Odd Man Out
Odd Man Out
Odd Man Out
Režie:
Carol ReedKamera:
Robert KraskerHudba:
William AlwynHrají:
James Mason, Kathleen Ryan, Robert Newton, Cyril Cusack, F.J. McCormick, William Hartnell, Fay Compton, Denis O'Dea, Maureen Delaney, Elwyn Brook-Jones (více)Obsahy(1)
Z jeho tváře vyčetli pravdu o sobě. Britská filmová alegorie o hranicích lidského soucitu a porozumění. Na sedmnáct let byl za hromadění zbraní a munice odsouzen Johnny McQueen, šéf místní organizace IRA. Odseděl si jen osm měsíců, ale těch dalších šest, po které se po svém útěku musel skrývat, si s vězením příliš nezadalo. A v base, jak říká Johnny, má člověk čas přemýšlet. Proto by dnes daleko raději za "jejich věc" bojoval v parlamentu, než na ulicích. Jenomže k mírovému řešení doba ještě zdaleka nedozrála a k pouličnímu boji jsou zapotřebí peníze. Hodně peněz. A ty se dnes Johnny v čele malé skupinky příslušníků organizace chystá ozbrojeným přepadením získat. Nikdo z těch mladých, nadšených mužů ovšem netuší, že jejich tak skvěle připravená a zdánlivě velice jednoduchá akce se zvrtne. A že události, které po ní budou následovat, se stanou prubířským kamenem nejen jejich vlastních charakterů, ale i mnoha dalších, původně zcela nezúčastněných lidí.
Snímek režiséra Carola Reeda, natočený podle románové předlohy F. J. Greena, není politickým filmem ani napínavým thrillerem. Daleko spíš je jakousi alegorií o hranicích lidského soucitu. Nezabývá se bojem mezi zákonem a ilegální organizací, nýbrž pouze konfliktem v srdcích lidí, kteří se z těch či oněch důvodů stanou jeho účastníky.
James Mason (1909-1984) označil Johnnyho McQueena za svou životní roli a "Štvance" za svůj nejoblíbenější film režiséra Reeda.
Svůj filmový debut si tu odbyla Kathleen Ryanová (1922-1985), kterou pro roli Kathleen objevil Carol Reed v Irsku.
Film byl nominován na Oscara za střih a v r. 1948 získal cenu BAFTA za nejlepší britský film.
(Česká televize)
Recenze (27)
Odd man out je ukážkou, ako boli navzájom ovplyvnené štýly dôležitých svetových kinematografií. Pripomenie Udavača Johna Forda (ale hlavná postava tu má opačnú úlohu), samozrejme film noir, ale najviac mi pripomínal poetický realizmus. Predstavme si v úlohe Johnnyho Jeana Gabina v jednej z jeho mnohých osudových nešťastných chlapských postáv. Film nám rozpráva o strate ilúzií vodcu IRA, ktorý sa na nikoho nemôže spoľahnúť. Strach zmiešaný so sebectvom zohráva ústrednú rolu. Johnny ale nie je úplne sám, scenáristi sa rozhodli po jeho boku umiestniť milujúcu ženu a ja som im za to vďačný. ()
Děs a hrůza, ne však obsahově ve filmu, ale u mě doma se odehrávala při sledování Štvance. Pominu absolutně debilní chování kompliců při honičce (nejen při ní), ale filmu chybí jakákoli dynamika. Hlavní hrdina se pořád někde postřelený válí nebo se s vypětím všechn sil přesouvá půl hodiny filmu z bodu A do bodu B a k tomu nám srdceryvně vypráví revoluční hesla. NUDA! ()
Po dlhom čase sa mi podarilo opätovne si pozrieť druhý najúspešnejší Reedov film. Film je mojim rovesníkom a tak, ako na mne, aj na ňom je to primerane vidieť. Striedajú sa v ňom svetlé okamžiky, ktoré aj po rokoch nájdu u diváka odozvu. Bohužiaľ dosť je aj takých, ktoré je možné kvalifikovať, ako chyby neospravedlniteľné dobou vzniku filmu. Celkove považujem oba Reedove filmy za mierne nadpriemerné a neľutujem čas, ktorý som pri ich sledovaní strávil. U tohto filmu som očakával väčšiu spolupatričnosť írskej komunity, ale možno bolo pre tvorcov dôležitejšie ukázať rôznosť typov a charakterov ľudí. ()
Štvanec není nervydrásajícím thrillerem o útěku jednoho muže před zákonem, nýbrž meditativní a atmosférou nasáklé zamyšlení o osudu člověka viděného z perspektivy různých postaviček z prostředí irského Belfastu. Práce s černobílými obrazy doplńovaná subjektivními představami hlavního hrdiny vyznívá jako předzvěst Reedova mistrovského Třetího muže, síla Štvance nicméně spočívá v barvitém podání charakterů, z nichž každý vyznává úplně jinou filosofii a má odlišný pohled na svět. Koexistují tak vedle sebe dobrosrdečný kněz, alkoholický bohémský malíř, spravedlivý policejní inspektor a mnozí další. S postupem času se film mění v zasněženou mozaiku lidských tužeb a nesplněných přání... Výborný kus filmařiny, který si ještě někdy zopakuji (nejlépe o Vánocích). ()
Anebo klidně pět hvězdiček, ale těch scénáristických náhod tam bylo fakt moc (například : babička vede zapáleně svůj monolog a ve chvíli, kdy jí vnučka už potřebuje vytáhnout z rukávu revolver a odejít, stará žena prostě najednou usne). Řeší se opravdu vezkrze zajímavé otázky, ale film chvílama jakoby nevěděl, v jakém se má vlastně držet žánru. Roman Polanski se dle svých slov snaží celý život ve svých dílech "dosáhnout kvality tohoto snímku". ()
Galerie (80)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (2)
- Obsadenie bolo zostavené prevažne z hercov dublinského Abbey Theatre. (classic)
- Obľúbený film Romana Polanského. (classic)
Reklama