Dr. Jekyll a pan Hyde

Knihu Roberta Louisa Stevensona: Dr.Jekyll and Mr.Hyde sfilmovali niekoľkokrát,dva krát v intervale desiatich rokov,najprv v roku 1931,t.j táto recenzia a v roku 1941 pod taktovkou Victora Fleminga,kde Jekylla/Hydea si zahral dvoj oscarový klasik SPENCER TRACY. No,videl som aj tú druhú verziu,ale na herecké majstrovské kreácie geniálneho FREDRICA MARCHA jednoducho Spencer nestačí.Jeho prevtelenie sa z dr.Jekylla na mr.Hydea nemá v dejinách filmu obdoby,jednak dostáva Oscara za herecký výkon v hlavnej úlohe,alebo vidím filmový priestor skrz jeho videnie,cez jeho oči to naberá na obrátkach. Nie je to tak stále,pomocou kamery sledujem zbesilé dianie,ktorá dáva tomu všetkému príchuť niečoho nepríjemného,čo mrazí človeka,nepokojný a roztržitý Jekyll musí stále na niečo čakať,a to ho privádza do šialenstva.Na mysli mám,že je zasnúbený so svojou láskou Muriel Carew,pričom čaká a čaká na povolenie jej otca,ktorý vraví:v poriadku,vezmite sa,ale čakajte až pokým neprejdú mesiace,ktorých bude 8,t.j na moje výročie budete svoji... Medzitým,keď prechádza večerným Londýnom,tak zachráni jednu šarmantnú sexy babenku Ivy Pearson,z kabaretu Varieté,ktorá s ním flirtuje,a to mu neskôr nedá spávať,lebo ako Mr.Hyde ju začne komandovať,sekírovať,buzerovať,týrať,skrátka má PEKLO v dome vždy,keď dorazí nabrúsený Hyde. Hovorím zrejme o dvoch rozličných povahách,o dvoch ľuďoch,ale nie je to tak,je to jedna a tá istá ľudská osobnosť trpiaca závažnou premenou,ktorú namiešal dr.Jekyll,vypil to ako nový životabudič,ktorý ho nasmeruje do nočných podnikov,aby sa bavil,terorizoval okolie,vyzerá ako beštia,monštrum,okolie sa ho bojí,začne vystrájať vylomeniny a privedie si na seba pozornosť policajtov,všetko sa mu vymyká spod kontroly,síce sa snaží dostať do klasického normálu,ale účinok látky sa premieňa sám od seba,vzťahy má na bode mrazu s nastavajúcou a s flirtovaním je raz a navždy koniec.Lebo ešte absurdné je,že Jekyll pošle zásielku s 50 librami Ive,ona sa príde poďakovať Jekyllovi plačúc a prosiac,aby niečo urobil s Hydeom,vlastne sám so sebou,chce to dať naspäť,ale zvrátiť svoj osud nedokáže.Ako HYDE príde k nej do bytu a v amoku uškrtí Ivy.A tým si na seba uplietol bič!!! Film,ktorý je preto taký výborný,lebo má hlavného predstaviteľa,ktorý sa zhostil svojej úlohy nadmieru desivo a výstižne a nežné pohlavie ako MIRIAM HOPKINS prežíva neznesiteľne stresujúce obdobie,ktoré z nej urobilo trosku,nebaví ju žiť,samovražda by bola pre ňu vykúpením....Asi najlepšia verzia režiséra Roubena Mamouliana,ktorý nastavil latku tak vysoko,že ju nič nedokáže zdolať,prelomiť,remake s Tracym je taktiež kvalitný,ale výkon Marcha ma vydesil na smrť! Videl som veľa hereckých výkonov,za ktoré herci preberali plešivcov,no na začiatku tohoto udeľovania vznikol jeden,ktorý prekonať po 87 rokoch nie je jednoduché,za to sa navždy zapíše týmto výkonom do učebníc filmu! (15.03.2015)

Na zacatku 30. let vznikla v Americe asi nejslavneji adaptace Stevensonova romanu, v hlavni roli s demonickym Fredricem Marchem. K uspechu ji jiste dopomohly jak uzasne efekty, tak pomerne velka odvaha pri zobrazovani odhalenych zen. Deset let pote, v roce 1941, byl tento slavny film remakovana a slavne dvojrole se zhostil Spencer Tracy. Tato verze nebyla tak sokujici, jako original, ale prisla se sviznejsimi dialogy a lepe propracovanymi postavami. Tezko rozhodovat, ktera z nich je lepsi. Original ma atmosferu spise nemych filmu a skvelou masku, remake zas lepe zahrane rozpolceni Jekyll/Hyde. Tracyho promena sice neni tak ocividna, ale mozna o to je hruznejsi. Rozhodne stoji zato obe verze a je jen na vas, ktera vas zaujme vic. Ja se trosicku vice priklanim k remaku, ale rozdily v kvalite jsou opravdu minimalni. (24.10.2005)

Za nejlepší část filmu paradoxně považuji hned úvodní desítky minut, které se samotným jádrem filmu - přeměnou, nemají moc společného a spíše se jen klidně proplouvá dobovou atmosférou (pěkné scény: odjezd na přednášku, bál, laškování s prostitutkou). Zřejmě jsem dnes zvolil špatný žánr. Zapomenout také nesmím s pochvalou kamery, střihu a "triků" (pohled z první osoby, zrcadlo, proměna a kamera přejíždějící od jedné ruky k hlavě a k druhé ruce, svíčka jako měřič času). Výkony herců také stojí za zmínku, jen jejich mimika přímo při pohledu do kamery mi nepřišla moc přesvědčivá. Film mě bohužel ale nedokázal strhnout a chvílemi jsem se začínal nudit (což je možná způsobené tím, že den před shlednutím jsem četl knížku; ačkoli děj je v mnoha aspektech odlišný ve srovnání s předlohou). Samotný závěr mi nepřišel příliš povedený a v tom moři adaptací Jekylla a Hyda jistě existují zdárnější zakončení. (13.03.2011)

Nechápu, proč v roce 1941 vlastně točili remake. Mělo se snad přijít s nějakým převratným trikem? Měl Tracy zastínit Oscarového Marche? Bergmanová předvést rozervanější Hopkinsovou? Chtěl snad někdo překonat skvělé kamerové jízdy, vizuální stránku vyprávění? Ne, vážně nechápu, proč ten remake točili, když dokonalosti už bylo dosaženo. (07.09.2014)

Verzia z roku 1931 zaujme hneď prvými subjektívnymi zábermi. Mamoulian si s predlohou skutočne pohral a priniesol film silný nielen scenárom, ale aj dokonalým využitím metaforickej filmovej reči. Nezaostávajú ani triky, premena je vidieť pekne "v priamom prenose", pričom by bolo samozrejme veľmi jednoduché ju preskočiť iba strihom. Psychologicky dokonale prepracované, Jekyll a Hyde nie sú ani dve duše v jednom meniacom sa tele, ako skôr uvedomenie si vlastných slabostí jednej osobnosti, ktoré každého z nás ovládajú. A v roku 1931 si tvorcovia dovolili za tú hlavnú "slabosť" označiť sexuálny pud. (28.03.2018)