The Runaways

A kdo říkal, že estrogen a rock 'n' roll nejdou dohromady?! Film, který neuhne. Film, který zní. A to setsakra rázně! Slečny Stewart & Fanning = Queens Of Noise 2010! To se to pak točí, s takovým obsazením (na mou duši, ideální volba!) A jen tak mimochodem - nebýt The Runaways, těžko říct, zdalipak by se našel někdo jiný, kdo by vyšlapal cestičku kapelám jako: HOLE, Elastica, L7, Kenickie, Veruca Salt nebo třeba 7 Year Bitch. To už stojí za to zjistit, co byla ta zvláštní sestava okolo Joan Jett a Cherie Currie vlastně zač, ne? P.S.: kreace Michaela Shannona v sobě dokonale snoubí všechnu krásu a hnus hudebního průmyslu (čti: jak se dělá kapela, publicita snadno a rychle, atd.) 90% (08.01.2011)

Začátky hry na kytaru Joan Jettové jsou komické. CITÁT - Koníček pádí !!?? Naučte mě raději Smoke of the water............ Joan Jett, Sherry Carrie, Sandy West, Lita Ford, Robin Robinson ve velkolepé životní éře jako zakladatelky skupiny The Runaways. CITÁT - Nezletilá zpěvačka, tomu říkám trefa............. Povedená scéna je ta, kdy Joan Jett močí na kytaru jednoho ze skupiny, které The Runaways dělají předkapelu. ............Ty vole, co děláš, močíš na kytaru !!! Je mi to u prdele........... Spojte sex, drogy a hudbu a vznikne co ? Rock 'n' Roll. Ve filmu mimo jiné zazní živě a celá píseň Cherry bomb. http://www.youtube.com/watch?v=pMDn6V7ZLhE Pak přijdou i první rozpory, hádky a životní nezkušenosti některých členů skupiny. CITÁT - Propaguj naši kapelu a ne svoji frndu !........... Nádherná autobiografie se spoustou hudby. Produkci tohoto příběhu měla Joan Jett osobně. Mimo písní The Runaways a Joan Jett The Blackhearts zazní třeba Rebel, rebel od Davida Bowieho, nebo Fever od Peggy Lee, nebo třeba Pretty vacant od Sex Pistols. (31.03.2011)

The Runaways řadím mezi to nejlepší co jsem kdy viděl. Rozhodně a nesesaditelně pro mě patří mezi Top10. Floria Sigismondi moc dobře shrnula cca 5 let do hodiny a půl filmu. Bylo to plné energie, kde se člověk nemá šanci ani na chvíly nudit. Emotivní, rebelské, s klady a zápory popularity. Dakota Fanning s Kristen Stewart to zahrály prostě naprosto skvěle a i když originální The Runaways miluji, tak písně přezpívaly opravdu moc dobře. Dakota Fanning alias David Bowie je pro mě prostě nezapomenutelná. Michael Shannon byl v roli Kima Fowleye excelentní. To co do role dal se podle mě nedá naučit. Líbilo se mi, že při koncertu v Japonsku měla Dakota stejné oblečení jako Cherie Currie v roce 1977 a celkově ten koncert vypadal až identicky stejně jako tenkrát, což dodalo filmu hodně. Film má toho tolik, od začátku legendy, přes její vrchol až po její pád. Velmi skvěle natočeno, zahráno a ještě k tomu s úžasnou hudbou. Chtěl bych o tomto filmu napsat tolik chvály, ale prostě nenacházím slov. Sex, drugs and rock&roll! (03.12.2011)

Z filmů žánru životopisného/hudebního se během let stala předvídatelná podívaná, která rezignuje na vypravěčskou originalitu a místo toho nabízí pouze popisné epizody ze života známých postav, na jejichž popularitě staví atraktivitu celého filmu. Takové filmy jsou pak vděčnými látkami pro herce toužící po nějaké té oscarové nominaci. Povětšinou to jsou filmy technicky precizní a dobře zahrané, které fungují jako vděčné inscenace pro zaryté fanoušky a „náborové filmy“ pro diváky tvorbou umělce, o němž film vypráví, neposkvrněné. V těchto případech se pak ikonické momenty ze života hlavní postavy a samotný výkon herce, jenž tuto postavu ztvárňuje, staví mnohem výše nad potenciální záměry o inovativní přístup k látce a umělecké ambice samotných filmových tvůrců, následkem čehož se z takovýchto filmů stává sterilní a ničím nevybočující podívaná. Toto tvrzení samozřejmě není možné brát jako pravidlo, spíše se jedná o lehce nakažlivý mor postihující ty méně osobité snímky daného žánru. Např. Joe Wright skrze sobě audiovizuální virtuozitu povýšil životopisného Sólistu na osobitou podívanou, která jen prostě nepopisuje životní příběh.____ Film The Runaways vykazuje většinu výše uvedených znaků, avšak režisérka Floria Sigismondi, která natáčela klipy např. pro Marilyna Mansona (Tourniuet, The Beautiful People) a Davida Bowieho (Little Wonder,…), tématu své celovečerní prvotiny rozumí natolik, že se jí podařilo nijak originálně pojatý scénář poutavě zadaptovat v duchu 70. let a éry glam-rocku. Díky ní jsou The Runaways i přes svou předvídatelnost a scénáristickou „zaprděnost“ (což však neplatí o svěže pojaté úvodní scéně s menstruací…) svižnou a zábavnou podívanou, která zaručeně potěší fanoušky kapely. Největší rozruch tento film vzbudí nepochybně skrze obě hlavní aktérky, Dakotu Fanning a Kristen Stewart, které v rolích odvážných rockových div Cherie Currie a Joan Jett celkem rázně zaútočily proti všeobecných představách o jejich osobách, jak je prezentují média a vnímá širší společnost. Dakota se proslavila jako talentovaná dětská herečka a nyní na prahu dospělosti ve filmu vystupuje v erotickém prádle, šňupe koks, „fuckuje“ a pálí jednu cigaretu za druhou. Stejně tak i energická Kristen Stewart v punkovém sestřihu a pánské kožené bundě ani vzdáleně nepřipomíná tu křehkou Bellu ze série Twilight, která ji proslavila. Vzhledem k úvodu mého textu to bude nejspíše znít jako vynucené klišé, avšak je nutné dodat, že se obě herečky svých partů zhostily na výbornou, což platí i o jejich hlasovém projevu – to, že jsou ve zpívaných pasážích ponechány jejich hlasy, mě velmi potěšilo. Tradičně skvělý je Michael Shannon v roli producenta Kima Fowleyho jakožto jediné výraznější mužské postavy. ____ The Runaways nepředstavují žádnou (r)evoluci ve svém žánru, ale pro své výše zmíněné kvality si nepochybně zaslouží pozornost. 75% (22.07.2010)

Pekne natočené, úprimné, zábavné, sexi a so super hudbou... skrátka paráda. O niečo podobné sa snažili napríklad aj tvorcovia minuloročného detinského pokusu o generačnú výpoveď, s názvom Don't Stop. No, každý nie je Floria Sigisimondi. Krásne prepracovala každý záber a obrázok a aj poleno akým je v poslednej dobe Kristen Stewart, dokázala prinútiť aby sa tou Joan Jett naozaj stala. Veril som jej to. Veril som emóciám v Dakotiných obrovských očiach, veril som tomu I Love Rock N' Roll. 85%, s citom a obrovskými sympatiami. A srdcovkou na záver. (26.05.2013)