Náhodou, docela zajímavý oddychový nenáročný snímek o partičce kravaťáků, kteří přijdou o místo a jejich způsobem vyrovnání se s touto skutečností. Ben si neumí připustit, že on je na tom ještě dobře. Je poměrně mladý a nežije si zase až na tak vysoké noze (oproti dalším dvěma "kolegům"). Odmítá se ponižovat, brát něco, co mu přijde pod úroveň a až zvyšující se dluhy a platební nechopnost ho donutí s tím něco dělat. Ben je v podstatě na té nejnižší manažerské pozici.
O něco výš je na tom Chris Cooper, tomu už je šedesát, firmě věnoval nemalou část svého života a končí taky na dlažbě. Jenže on si už změnu nedokáže představit. Vypracoval se od dělníka k vrcholovému prodejci a manažerovi, nemůže a nechce zase začínat jako dělník a jeho životní styl a rodinné zázemí ho nutí dělat řešení, kterým nikým neprospívá.
Tommy Lee Jones spoluvytvářel "svoji" divizi od píky a konec své divize i své práce bere rostě jako ... Konec. Ve svém věku už nechce začínat od začátku a po těch letech už ani neví, jestli vůbec chce být zavřen v kanceláři a dělatrozhodnutí, za která ho budou mít v lásce akcionáři, kteří o problémech nic nevědí a nerozumí jim, a nenávidět ho budou všichni pod ním. Věří, že on a firma dluží lidem mnohem, mnohem víc, než vyhazov.
V každém případě Ben i Chris zahráli dobře, ale samozřejmě jde o americký slaďák (z pohledu evropana - viz odkaz níže na Blisty). Kluci se trápí, jak to s nimi bude, zatímco všichni, kdo dostali výpovědi a byli na nižších pozicích, ztráceli střechy nad hlavami. Benovu neústupnost i Chrisovo ponížení jsem bral, Tommyovu srdečnost a oddanost zaměstnancům jsem nežral.
U filmu jsem nebavil, nebyla to komedie, ale odpočinkově ztrávených 109 minut to bylo. Natočené a zahrané to bylo v pořádku, hudba vkusná a film celkově dobře plynul, tedy za mě ***. i když je jasné, že o běžných američanech, ztrativších práci, by film nikdo netočil, nokdo by na něj nechodil.
Bobby Walker, Gene McClary a Phil Woodward – to jsou zaměstnanci donedávna prosperující velké bostonské společnosti, kteří navzdory svému odlišnému věku a zásluhám jednoho dne stanou tváří v tvář děsivé realitě propuštění z práce. Během jednoho roku se každý po svém vyrovnává s pocity nevíry, absurdity a ukřivděnosti a pokouší se najít nový smysl života – a především nový způsob, jak si uspořádat funkční existenci. Znamená to nejen přijmout jiný životní standard, ale i zpřeházet žebříček dosavadních hodnot. Což by vlastně nakonec nebylo vůbec špatné – kdyby se to tak bolestně netýkalo rodinných svazků, které se až dosud rodily a rozvíjely ve vztahu k ekonomickému statusu hrdinů… Civilně rozehrané psychologické drama vypráví o dopadech globální hospodářské krize na životy mužů, kteří jsou vlastně docela obyčejní. (MFF Karlovy Vary) 
