Tučňáci z Madagaskaru

Skvele. Moje najoblubenejsie postavy z Madagaskaru v kratkych epizodach plnych akcie a vyborneho humoru. Najvtipnejsia postava jednoznacne kral Julien. Jeho napady a slovna zasoba nemaju v animovanych serialoch a filmoch konkurenciu..."I will do opposite of fail!".."You mean succeed?"..."No, no succeed, no one will be sucking seed"...Naozaj vyborna zabava, ktoru viac ocenia anglicky zdatni jedinci so zalubou pre slovne hry a jazykove nuansy. (06.03.2010)

Skipper, Kowalski, Rico a Vojín sú  tučniaky v Zoo Central Park. Za ich nekonečnou roztomilosťou sa však skrývajú elitní vojaci, ktorí sú ochotní chrániť svet pred zloduchmi. Tu sa nám vytvára veľa zábavných momentov.  Skipper, veliteľ tučniakov a elitný bojovník je hádam najvážnejšia postava. Je to predurčený vodca, ktorý si vie vždy poradiť a vie používať plusy aj mínusy svojho týmu.  Kowalski, mozog všetkých operácií, šialený vedátor a matematik. Kowalski je proste ten, ktorého tým potrebuje, pretože neustále vyrába špeciálne zbrane, ktoré sa však nie vždy podaria. Rico je šialený psychopat, ktorý má na starosť všetky výbuchy a násilné záležitosti. Vo svojom žalúdku má takmer všetko čo tým potrebuje. Moc toho nenahovorí, ale je pre tým užitočný. Vojín je najroztomilejší tučniak a to je jeho zbraň. Niekdy však tým zachráni on, vďaka jeho sentimentu a detskej nevinnosti. Potom tu máme ostatné zvieratá zo ZOO, ako napríklad Kráľa Jelimána, ktorý je najlepšia a zároveň najviac cool postava zo seriálu. Je tak strašne nafúkaný a arogantný až je mi z toho zle. Vo veľa prípadoch pripomína Sheldona, no bohužiaľ Jelimán je ešte hlúpy. Ešte tu máme Maurica, ktorý je Jelimánov verný služobník, ktorý je ochotný pre svojho kráľa urobiť čokoľvek. Jelimán ho furt ponižuje a on nekladie žiadny odpor. Seriál sa snaží pôsobiť pre deti, no však tá paródia na špiónske filmy je proste pre deti nepochopiteľná. Niektoré narážky sú tiež nepochopiteľné pre deti. Ale pre mňa to je jednoduchá a príjemná kreslená zábava. (24.09.2022)

Není skoro o čem mluvit - to, že u diváků nejpopulárnější tučňáci dostali vlastní seriál, je úplně jasně zdůvodnitelný. Točí se v tom prachy a značka si o pár let prodlouží život. Zacíleno je publikum s jednociferným číslem věku, takže i kvalita už nemusí být tak výrazná a na lecčems se ušetří. Kšeft. (24.11.2013)

Jen co se tučnáci vhrnuli do TV ,neváhal jsem a díval se na tento seriál díl co díl.Asi tak u 13dílu jsem se zamyslel "moment proč se na to dívám když to má být komedie a já se celkově ve všech dílech 3krát slabě zasmál ".Poté jsem s tucnakama přestal a začal se dívat na něco lepšího.A když už se tucnaky podívám tak jen proto že se mi líbí styl v jakém je to podáváno a teké kvůli děje.To je tak vše. = 55% (09.05.2011)

Pěkně roztomile, hoši! Nejjednodušší cesta byla zabydlet zoo spoustou zvířat s problémy, kterým by tučňáci pomáhali. Naštěstí tvůrci použili tenhle osvědčený kolovrátek jen částečně a myslím velmi úspěšně (stálými obyvateli zoo jsou goriláci Bum a Bác, šimpanzi Phil a Mason, plameňák Růža, slon, nosorožec, pštros, koala, paviánice, chameleoni, paní kachna s káčaty a legendárním Vejcou...). Dali si práci i s rozkošatěním tučňáčích charakterů a zvyklostí. Miluju, když si Skipper míchá ranní kafe rybou. Když se Rico stará o svou panenku a plive nejrůznější předměty, Kowalski se zmítá nenaplněnou láskou k delfínici Doris a Vojín vyhrává svou roztomilostí vykoukanou z věčných seriálů o Lunorožcích. Tučňáci neváhají použít rozum, hrubou sílu, případně obětovat člena týmu, pakliže je zrovna po ploutvi, či cokoli jiného, jen aby se problém vyřešil. Dokonce se vyrovnávají i se sexismem, když se Skipper stane samičkou, alespoň dle Kowalskiho prognóz. Integrace postižených je přirozená (němý šimpanz Phil požívá vážnosti, neboť umí číst). Jsou to hrdinové, kterým se fandí, protože se s nimi dá ztotožnit - nejsou pojati jako supermanové, ale také se dopouštějí chyb. Ne všechny díly se mi líbí, ale celkově mne to uchvacuje. A to jsem ještě nehovořila o dětinském Jelimánovi, remcavém Mauricovi a hlupáčkovi Mortovi. A což teprve doktor delfín Hloubák a jeho přisluhovač ptakopysk, škodič papuchalk, Rudý Veveřák, přihlouplý veveřák Fred, sokolice slečna Kytka, hnusnej had Savio, máti vačice, africkej jedovatej žabáček, měsíční kočka Max, strýček Nigel, jezevčice, bobři... a samozřejmě kámoška vydra Marleen! A to jsem zdaleka nevyjmenovala všechny. Pokud se opakovaně vyskytují lidé, jejich chování je sporné (multifunkční ošetřovatelka Alice) nebo záporné (pracovník odchytové služby X, trapiči zvířat bratři Vesuvských). Celkově považuju seriál za velmi úspěšný a zábavný. A ještě o jednom fenoménu bych se chtěla zmínit: český překlad a dialogy. Nepamatuju seriál, v němž by si čeští tvůrci dali takovou práci se slovy. Je to rytmické, stylisticky čisté, názvy dílů nejsou většinou jen doslovným překladem, ale snaží se vystihnout podstatu. Naprosto skvěle použité jazykové prostředky v dialozích, včetně nejrůznějších novotvarů, přirovnání, frází. Texty občasných písní jsou taktéž fajn (Jelimánův song "Můj malý Jéjé"). V době, kdy Češi česky neumějí a svůj jazyk neznají, se to zdá až zbytečné... Ale já tomu tleskám a děkuju za to. Malý příklad za všechny: "Plavali jsme ve shodě, byl jsem z toho hin, pustilas mne ku vodě, nebyl jsem dost in." (báseň Kowalskiho pro delfínku Doris). Viděla jsem všechny díly, dokonce mnohokrát. A nejsem vůbec fandou animáčů o Madagaskaru. (29.12.2014)