Miloš Forman: Co tě nezabije…

No konečně jsem na to někde narazila, i když jsem si musela počkat až to bylo v TV. Formana sama považuju za Pana režiséra a je hezké, že ač je to velký formát, tak se pořád hlásí k naší malé milé České republice. Určitě si zaslouží chválu, obdiv a úctu, ale nemůžu si pomoct.... na mě snímek místy působil vychloubačně. Ono jeho úspěch se dá zobrazit i lépe. Prostě občas jsem měla pocit jako by mu ta sláva opravdu stoupla do hlavy a myslel si o sobě, že je naprostý génius, což samo o sobě není špatné, ale když to hodíte na kameru a do filmu působí to namyšleně. Jinak je tu relativně dobře zobrazená celá jeho režisérská kariéra i s rodinnými peripetiemi, ovšem opět.. Přišlo mi krapet divné, natáčet ho při obědu s jeho staršími syny, na nichž bylo vidět, že je jim to krajně nepříjemné a že prostě nemají s otcem takový vztah, jaký on by si přál a jaký si představuje. A co se týče vztahu s jeho mladšími syny, tak mi to přišlo, že na kameru se to snaží taky hodit, jak je skvělý otec. Ale líbilo se mi, že sám řekl: "Pro mě je absurdní, že se se svými syny nedorozumím česky v ČR." No je to absurdní, ale tak může si za to vlastně sám, že je neučí česky a zvláště, když oba jejich rodiče jsou Češi - Martinko špatně sis je vychovala. :D Dozvěděla jsem se mimo jiné i řadu osobních věcí o jeho dětství a neměl to lehké. 4*, protože tu až moc řeší rodinný život před tím režisérským, což mě třeba zajímá více. P. S. Musím to prostě napsat, i když to nijak nesouvisí s jeho filmovou kariérou. Jaké jsou šance, že jeden chlap za svůj život zplodí dvakrát jednovaječná dvojčata a vždycky kluky? (11.02.2014)

Dokument jsem viděla před časem a to čistě náhodou bez valného zájmu. Teď jsem se připojila k oslavě režisérova života v čase krásného jubilea. Je lepší oslava života než nucený zájem o někoho až po smrti, to už je stejně pozdě a jemu je to jedno. Mám čerstvě nakoukáno dva z jeho nejslavnějších filmů, a jsem ráda, že jsem se s Milošem shodla v podstatě Přeletu, no já jen pochopila, jistě.☺Pravda je, že do jeho filmů je potřeba uzrát. Je dobře, že člověk, který prošel fašismem i komunismem v rodné zemi, může své pocity šířit dál do světa, a jak jinak nejlépe, než přes filmové médium. Neméně zajímavou je jeho zkušenost pokrytectví v cizině, v období před a po Oskarech...Na zdraví. (18.02.2012)

Poctivé remeslo (to nie je urážka). Po formálnej stránke ničím objavný dokument, po obsahovej ničím kritický, ale ako portrét osobnosti, prečo nie. Autor film zostrihal so zjavným citom, smutné pasáže striedajú veselé, nudné napínavé, no napriek tomu v druhej polovici dokument upadá do akejsi schematickosti (čomu sa pravdepodobne nedalo tak či tak vyhnúť, pokiaľ teda autor nechcel vypustiť - niektoré - Formanove filmy). Možno mi trochu vadila príliš návodná hudba, ale po pravde zaoberám sa tu vecami, ktoré sú pre bežného diváka prakticky nepostrehnuteľné. Btw., prečo je pri filme Černý Petr použitá scéna z Lások jednej plavovlásky? (08.08.2009)

Pokaždé, když se chystám na nějaký dokument o nějakém herci nebo režisérovi, pokaždé čekám, co si z toho dokumentu vezmu, a samozřejmě to, dle těch tvůrců, musí být to nejlepší. U tohoto dokumentu s Milošem Formanem jsem měl ale pocit, že on na kamery nemusí vůbec nic hrát, nemusí se nijak chovat, on prostě skutečně je takový, jaký je. V každém ohledu. Upřímný, ale rázný režisér, který Vám v klidu před kamerou řekne "serem na to, jdem na pivo" nebo, kterej jen tak vypráví, jak snadno se uživit v Americe, když nemáte peníze. Miloš Forman zažil hodně, především zlého, ale podle mě se s tím popral nejlépe jak mohl a já jsem na něj nesmírně hrdý. Na to, jak hrdě prezentoval naší zemičku, i poté co tu prožil tolik zlého, a nezapomněl na ní. Miloš Forman je skutečný formát, o kterém jsem toho příliš nevěděl, zato ale potkat ho kdekoliv, mám zaručeně o zábavu postaráno. On totiž povídá, hodně povídá, povídá rád a je to nesmírná radost ho poslouchat. Škoda, že jsem viděl jen tu zkrácenou verzi, rád bych se někdy podíval na celý dokument, protože věřím, že bych se bavil. Nehledě na to, že jsem se naprosto rozplýval, když jsem poslouchal jak Michael Douglas, Natalie Portman, Woody Harrelson nebo Javier Bardem o něm povídali s takovou vervou a zaujetím, že z toho bylo nádherně vidět, jak si těch jeho filmů neuvěřitelně váží. Byla to hezká návštěva k rodině Formanů, hezky se na ní koukalo, a kdybych mohl, koukal bych na ní pořád. (31.12.2010)

Je radost poslouchat Miloše Formana, když vypráví, protože to presentuje s takovým zaujetím, že se přítomna společnost musí zaručeně úžasně bavit. Na druhou stranu je krásné slyšet s jakým obdivem a zaujetím o něm povídají třeba Woody Harrelson nebo Javier Bardem. To je hned člověk hrdý na to, že se narodil právě u nás. A pevně doufám, že nám Miloš ještě nějaký další skvost natočí, protože jak sám říká, když se začnu nudit.... (18.02.2012)