Reklama

Reklama

3 Doors Down: Away from the Sun

(hudební videoklip)
všechny plakáty

Recenze (3)

kingik 

všechny recenze uživatele

Je docela možné, že jste od této rockové partičky už nějakou písničku slyšeli, ale nedokázali jste ji s úspěchem zařadit. Jen klid. U nás "3 Doors Down" nejsou zdaleka tak známí a populární jako v zámoří. A pokud ani netušíte, jak frontman Brad Arnold a a parta kolem něj vypadá, v tomto klipu si je neprohlédnete. Zkrátka a dobře v něm nehrají. Poslali za sebe do něj mladíka, který se plazí na vrchol a všichni ostatní po něm nenávistně (až na pár výjimek) hážou hlínu a kamení. Klipy ve kterých kapely neúčinkují nejsou pro mě zrovna příliš vyhledávanou formou obrazového ztvárnění, ale nutno přiznat, že tentokrát to mělo něco do sebe. A je to méně "přeslazeně" profláklé než jejich známější pecky "Here Without You" nebo "When I´m Gone", kterými si u nás sice jen v menším měřítku, ale přece jen vydobyli určitou popularitu. Jestli jsou totiž tihle nu-metalový rockeři něčím známý a v něčem dobří, tak jsou to právě tklivé balady, které mají velkou šanci pro svoji hudební kultivovanost býti vřele přijati i mezi posluchači, kteří rockovému žánru příliš nehoví. Potíž je však někdy od sebe jednotlivé skladby rozeznat. Jsou si totiž v hudebním zabarvení dost značně podobné a vzniká po častějším poslechu neodbytný pocit jednotvárnosti. I když zpěvák má poslouchatelný a melodicky znějící hlas, tak i on právě velmi rád vše přesouvá na jednu vokální kolej a příliš se svým hlasem nepracuje. Není divu, že jeho hlas i hudební zvuk kapely byl svého času zaměnitelný například se spřízněnou a dnes již neexistující kapelou Creed. A stejný dojem budete mít i pokud si poslechnete podobně znějící kapelu jako třeba Alter Bridge. V hantýrce se tomu říká hudba na jedno kopyto. Tenhle singlový počin pochází z jejich druhého stejnojmenného studiového alba, které dosáhlo platinového úspěchu. U nás se kapela na hudebních stanicích příiš neohřála a velkou frekventovanost jejich písní v éteru hudebních i rádiových stanic jsem nikdy nezaznamenal ve velkém měřítku. Možná je to i dobře. Vzniká tím pocit neobehranosti. Jedním dechem je však nutno dodat, že své nejsilnější hudební období měla kapela na začátku milénia. Jejich poslední studiové album má už téměř šest let prošlou hudební lhůtu. Tenhle jejich singl beru. Je tklivý, zajímavě obrazově ztvárněný a představuje rockovou vlnu na které se dá pěkně zhoupnout, budete-li chtít a kapela se vám hudebně zalíbí. Mé hodnocení: 70% ()

Reklama

Reklama