Zvláštní příběhy (festivalový název)
-
Historias extraordinarias
Drama
Argentina, 2008, 245 min
Režie:
Mariano LlinásHrají:
Mariano LlinásObsah
-
Zvláštní příběhy jsou především vynikajícím kinematografickým cvičením, pod které se podepsal Mariano Llinás. Film původně natočený v digitálním formátu obsahuje kromě jedinečného narativního schématu (tři příběhy v 18 epizodách, které se odehrávají na plátně po dobu více než čtyř hodin) téměř celou příručku prostředků, implicitních sdělení a předem promyšlených kroků, jak natočit film, který by v rámci průmyslových struktur mohl mít velmi vysoký rozpočet, ale ve skutečnosti jej nemá.
Jedná se o příběhy, v nichž se jako hlavní postavy objevují tři cizinci pojmenovaní písmeny H, X a Z. Každý má své poslání, které se postupně odkrývá. V kapitole za kapitolou Llinás popisuje místa, situace, postoje vůči situacím a činům, jejichž jsou protagonisty nebo pouhými svědky. Začíná skrytým příběhem (s hlasy Daniela Hendlera, Juana Minujina a Veroniky Llinásové), napsaným literární formou tak, aby tyto ilustrované příběhy nevyžadovaly dialogy mezi postavami.
Každá z těchto částí vyvolává obavy z toho, co bude následovat. Díky této struktuře je možné udržet délku filmu, která nemá v argentinské kinematografii obdoby. Je to zásluha scénáře, který se stejným úspěchem čerpá z několika žánrů - detektivního, komediálního, romantického, a dokonce i dobrodružného. Llinás porovnává myšlenky, jako jsou idea vlastního obrazu na plátně, nebo vlastního obrazu, který svírá cestovní kameru. Jsou zde příběhy lineární a další, které mizí, aby se později opět objevily. Ve filmu najdeme dokonce i vzpomínky, zejména tu, jež reprodukuje příběh z období 2. světové války, v němž se objevují tanky, a dokonce i výbuchy. Llinás podřizuje rytmus tomu, co vypráví, a ani v jediné chvíli nedovolí, aby narušil a poškodil celek. (Letní filmová škola)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
Davson
Čtyřhodinový nezávislý film Mariana Llináse byl natočen zcela mimo hlavní argentinskou produkci, nebyl podpořen ani státními institucemi, což se bohužel projevilo na formě. Většinu času posloucháme hlas vypravěče (respektive čteme titulky) a obrazy jsou zde spíše pro ilustraci, i když by se toho spousta dala vyjádřit čistě filmovými prostředky. Stručně řečeno, smrdí to literaturou na sto honů. Je to docela škoda, protože jinak jsou všechny tři příběhy velice dobře strukturované, odvyprávěné a zajímavé po celou dobu. Na jednu stranu chápu, že se jedná o jistý druh experimentu a že jednoudše nebyly finance, na druhou stranu bych uvítal více filmové řeči. Prozatím nesmělý palec nahoru, pro příště by bylo fajn, kdyby měl Llinás více pěnez a měl možnost naplno ukázat, co v něm jen.(3.8.2010)