKOVOU HVĚZDOU? KTERÁ SPADLA A SHOŘELA. Záleží na každém, co si vybere, předložená fakta jsou autentická a místy hodně depresivní. Jde o velmi povedený životopisný dokument o Jimovi a jeho vnitřních démonech ! Spoustu hitů mně zní v hlavě stále. Chtěla bych si jednou přečíst jeho básně. Zkrátka pro mnohé byl Jim coooooool a bastaaaa :-) ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Bez hromady drog a barelů alkoholu asi není svoboda. To je smutné zjištění, ale na druhou stranu se vždy najde někdo, kdo obětuje svá játra, ledviny, srdce či mozek za to, abych si mohl vychutnat svobodnou tvorbu. Zejména morrisonovic Jim se dokáže rozdat lidem do poslední buňky, ale já jsem již poněkolikáté zjistil, že mne manzarkovic Ray bavil mnohem víc. Tento dokument zkrátka obsahuje všechno, co by měl obsahovat a že se v něm neobjevuje nic nového, lze snadno vysvětlit tím, že kapela je od roku 1973 mrtvá. Až Jim obživne, tak jistě vznikne důvod něco nového natočit a nebo to alespoň bude důvod k zamyšlení, jestli toho fetu nebylo už dost. ()

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Čerta starýho je důležité, že to celé provází Johnny Depp. Pro uctívače dveří je to MAX toho, co se ještě můžou o těch dveří dozvědět. Dokument s příběhem, je dobrý dokument. Je to atraktivní, je to přínosné, nenudí a to je důvod proč dávám za 100. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Jsou věci známé a věci neznámé a mezi nimi jsou dveře. Tento Morrisonův výrok převedl DiCillo do svého dokumentu o králích acid rocku naprosto dokonale. Zpočátku hudba bez kompromisů dělána srdcem a pak už jen závislosti, co vás těmi dveřmi nepustí zpět.. No jo, Jimmy, we´d rather cry, you´d rather fly… ()

Eddard 

všechny recenze uživatele

Moc velká spokojenost. Nic světoborného, co by bylo pro fanoušky skupiny zásadním způsobem nové a překvapivé a přesto - Deppův komentář a DiCillova režie pomohly novým, intimním záběrům poskládat další hodnotný a zajímavý pohled do kuchyně jedné z největších skupin 20. století. Záběry jako ten, kdy lehce sjetý Jim pomáhá v zákulisí ošetřovat fanynku, která na koncertě dostala židlí po hlavě stojí jednoduše za to... Přesto bych tenhle dokument bez mluvících hlav (čistě archivní materiál) doporučil hlavně pro ty, kdo do Dveří teprve vstupují. 70% ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

The Doors byli spolu 54 měsíců. Prodali přes 80 milionů desek po celém světě. I dnes prodávají milion desek za rok. Dodnes nebyla žádná jejich píseň použita v reklamě na auta. ()

FlyBoy 

všechny recenze uživatele

"If the doors of perception were cleansed every thing would appear to man as it is, infinite." Na pódiu vládne eufória, medzi fanúšikmi koluje panika, do policajtov sa vkráda čo raz väčšia bezradnosť, čo by nie, vystupujú "The Doors" a zákony prestávajú platiť. Jim Morrison, preňho iniciátor javiskových obscéností, veliteľ nekontrolovateľných vystúpení, odporca morálnych kritérii, preňu básnik splínovej poézie, divoch pôvabnej kategórie, ikona jasná ako svitanie. Alebo všetko dohromady? Bol pod parou, bol extrém, bol v tom sám. Napriek tomu sa stal lídrom kapely, ktorá počas cca. 72 mesiacov vydala okolo 12 albumov/kompilácií a inšpirovala nielen nastávajúcich interpretov (Iggy Pop, Joy Division, Young Gods), ale aj prevažnú časť načúvajúcej populácie, od vtedy až dodnes. Toma DiCilia s jeho pojatím možno označiť rovnako ako samotný podtitul "When You're Strange", nepečuje moc o zovňajšok, nepredkladá nové informácie, nekladie si laťku príliš vysoko, ale dvere, ktoré mi (aj s výrečným Deppom) ladne otvoril privolali ku mne taký prievan ušlachtenosti, autentickosti a osobitosti, že vo mne veta this is the end vyvolala radosť a rozrušenie zároveň. ()

Silas 

všechny recenze uživatele

Kdo četl Hopkinsovo Nikdo to tu nepřežije (podle kterého byl natočen i Stoneův film), nemůže být žádnou informací překvapen. Přesto je to krásný sestřih, který má převážně díky hudbě opojný efekt. ()

Javert 

všechny recenze uživatele

Naprosto se ztotožňuji s komentářem sta - nic nového pod sluncem. Pár raritních záběrů namixovaných s těmi několikrát viděnými, do toho do celé stopáže rovnoměrně rostříhaný kulťák An American Pastoral. Šlo z toho vytřískat něco mnohem hlubšího a zajímavějšího, ale na druhou stranu se na to dobře kouká a dokument tak i díky stopáži může posloužit jako taková vcelku nenáročná jednohubka před spaním. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Sledovat Doors, tóčo kolem nich a hlavně samotného Morrisona bylo milé, ale proč to všechno, jsem se nedověděl. Co se to v té zemi za mořem vlastně dělo? Kde se tam vzal on? Jak se z muže, o němž v komentáři mluví Morien, stal v posledním období chlapík s tváří druholigových československých kulturákovo-táborákovo-zábavových skoroexistencí? ()

Payushka 

všechny recenze uživatele

Nabízí se srovnání s téměř dvacet let starým filmem The Doors od Olivera Stonea. Tady ale nejde o herce, kteří hrají film. Jim Morrison tu skutečně stojí před kamerou a je pod parou. Skutečně nadává. Densmore skutečně odchází z nahrávání alba a stěžuje si na vyčerpání. Na chvíli si přijdete jako členové The Doors. ()

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Skvěle natočený a výborně Johnny Deppem podaný dokument o jedné velké kapele a speciálně o jejím hlavním zpěvákovi, který dělal to, co dělal, a stal se slavným (i když já mám ten názor, že to jeho hudba stojí za jeho slávou, jsem taky jeho fanda). Dozvěděl jsem se mnoho zajímavých věcí a jsem rád, že se do zapadlých českých kin dostane i takovýto snímek, což pokládám za menší zázrak. ()

Reklama

Reklama