Iluzionista

Trojité černočerné lógrové kafe bez cukru, mléka či jiných dochucovadel, která by jej učinila stravitelnějším. Čistá, téměř krystalická esence frustrace, deprivace a deprese, životního zmaru, ztroskotání a prohry, ovšem bez špetky poetiky a poesie. Ani úžasná animace ve stylu Tria z Belle Ville film neposouvala k pozitivním měřítkům a jeho konec už vůbec ne. Pokud se cítíte pod psa, naprosto na pokraji svých sil, dopřejte si k dokonání všeho zmaru tento film. Hlubší depka už snad ani nemůže být. Poté už následuje v dalším stupni jen kulka do hlavy nebo skok z Nuselského mostu. (16.10.2010)

Nelze tomu upřít kvalitu ale málem jsem u toho usnul. Nedotklo se mě to. (28.11.2010)

Je úžasné, jak někdo v dnešní době zběsilého tempa přijde a natočí něco tak tichého, intimního a přesto působivého jako je Iluzionista. (10.02.2011)

Po Triu z Belleville nám Sylvain Chomet predkladá nerealizovaný scenár legendy francúzskej kinematografie Jacquesa Tatiho. Použiť animovanú ilúziu pre majstra pantomímy považujem za odvážny a zároveň presvedčivý pokus. Pocta hercovi i remeslo animácie ide ruka v ruke a k divákovi sa dostáva vysoko kvalitný výtvarný film, ktorý má svojskú atmosférou, karikatúry postáv i priestor pre sociálne cítenie. Minimálne dialógy a menej akcie ako v predchádzajúcom Chometovom celovečeráku, má vyššie nároky na vnímanie. Napriek "nudnejším nedostatkom" považuje Iluzionistu za absolútnu filmovú lahôdku roku 2010, ktorú možno jedine odporučiť:-) 100% (27.03.2011)

Nuda, další. (02.04.2011)

Krásny, citlivý, vtipný filmík... dobrá pecka bola, keď vošiel animovaný iluzionista do kina a dávali tam hraný film Môj strýko s Jacquesom Tatim v hlavnej úlohe :) (13.08.2011)

Příběh unaveného muže a naivní dívky, která je vlastně symbolem celé té mladické naivnosti. Iluzionista je příběhem o životě a ničím jiným. Je velmi pěkně zpracovaný a to, že je beze slov, z něj dělá něco víc než jen obyčejný film, kterým by asi jinak byl. Všem, kteří si libují ve filmech zaměřených na navození silné atmosféry, doporučuji. Vidět tenhle film je opravdový zážitek. (30.10.2011)

Škoda nezrelosti. Hanba, tak profesná ako aj citová, však padá na len a len moju hlavu!! (24.12.2011)

Začnem vyzdvihnutým spracovania ktorá ďaleko predčila moje očakávania. Film je celý čas pomerne melancholický až depresívny no ponúka úplne inú perspektívu pre animovanú tvorbu. Pointa len podčiarkuje celkovú atmosféru deju, dezilúzia iluzionistu je na svete... tento film treba v sebe nechať doznieť, kto čaká rozprávku z happy endom ani nezapínajte ...90% (13.01.2013)

Film s kouzelně jemnou atmosférou, krásně nakreslený. (10.09.2010)

Miluji starosvětský způsob, kterým Sylvain Chomet dokáže vyprávět tyhle své lehce posmutnělé příběhy (co si budeme povídat, ono ani to Trio z Belleville nebyla žádná řachanda a dost často se brnkalo na melancholickou strunku). A už teď se těším, s čím příjde příště. (22.11.2010)

Chomet a Tati se liší v jedné zásadní věci: Chomet je karikaturista. A Tati je mistr dlouhých scén. Myslím, že toto spojení nebylo šťastné. V podstatě jde o slepé prodlužování bezvýznamných scén, kdy roztomilá animace spíš uškodila než pomohla, doprovázených stále dokola dvěma jednoduchými iritujícími skladbičkami na klavír. Výsledek se zdá být dvakrát delší než je, a příběh vyzní absolutně do ztracena. (29.08.2011)

Čtyřhvězdičkový film s milionhvězdičkovou scénou z vlakového kupé na konci filmu. (08.12.2011)

Nádherný animovaný snímek plný emocí, který nepotřebuje žádné zbytečné dialogy. Tklivá atmosféra táhnoucí se od začátku do konce, doplněná skvělým hudebním doprovodem. To je Chomet, jak ho mám rád. (09.09.2012)

Film ktorý vo mne zobudil nádej že animovaný film robený klasickou ručne kreslenou animáciou može byt stále úspešný aj v dnešnom 3d svete .Úžasný rozprávkový zážitok s perfektne zvládnutým pohybom postáv ,výtvarnosťou, mimikou tvárí,krásnymi pozadiami a príbehom ktorý chytí za srdce. (24.03.2012)

Artově animovaná MELANCHOLIE nepraktického iluzionisty. (26.11.2019)

Ty hvězdy hlavně za úžasnou animaci, která dokázala vystihnout atmosféru. Na samotném příběhu je bohužel znát, že vznikal v 50. letech - je to docela tuctové melodrama. (29.07.2010)

První čtvrthodinu jsem byl nadšen - skvostná animace, příjemná nostalgie a působivá melancholie - pět hvězd bylo jasných. Po první hodině jsem ale šel o hvězdičku dolů a nakonec hodnocení spadlo na "pouhé" tři. Důvodem je děj - Tatiho scénář by možná v hraném filmu pozornost diváka udržel, ale tady to prostě nefunguje, když si smysly zvyknou na nádhernou animaci a mozek se zaměří na děj, je to zdlouhavé a místy až nudné, ve druhé půlce jen několik gagů pospojovaných jakýmis takýmis oslími můstky. Čekal jsem víc. (13.02.2011)

Úžasná animace á la Broken Sword, stejně tak hudba a atmosféra. Příběh není natolik silný, aby táhl celý film, ale ta poetika ano. Proto 4*. (17.03.2011)

Skoda obcasnych pocitacovych animacii, ktore sa tam nehodili tak isto ako zvuky, ktore vydavali postavicky, miestami aj slabe dialogy. To mi naozaj vadilo. Celkovo pre mna osobne o dost slabsie ako Trio z Belleville, ale taj tak pekne. (04.04.2011)