Nem vagyok a barátod
Nie som tvoj priateľ
I Am Not Your Friend
Obsahy(1)
Sára miluje Márka a čeká s ním dítě. On ji má sice také rád, ale miluje i Sofii. Té se nelíbí, že je podváděna: byla by raději, kdyby ji někdo hýčkal. Mohl by to být třeba András – jenže ten už hýčká svou ženu Ritu. A ta zase zištně pečuje o mladičkou Natašu, kterou by rád využil kdekdo. A co na to Jimmy, a zvlášť Etele, kterému se mimochodem velmi líbí Sára? Skupinka obyvatel moderní Budapešti je provázaná složitými a zištnými vztahy, vyděračskými city a ponižujícími pouty závislosti. Muži a ženy se ovšem ve stejných situacích chovají různě... Ve svém novém projektu potvrzuje režisér György Pálfi pověst experimentujícího provokatéra. Vypjatě cynická mozaika odcizených vztahů vznikla během dvaceti dnů na základě improvizace filmového štábu a devíti hereckých amatérů. Temný snímek o neřešitelných vztazích kontrastně uvozuje krátký dokument o čtyřletých dětech v mateřské škole. Ani zde ovšem nejsou vztahy nijak idylické... [44. MFFKV 2009] (oficiální text distributora)
(více)Recenze (29)
Křišťálový glóbus - výběr ()
Původně jsem na tento film ani jít nechtěl, ale nějak byla v programu mezera, tak proč ji nevyužít, kor když se jedná o zajímavého režiséra. Jedná se jistě o netradiční a zajímavý počin, ale bohužel ne dostatečně na to, aby mě uspokojil. Tušil jsem, že to nedopadne asi nejlépe a Pálfiho bych raději chtěl klasický a snímek s normálním rozpočtem. Tyhle experimenty si mohou zkoušet začínající režiséři a uvést je jako svou prvotinu, ale vracet se k improvizační milostné maškarádě a ještě ji přivézt na festival je prostě zbytečné a navíc i nežádoucí. Na druhou stranu mě film ani příliš neurazil. Začátek, při kterém mělo několik jedinců v sále orgasmický smích byl celkem příjemný a následná milostná pouta aneb všichni jsme propojeni byla sice jen klišovitou záležitostí, ale i tak se na to dalo solidně koukat. (6/10) [MFFKV 2009] ()
44. MFF KV .. Scénář: György Pálfi, Zsófia Ruttkay .. Školka je geniální, pozdější parafráze si už drží jen průměrnou vztahovou úroveň. ()
LFŠ 2009 Klubová vztahová podívaná, ve které se proplétají osudy několika postav a vše ústí v humanistické poselství, jako jsme tomu byli svědky již tolikrát předtím. Leda hovno! NEJSEM TVŮJ PŘITEL není ve své neotřelosti a nápaditosti co do organizace časoprostorových rovin natolik okázalý jako ŠKYT či TAXIDERMIA, o to je ale ve své subtilní podvratnosti víc obdivuhodný. Na rozdíl od Pálfiho debutu, ve kterém se postupovalo od nejmenšího k největšímu, je zde zvolen opačný směr - a v duchu jeho "rodinné ságy" se vrství jeden absurdní výjev za druhým; informace jsou natolik precizně dávkovány, že se vyloženě těším, až film zhlédnu s určitými vědomostmi podruhé a budu některé scény vnímat zcela jinak; a osobně mě velice baví výstavba jakoby na základě stripu, což má za následek nejenom mnohdy proklatě zábavné a zároveň nesmírně mrazivé vyústění jednotlivých problémů, ale i úplnou absenci v jiných artových vztahových propletencích nudných scén "ze života" a o ničem. Vlastně nejde ani o "vztahovou podívanou", protože vztahy mezi postavami doopravdy neexistují (přestože spolu "takykamarádí" a "takyspí") a pohled na postavy a jejich počínání je cynický a zlý, místo humanismu nihilismus. O Pohárnokově kameře, která i přes "Dogma-styl" nabízí několik přepečlivých a stísňujících kompozic (ta mizanscéna!), a hudbě děj předjímající (úvodní píseň) či ironicky glosující počínání postav či jejich myšlenky, se netřeba ani rozepisovat. Jednoznačně nejlepší film "filmovky" (z těch 60, které jsem viděl) a zároveň nejlepší, protože nejdospělejší Pálfi (bez výraznějších rytmických problémů). Ale upozorňuji, že je to velice hnusný, amorální snímek... těžko ho nemilovat. P.S. Skutečně si myslíte, že všech devět postav bylo ztvárněno neherci? P.P.S. NEJSEM TVŮJ PŘÍTEL (spolu s 11min. předfilmem) je první části trilogie, která by v těchto dnech měla vyjít alespoň v Maďarsku na trojdiskové edici s anglickými titulky a měla by kromě předfilmu+filmu (1) obsahovat i (2) 50min. dokument o dětech ve školce a (3) 90min. dokument o castingu s životními příběhy uchazečů. 10/10 ()
příjemný a nevšední úvod s dětmi ve školce (těchto 15 minut bylo prý sestříháno ze 125 hodin materiálu) slouží pointě "nejsem tvůj přítel" dokonce líp než "hlavní" film. Ten přeci jen nic převratného nepřinesl, psychologie charakterů lehce nastíněna byla, ovšem bez vývoje, na ten díky poměrně velkému počtu hlavních postav a jejich propletenosti (= zmatek) asi nezbyl prostor. Pálfiho cynismus a černý humor jako jediné drží film nad vodou, protože jinak by se jeho snaha o art neměla od čeho odrazit. Přes zdánlivou komplikovanost toho film nedává mnoho (Pálfy sám přiznává, že film nesoudí, slouží jen jako náhled na lidi jako je on sám), ale je pořád ucelenější a výmluvnější než většina rádobyartových festivalových pokus-omylů. 6/10 ()
Už tu někdo zmínil, že úvodní čtvrthodina s dětmi je úžasná a zbytek filmu je jen rádobyumělecká nuda o ničem? ()
Vydařený experiment, zachycující nejskrytější lidské pohnutky a čirou realitu bez výraznějšího přikrášlování (vyjma hlavního záměru stvořit jakousi mozaiku a různých drobností), co se týče scenáristické výstavby, gradace, kamery atd. Hledáte-li odpovědi, proč se lidé leckdy chovají toliko sobecky, sebejistě, zaslepeně, "doplňte si sami", Pálfi vám je, byť pochopitelně stále v omezeném rozsahu, ve svém nejnovějším snímku poskytne. (44. MFF KV - 8.7.08) ()
Jak píšou již ostatní, během úvodu s dětmi má očekávání držela svou vysokou hodnotu. Však co jiného, než skvělý film, od autora Taxidermie čekat. Nicméně pak se rozjela naprosto rutinní zamotaná vztahovka, typická festivalová šeď s tím rozdílem, že to bylo největší festivalové zklamání MFFKV 2009. Pokud už podobné prolínání osudů, tak se to mnohem lépe podařilo filmu Ďáblovo město. ()
Ůvodní asi 15ti minutovka je kulervoucí ! Děti jsou roztomilé, hravé a vtipné. Snímek mě narozdíl od většiny bavil i po téhle části. Mám rád zamotaný příběh u kterého člověk jen nesedí a čumí. Navíc byla výborná i delegace filmu tak proč nedát rovnou plný počet ? [44. MFF KV 2009] ()
44th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2009 - Úžasná první čtvrthodina o dětech, pak už jen průměrný film - 50% ()
Předfilm z mateřské školky je absolutně úžasný a typický. Pak ale přichází na řadu dlouhometrážák, který je atmosférou jiný, drsný, civilní. V něm mi chybí Pálfiho odlehčení (i když sem tam taky probleskne). Poselství je však jasné a nemá cenu tesknit nad uměleckým posunem režiséra. ()
Ve svém novém filmu György Pálfi upouští od vizuálně bohatého stylu a zaměřuje se na čistou realitu. Cynická vztahová mozaika v jeho podání v podstatě nenabízí nic nového, ale zároveň si drží docela vysokou úroveň a doplněná o krátký před film z dětské školky získává další rozměr. Možná je to právě zmíněný před-film ze školky, který nejvíce vyzdvihuje následný celovečerní film. [LFŠ 2009 – host: György Pálfi] ()
Pálfi dokázal, že za dvacet dní se dá natočit stejně plnohodnotný snímek s amatérskými herci, jaký někteří připravují rok i více s koncentrovanými profesionály. ()
Zrovna nedávno jsem byla v jedné cukrárně svědkem příběhu, kdy malá holčička byla jak uragán a jedna postarší dáma prohlásila na její účet, že je nevychovaná. V tu chvíli se zvedla maminka, které bylo celou dobu jedno, že holčička demoluje vše co vidí, přišla k té postarší dámě a řekla jí: "A ty drž hubu, ty krávo!". Řekla bych, že Pálfiho film Nejsem tvůj přítel, tato příhoda naprosto vystihuje. Žádná úcta, citová chladnost, absence lásky, život bez hranic - to jsou fenomény dnešní doby. No a kde se to bere? Přece už v dětsví, jak výborně Pálfi zobrazuje ve své sondě do školkového věku. A kde to berou ty děti? No přece od svých rodičů.... ()
44. KVIFF - První čtvrthodina nebo dvacet minut, zkrátka ta část s dětmi, byla výborná. Ale to co přišlo potom jsem asi nějak nepobral nebo co... Zdá se mně, že sem na MFF často dostávájí opravdu prazvláštní snímky, které jsou považovány za umění, aby se neřeklo, že pořadatelé umění nerozumí. No, ale možná nejsem ten správnej divák. ()
"Krátký dokument o čtyřletých dětech v mateřské škole" jsem neviděl, zato hlavní film během tří let dvakrát. I když jsem se podruhé nedozvěděl víc než poprvé, potvrdil jsem si, jaký je György Pálfi skvělý režisér (ale také scénárista). Jeho film, soustřeďující se pouze na lásku, má zvláštní (až mystický) název: "Nejsem tvůj přítel". A skutečně jde o lásku bez přátelství. A Pálfi nám sděluje, že taková láska není možná. A přitom všichni lásku chtějí a potřebují (All you need is love). Jdou však na to plni podezření, strachu, nejistoty, neupřímnosti, zadních vrátek a snah nezadat si. (Snad až na Jimmyho.) Taková láska je potom nestabilní a promiskuitní - jako v té české lidové "Hledám galánečku: "...Otevře mně jiná, holka roztomilá, a to ještě dneska.) Konec, ke kterému nás Pálfi vede je neméně tristní. Muži. kteří jsou přece jen více naivní a méně vypočítaví, končí v izolaci (smrt, vězení, sklep), ženy v baru při tanci a zpěvu. Přesto mi zde však nesedělo: všichni aktéři mi přišli příliš staří na to, aby dělali takové vylomeniny, čekal bych to spíš u teenagerů, kteří si milostné vztahy teprve hledají, budují a rozvíjejí - jak je to v té české lidové... ()
Já rozhodně nemám nic proti experimentálním filmům (a nechci si tu hrát na bůhvíkoho, ale člověk, který strašně obdivuje filmy Jamese Benninga, by to ani neměl všem prokazovat), Pálfiho mám taky dost rád a co jsem od něj viděl, tak mě buď naprosto nadchlo nebo to aspoň mělo něco do sebe - včetně Taxidermie, která mě moc nezaujala. Ale Nejsem tvůj přítel pro mě bylo zklamání jako prase. Vůbec to nevypadá jako film od Pálfiho (ačkoli on v každém filmu má jiný styl, ale stejně je v něm poznat), ale jako od nějakého Fliegaufova fanouška nebo učně. Možná se jen Pálfi snažil o vlastní verzi Houštiny, kterou to kamerou dost připomíná, jenže Houština je taková záměrně a navíc je maximálně minimalistická. Tohle ale ne, tohle by klidně mohlo být natočené úplně normálně. Jenže si to chce strašně hrát na umění, tak je tu extrémně rozklepaná kamera zabírající nejčastěji co nejotravněji a bez koncepce detaily obličejů, dále naprosto nesympatická banda idiotů, kteří se jakž takž vídají a baví se občasně mezi sebou, ale přátelé to asi moc nejsou, o žádné postavě se moc nedozvíme a konflikty mezi nimi mi byly taky ukradené. Přitom jich tu není málo, ale ani jeden není nijak zajímavý, navíc když tu ani žádná psychologie není. Přesah ten film taky nemá, takže je o ničem a zbytečný filmařsky i obsahem. Úplně mě minul a nelíbilo se mi na něm - kromě konce, který aspoň nějak vypadá - vůbec nic. A nemyslím si, že by to bylo jen z mých problémů, protože scénářem je to fakt pseudoumělecká rutinní mizérie. Fakt bych nečekal, že nějakému filmu od Pálfiho dám tak strašně nízké hodnocení, ale tady to fakt jinak nešlo. Ale tak pořád můžu věřit v to, že mu ten film zkazili ti dva jiní režiséři... 1* ()
Páči sa mi, že sa Pálfyi nevzdáva experimentovania. Rozhodne kvalitný snímok, na ktorý by som v živote nepovedal, že je improvizovaný popr. natočený za 28 dní. To o režisérovom talente vypovedá asi najviac. ()
44. MFFKV. Geniální záležitost. Pan Pálfi opět prokázal, že je jedním z nejnadanějších režisérů současné Evropy. Navíc je to velice skromný a sympatický člověk, čekal jsem tak trochu blázna a dočkal jsem se normálního člověka. ()
velmi... minimalistické, ale pod povrchem obrazpů, které na první pohled připomínají další rádoby-artový festivalový film, jsem neodolatelně cítil vidění autora, který přesně ví co a proč dělá tak jak to právě dělá. ()