Reklama

Reklama

Gérard Depardieu a Benoit Poelvoorde, jako velký spisovatel a jeho stín. Aneb kdo co vlastně napsal. Ze spolupráce Alexandra Dumase s Augustem Maquetem vzniklo v letech 1844–1857 sedmnáct románů, mezi nimi: Tři mušketýři, Hrabě Monte Christo, Královna Margot, Joseph Balsamo a další.
Všechna tato díla byla podepsána pouze Alexandrem Dumasem. V roce 1858 se konal proces, ve kterém se Auguste Maquet domáhal svých autorských práv. Soud mu přiřkl dvacet pět procent autorských práv, ale zamítl spolupodepsání děl. Jeden z autorů s velkou slávou odpočívá v Pantheonu, druhý pozapomenut na hřbitově Pere-Lachaise.
Tento černoch, jak bychom ho dnes nazvali (v angličtině – ghostwriter, ve francouzštině – le negre), měl zásadní podíl na koncepci díla, historických liniích, zpracovával archivy a dokumenty, vymýšlel základní zápletky a Dumas tomu dával to, co tvoří literární dílo jedinečným a nezapomenutelným: tisíce detailů, esprit a samozřejmě přepracovával dialogy. Bylo to víc než manželství, nenáviděli se, stejně jako se měli rádi, často nemohli být spolu, ani bez sebe. Dumas vykřikoval, že je na suchu, že se bez Maqueta neobejde, ale ten se po více než třinácti letech sbalil a s Dumasem se „rozvedl". Nikdo nikdy již nerozsoudí, jaký podíl měl Alexander Dumas a jaký jeho „černoch" Auguste Maquet na tolika slavných a obdivovaných literárních dílech, díky patří jim oběma. A možná že jsou proto tak nádherné, že na nich pracovali dva autoři.
Wikipedie o Auguste Maquetovi uvádí: původním povoláním profesor historie, ale měl i literární ambice. Pokoušel se psát vlastní divadelní hry a právě jednu z nich roku 1839 Alexandre Dumas přepsal a uvedl pod názvem Bathilde. Úspěch hry oba podnítil ke společnému napsání historického románu Rytíř Harmental (Chevalier d'Harmental). To byl počátek jejich velice plodné spolupráce, která trvala až do roku 1857, kdy se rozešli ve zlém (Maquetovo jméno se neobjevilo na žádném románu, který s Dumasem společně vytvořili).
Spolupráce Dumas-Maquet probíhala tak, že Maquet vyhledával materiál a vypracovával první nástin děje. Na Dumasovi pak bylo literární zpracování, při kterém mu však mnohdy pomáhali i další spolupracovníci. Tato Továrna na romány, jak zněl titul jednoho pamfletu Dumasových odpůrců z roku 1854, měla za následek obrovskou společnou literární plodnost.
Na rozdíl od Dumase dovedl Maquet s vydělanými penězi dobře hospodařit a zemřel jako bohatý muž. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (9)

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Mám ráda Alexandra Dumase i jeho díla, jak literární, tak i filmově zpracovaná. Ostatně kdo by neměl. Je všeobecně známo, že nepracoval sám, ale se štábem písařů a pomocníků. Tento snímek o autorovi tedy nevypovídá nic nového a ani zdaleka ne tolik, jako Dietlova televizní trilogie Alexandr Dumas starší se skvělým Vladimírem Menšíkem v hlavní roli. Ten naplňuje moje představy o tomto geniálním vypravěči daleko víc než Gérard Depardieu. Celkově tedy zklamání, protože navíc tato filmová verze mapuje jen velmi malý časový úsek autorova života. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Za vším hledej ženu - aneb jak Alexandr Dumas k revoluci přišel ... anebo spíš jak revoluce přišla k němu - díky drobnému, leč zásadnímu omylu, který zamíchal karty osudu a nakrátko propojil šedivou životní pouť muže žijícího ve stínu slavného romanopisce se žhnoucí dráhou jednoho překrásného stvoření s hlavou plnou ideálů. Groteskní drama s dosti osobitým smyslem pro humor neprojevuje ani špetku úcty k velkému spisovateli, k jeho blízkému i vzdálenému okolí - a dokonce ani k pohnutým dějinám staré dobré Francie. Přesto jeho tón není jízlivý ani pohrdavý - ve své nekonečné moudrosti si uvědomuje, že i Alexandr Dumas byl jenom člověk ... a jeho výstřelky zbytečně neřeší. ()

Reklama

IdaHutt 

všechny recenze uživatele

Z nosného námětu vznikl, bohužel, průměrný a ničím nepřekvapivý film. Zajímavější než sám Dumas st. (G. Depardieu) je zde skutečně "druhý" Dumas - jeho stínový spoluautor (B. Poelvoorde, jenž si střihl mnohem sympatičtější figuru než např. v Coco Chanel). Zdá se mi, že tvůrci se nedokázali rozhodnout pro jeden žánr, takže dílo rušivě těká mezi historickým dramatem, tragikomedií, komedií, ba i fraškou. Scény se vzbouřenci pak působí jako pěst na oko - či jako exaltovaný výjev z některého Dumasova dobrodružného románu. Ještě jednou škoda nevyužitého tématu. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Gérard je tady hrozně nesympatickej, ale to jenom proto, že hraje postavu, kterou bychom dnes považovali za člověka, co těží jen ze svého jména. Já třeba věřím tomu, že tomu Dumas dal hodně ze sebe. Zároveň si ale myslím, že nebýt Augusta, Dumas by nebyl ani poloviční. Tenhle příběh mi to jasně vysvětlil a já jsem nyní v obraze. Přišlo mi to ale jak z dokumentu. Příliš faktické a málo zábavné, což u filmu je zásadní. ()

quixote 

všechny recenze uživatele

Kvalitní scénář s brilantními hereckými výkony, kromě ústřední dvojice tvůrců se velmi dařilo i ostatním. Jeden z opravdu originálních životopisných filmů, který sleduje objekty svého zájmu s nenuceným, pobaveným úsměvem, ale nehodnotí. Výborné dialogy, divadelní hra, která posloužila jako předloha, bude asi moc dobrá. Neškodilo by slyšet film v originálním znění, i když tady se povedl i dabing (Steinmasslová, Brousek). ()

Galerie (26)

Zajímavosti (1)

  • Protesty řady intelektuálů a představitelů rasových menšin vyvolalo ve Francii obsazení filmové hvězdy Gérarda Depardieua do role Alexandra Dumase staršího. Kritikům se nelíbí, že běloch hraje spisovatele, jehož babička byla černá otrokyně z Haiti a který celý život trpěl rasovými stereotypy, které jsou tímto opomíjeny, a film považují za rasistický. (Andresito)

Reklama

Reklama