V pasti (festivalový název)
-
Caught
Drama / Film-Noir
USA, 1949, 88 min
Režie:
Max OphülsHudba:
Friedrich HollaenderObsah
-
Do konečné podoby tohoto snímku se prolnulo více autorských podnětů. Vznikl podle románu soudobé spisovatelky Libbie Blockové. Konečný scenáristický kredit sice patří Arthuru Laurentsovi, nicméně podle novodobých pramenů další verze scénáře vyšly v rozmezí let 1946-1948 z dílny Abrahama Polonského, Paula Jarrica, Selmy Steinové a Paula Triverse. Je také nutné přičíst osobní zkušenost Maxe Ophulse ze spolupráce s výstřední a nevypočitatelnou osobností milionáře Howarda Hughese na zamýšleném filmovém projektu Vendetta, o níž Laurentsovi vyprávěl. Přese všechnu tuto počáteční autorskou rozmanitost nese konečná podoba filmu V pasti jasné rysy Ophulsova rukopisu, a to především v tématu a jeho zpracování. Bez ohledu na dobu či zemi vzniku (točil ve čtyřech zemích dvou kontinentů, před i po 2. světové válce) se Ophulsovy filmy zabývají emocionálními vztahy mezi ženou a mužem, přesně řečeno zkoumají druhořadé postavení ženy v patriarchálním světě, které je ve všech variantách pastí. Oproti zavedené konvenci mužské nadřazenosti, určující také perspektivu pohledu na problematiku, Ophuls vždy vypráví z hloubi hrdinčiny citovosti. Tím se vymyká své době, neboť teprve 70. léta minulého století začala ženu v hierarchii narace stavět přinejmenším do rovnocenného postavení. Zde je lapena začínající modelka, jejímž snem je přivdat se do vysoké společnosti bez ohledu na to, půjde-li o manželství z rozumu, či z lásky. V duchu této ambice byla vychována, k jiné možnosti není schopna se upnout. O ruku ji opravdu požádá milionář, s nímž nečekaně stráví několik romantických chvil. Stane se jeho manželkou netušíc, že tento muž v sobě skrývá posedlost penězi a potřebou vlastnit a zcela ovládat, tedy pohrdat i ponižovat svou partnerku. Zjevně je vydán na pospas psychopatickým sklonům a právě jím se Ophulsův film hrouží do noirových temnot. Jeho projevy hrubosti a násilností pouze zakrývají bezradnou slabost a charakterovou méněcennost, vlastnosti příznačné pro antihrdinu období černého filmu. (Letní filmová škola)
Do konečné podoby tohoto snímku se prolnulo více autorských podnětů. Vznikl podle románu soudobé spisovatelky Libbie Blockové. Konečný scenáristický kredit sice patří Arthuru Laurentsovi, nicméně podle novodobých pramenů další verze scénáře vyšly v rozmezí let 1946-1948 z dílny Abrahama Polonského, Paula Jarrica, Selmy Steinové a Paula Triverse. Je také nutné přičíst osobní zkušenost Maxe Ophulse ze spolupráce s výstřední a nevypočitatelnou osobností milionáře Howarda Hughese na zamýšleném filmovém projektu Vendetta, o níž Laurentsovi vyprávěl. Přese všechnu tuto počáteční autorskou rozmanitost nese konečná podoba filmu V pasti jasné rysy Ophulsova rukopisu, a to především v tématu a jeho zpracování. Bez ohledu na dobu či zemi vzniku (točil ve čtyřech zemích dvou kontinentů, před i po 2. světové válce) se Ophulsovy filmy zabývají emocionálními vztahy mezi ženou a mužem, přesně řečeno zkoumají druhořadé postavení ženy v patriarchálním světě, které je ve všech variantách pastí. Oproti zavedené konvenci mužské nadřazenosti, určující také perspektivu pohledu na problematiku, Ophuls vždy vypráví z hloubi hrdinčiny citovosti. Tím se vymyká své době, neboť teprve 70. léta minulého století začala ženu v hierarchii narace stavět přinejmenším do rovnocenného postavení. Zde je lapena začínající modelka, jejímž snem je přivdat se do vysoké společnosti bez ohledu na to, půjde-li o manželství z rozumu, či z lásky. V duchu této ambice byla vychována, k jiné možnosti není schopna se upnout. O ruku ji opravdu požádá milionář, s nímž nečekaně stráví několik romantických chvil. Stane se jeho manželkou netušíc, že tento muž v sobě skrývá posedlost penězi a potřebou vlastnit a zcela ovládat, tedy pohrdat i ponižovat svou partnerku. Zjevně je vydán na pospas psychopatickým sklonům a právě jím se Ophulsův film hrouží do noirových temnot. Jeho projevy hrubosti a násilností pouze zakrývají bezradnou slabost a charakterovou méněcennost, vlastnosti příznačné pro antihrdinu období černého filmu. 
