Reklama

Reklama

San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (208)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Totální umělecká úchylárna od umělců pro umělce. Umělci Hollywoodu se totiž rozhodli zfilmovat jednu takovou úchylnou básničku z doby, kdy beatníci rozdělovali Ameriku a pojali to dost všelijak. Soudní drama se střídá s béčkovými animovanými scénami a rozhovory s herci. Nějak jsem v tom nenašel nic zajímavýho a když přišla řeč na Molocha, tak jsem měl co dělat, abych to ustál do konce... ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA $604,711 Tržby Celosvetovo $919,417║ Ťažká záležitosť, ktorá sa len tak ľahko nedá stráviť pre obsiahlu tendenciu svojej psychologickej výpovede. Je to až moc biograficky poňaté, alebo lepšie povedané príliš formálne, čo zaujme a spestrí sledovanie filmu je vypovedanie z knihy Vytie, kde je veľa zaujímavých rozumne podaných myšlienok, prevažne sprevádzaných v animačnom vykreslení, čo hraničí z určitým opojeným, až dokonca psychadelickým. Súdny proces vydanie knižky Vytie újde, James Franco v hlavnej úlohe sa dá zniesť. /videl v kine: 60%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Vzpoura umělce proti maloměšťáctví společnosti se v poloze filmového díla realizovala coby experimentální biografický film, který v sobě nese hned čtyři různorodé roviny, vědomě ale rezignuje na expresivní kontroverzi a tedy na onu vzpouru samotnou, film dnes už nemusí za každou cenu šokovat, tak jako to musel činit básník v 50. letech, chtěl-li přitáhnout zájem čtenářů a médií. Filmové Kvílení tedy není ryzí umělecký počin, spíše jde o originální sondu dovnitř jedné z nejslavnějších básní minulého století. Sám akcentuji především fakt, že stěžejní rovinou filmového tvaru je sám text legendární básně, reprodukované jednak pseudodokumentárními scénami z autorského čtení (nejspíš odkaz k legendárnímu čtení v Six Gallery v San Francisku), ale především pak pásmem videoartového ilustrování textu Ginsbergova Kvílení. Tvůrci pak toto pásmo textu kombinují s biografickou rovinou týkající se autora a především se soudním přelíčením, v němž byl ze šíření pornografie obžalován vydavatel básně a další legendární postava Beat generation Lawrence Ferlinghetti. Stranou nelze ovšem ponechat ani zjevný fakt, že snímek Kvílení je otevřeným queer filmem, tedy filmem týkajícím se neheterosexuálních minorit, v tomto případě, jak už je v případě filmů produkovaných slavným režisérem Gusem van Santem zvykem, jde samozřejmě o minoritu homosexuálů, čehož důkazem je sama báseň, neboť možná nejvýraznější kontroverzí byl právě rozměr otevřeně přiznané homosexuální orientace autora.... ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(Mezipatra 2010) Režiséři Rob Epstein a Jeffrey Friedman KVÍLENÍM debutovali na poli narativního fikčního filmu, ačkoliv se zařazením biografického dramatu o díle (!) básníka Allena Ginsberga to není jednoduché. Snímek se totiž svým formálním zpracováním odklání od podoby valné většiny schematických biografií umělců za poslední víc jak dekádu tím, že na místo zájmu o samotnou osobu se zaměřuje na dílo ve čtyřech vypravěčských rovinách, které jsou stylisticky nesourodé. Sledujeme (1) archivně-dokumentárně se tvářící, přesto rekonstruované a hrané pasáže předčítání básně před diváky a osobní výjevy z života představitele beatnické generace, (2) rozhovor se samotným Ginsbergem, (3) vizualizovanou podobu titulního Kvílení v podobě animovaných pasáží a (4) soud z r. 1957, kdy kniha (nikoliv její spisovatel!) stanula před soudem pro údajné pohoršování dobrých mravů._____ Počin, který by se dal nejlépe přirovnat k filmu jiného queer autora, Haynesově BEZE MĚ: ŠEST TVÁŘÍ BOBA DYLANA, je formálně pozoruhodný a vytváří si alibi na to, aby byl neprůstřelný jakoukoliv možnou kritikou. Pokud se totiž nebudeme zaměřovat na to, nakolik se výsledná podoba odlišuje od dalších děl v rámci žánru biografie, ale podíváme se, co je nám říkáno a jak, vyvstává určitý rozpor. Z plátna se na nás totiž valí řada truismů, s kterými dost dobře nejde nesouhlasit (právo na svobodu slova a vyjádření umělce) a které jsou pro jistotu pro pomalejší diváky v závěru vyřčeny nahlas, zatímco se nezapřou umělecké ambice tvůrců. Umění – alespoň to opravdové – má ovšem přinášet nový pohled na svět a věřit v inteligenci diváka, který je schopný interpretovat předkládané obrazy a slova. Další rozpor nastává, když přihlédneme ke kontroverzní povaze knihy, o které se vypráví v nekontroverzním filmu, jenž cokoliv pobuřujícího vypustí (orální sex) či přeskočí anebo zjemní v podobě animovaných pasáží. Nemáte-li ale za to, že o radikálních věcech je nutné vyprávět radikálně, pravděpodobně nebudete mít s animovanou částí problém, i když nedosahuje nápaditosti a působivosti těch v PINK FLOYD: THE WALL. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Jo... to je tak, když si film vyhlížející spíš jako televizní inscenace hraje na nějakou angažovanost. Natočeno je to fakt nekonečně fádně - ve všem, co ten film dělá, je nekonečně fádní, až to je legrační. A banálně přežvýkané myšlenky (nebo spíš jedna myšlenka o svobodě vyjadřování) mě svojí povrchností iritovaly. Leda to parazituje na lidech, o kterých to vypráví, a ty animace jsou příšerný. Jen doufám, že tenhle vyumělkovaný kýč se neodehrával v hlavě Ginsberga, to by byla pro jeho obdivovatele jistě studená sprcha. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Velmi čistý, rozuměj nudný, film. Na to, že si dal za cíl vyprávět o poezii, ke mně nedoletělo příliš závanů skutečných pocitů. Ve struktuře vidím inspiraci (ale možná že ne) skvělými filmy Todda Haynese, nicméně režisérské duo se tomu nepřiblížilo ani na sto metrů. Soudní rovina byla tak zpackaná, že po závěrečných proslovech jsem fandila spíš žalobci. Nebo mi minimálně připadalo nesprávné, že jeho názor byl podáván jako "nesprávný a záporný", protože určitou pointu měl. Když dáte kupříkladu Americké psycho hloupému člověku, tak nevidí sofistikovanou společenskou reflexi, ale návod jak zavádět ženám do vagín myši. Zároveň jsem ale umělec, který tvoří díla, která bývaji považována za divná i mými nejbližšími přáteli (zrádci!!!), a jsem samozřejmě všemi deseti proti jakékoliv cenzuře uměleckého projevu. Prostě si tak nějak neumím vybrat, co si o tom filmu myslet a co k němu pořádně říct. Každopádně vím, že dojmy pozitivní nebyly, dostavil se i smutek, že se to taaak nepovedlo. ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

"I saw the best minds of my generation destroyed by madness, starving hysterical naked, dragging themselves through the negro streets at dawn looking for an angry fix, angelheaded hipsters burning for the ancient heavenly connection to the starry dynamo in the machinery of night, who poverty and tatters and hollow-eyed and high sat up smoking in the supernatural darkness of cold-water flats floating across the tops of cities contemplating jazz ..." ()

Kryšpín 

všechny recenze uživatele

Jak vyjádřit komentář k filmu o básníkovi? Přeci básní... Uživateli ČSFD! // Uživateli ČSFD! Jsem s tebou v kině, kde jsi větší filmový šílenec než já // Jsem s tebou v kině, kde se cítíš jako doma // Jsem s tebou v kině, kde vidíme stíny diváků // Jsem s tebou v kině, kde si viděl už mnoho filmů // Jsem s tebou v kině, kde se tomuto filmu vůbec nesměješ // Jsem s tebou v kině, kde jsme jak filmoví režiséři za kamerou // Jsem s tebou v kině, kde tvůj stav je v eufórii // Jsem s tebou v kině, kde vedle nás zase někdo srká Colu // Jsem s tebou v kině, kde Kvílení tě svazuje do svěrací kazajky // Jsem s tebou v kině, kde snášíš všechny Allanovo slova // Jsem s tebou v kině, kde toužíš být neustále // Jsem s tebou v kině, kde pozorně nasloucháš ty slovní obraty // Jsem s tebou v kině, kde se to snažíš pochopit // Jsem s tebou v kině, kde brzo skončí závěrečné titulky // Jsem s tebou v kině, kde brzy nebude ani divák // Jsem s tebou v kině, kde se rozsvěcují světla sálu... a ty odcházíš s pocitem naplnění. // Ale čeho? // Konec ()

TeeAge

všechny recenze uživatele

|| Scenár: Rob Epstein, Jeffrey Friedman | Hudba: Carter Burwell | Produkcia: Rob Epstein, Jeffrey Friedman, Elizabeth Redleaf, Gus Van Sant, Christine Walker | Distribúcia: Oscilloscope Laboratories | Štúdio: Werc Werk Works | Rozpočet: ? $ | Tržby: 981,200 $ || ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

*** a půl. Zhruba měsíc před Kvílením jsem zhlédla jiný film zabývající se Beatnickou generací. Jednalo se o Kill Your Darlings a tento snímek mě ohromil. Zvláště Daniel Radcliffe byl v roli Allena Ginsberga výborný. A tak nějak jsem si nemohla zvyknout na trochu odlišné ztvárnění jeho postavy, jehož se zde chopil James Franco. Skvělý je, což o to, ale je to zkrátka jiný Allen. Film se odehrává v několika rovinách. Soudní líčení, interview s Ginsbergem, černobílé flashbacky a animace přednášené básně. Když jsem tak poslouchala, říkala jsem si, jestli je to skutečně geniální NĚCO, nebo nabubřelé, okázalé, prázdné NIC. Asi něco mezi, řekla bych. Co se týče umění, vždycky uvažuju nad tím, jestli bych něco takového dokázala já. Vytvořit, napsat, namalovat, složit, zahrát. Ve většině případů bych se mohla jít rovnou zahrabat:) Umění a umělce obdivuju s tím, že já jsem tohoto mistrovského daru byla "ušetřena." Tito lidé jsou tak trochu z jiné galaxie, kde k nim obyčejná slova přicházejí v představách a oni z nich pak dokáží vytvářet obdivuhodné příběhy a věty, kde jim barvy dávají prostor k vizím jiných světů a z melodií dokáží stvořit neuvěřitelná hudební díla. A myslím, že mezi ně Allen Ginsberg rozhodně patří. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Film je sice o Ginsbergovi, ale jen zdánlivě. Ve skutečnosti je o cenzuře, svobodě a umění. Soudní proces by u mě chvílemi vyvolával záchvaty smíchu, kdyby se nebojovalo o svobodu slova a projevu. ,,Co tím chtěl říci?" ,,Promiňte, ale poezii nemůžete překládat do prózy, tak to nefunguje." A ta slepice, co tři roky přepisovala Fausta a s Kvílením moc času neztrácela, jelikož hned poznala, že nemá hodnotu. Žalobce představoval tu část rádoby prudérní společnosti, co křičí o morálce, a doma sjíždí porno, co horuje za rodinu, a na každém rohu má milenku. Přetvářka, faleš a snaha rozkazovat druhým. Když nějaký blb nepochopí knihu, pak je třeba ji zakázat. Že by se měl raději zakázat onen blb, je více než zřejmé. Samotná báseň vytváří ve snímku jen jakési křoví, kulisu pro závažné myšlenky o společnosti. Jistě, oprávněná obžaloba kapitalismu (jak se ukazuje, je pořád stejně prohnilý jako komunismus) a touha po volnosti, po nespoutaném životě prolínají celým filmem, avšak nakonec se vše smrskává do onoho záhadného slova - SVOBODA. ()

paascha 

všechny recenze uživatele

Bukva Allen, který se proslavil dvěma skutky: Napsal debilní Kvílení a byl králem majálesu v osmašedesátém. Jinak to byl odporný arogantní kretén, kterého jsem měl tu čest poznat při jeho návštěvě po sametovém pravdoláskavém převrácení k lži a zlodějině. Tlustá, chlupatá buzna a těžká smažka. Ale jako dokument o praseti je to povedená blamáž. Jo, a nepište mi. ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Venujem tejto snímke jej 200.komentár. Ja dávam tejto snímke 1 hviezdičku a to za skvelú atmosféru 50.rokov minulého storočia. Inak je snímka neuveriteľne nudná a nemá čo ponúknuť. San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílenie sa stáva predmetom súdneho pojednávania pre obscénnosť. Podľa strážcov verejnej morálky je "neamerická", pretože otvorene spodobňuje homosexualitu a užívanie drog. Dej filmu sa skladá z niekoľkých vzájomne prepletených línií, v ktorých sa odráža nielen reakcie americkej spoločnosti na najslávnejšie dielo beatnickej generácie, ale aj búrlivý Ginsbergov život a jeho snaha nájsť čo najautentickejšie umelecké vyjadrenie bez ohľadu na konformnú morálku a túžbu uniknúť halucinogénnej realite. Rolu Ginsberga zverili tvorcovia Jamesovi Francovi, evidentne nešlo toľko o fyzickú podobu, ale skôr o schopnosť podobného vnútorného vyladenia. Recitácie básne sa striedajú s Ginsbergovými výpoveďami o homosexualite, priateľoch, o okolnostiach vzniku básne. Ďalšiu vrstvu filmu tvorí rekonštrukcia súdneho procesu počas ktorého išlo predovšetkým o to, kde sú hranice umeleckého vyjadrenia a umelcovej slobody a čo je skutočne obscénne. ()

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Edukativně přínosný film, kdybych ještě chodil do školy, tak bych měl víceméně z krku jednu maturitní otázku, včetně povinné četby. Takže za to palec nahoru. Jinak se dá koukat jen na soudní scény, které jsou vynikající, dobrý je i přednes titulního díla, ale ty animace jsou sračka na druhou. Zbytek filmu je nuda. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Krotký kočkopes s geniálně recitujícím Jamesem Francem a skvělými animovanými sekvencemi. Soudní pasáže absolutně nezajímavé. Kdyby se film skládal pouze z animované části a do toho recitoval Franco a burácel Burwell, bylo by to geniální dílo. Škoda. ()

Brygmi 

všechny recenze uživatele

Howl překvapí hlavně svou strukturou, kdy přináší hned čtyři roviny vyprávění, které se týkají básně Alana Ginsberga Kvílení – průběh vzniku, soudní spor okolo ní, autorský komentář ve formě rozhovoru a vizualizovanou báseň samotnou. Samozřejmě že jsou zde přesahy do Ginsbergova života včetně jeho milostných homosexuálních eskapád, ale centrem je skutečně báseň jako dílo od vzniku až po recepci. Jednotlivé roviny vyprávění se navzájem proplétají, film je někde na pomezí mezi hraným dokumentem, animovaným filmem, polemikou o umění a fikčním filmem. Do světa fikce se ovšem nikdy nemůžeme naplno ponořit, protože jsme z něj ustavičně vytrhávání změnou hlediska i způsobu prezentace. Při sledování si můžeme vzpomenout na filmy Todda Haynese (Beze mě: Šest tváří Boba Dylana, Sametová extáze), ale přesto je to originální a fascinující film. Navíc... James Franco nikdy nebyl tak sexy. Berlinale 2010 ()

Allien.9 

všechny recenze uživatele

Je to ironie, ale nebýt onoho slavného soudního procesu o literární způsobilosti/nezpůsobilosti Kvílení, Allen Ginsberg by byl nikdy nedosáhl takové popularity, jaké se mu následně dostalo...:-) Toto netradiční filmové zpracování, které kombinuje klasické drama, hraný dokument a animované pasáže sloužící ke snadnějšímu pochopení recitovaných úryvků, je bezesporu jedním z nejzajímavějších snímků uplynulého roku. Rozdělení filmu do tří odlišných dějových linií (soudní přelíčení, interview, další důležité mezníky básníkova života) je zajímavé, ale nedokáže příliš zaujmout. Rada pro potenciální diváky: "Kvílení" je "Kvílením" jen v originále. Jsem sice zastánkyní českého dabingu, ale Stránského hlas se hodí k Francovi asi jako kečup ke koprovce.;-) ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Zvláštní film. A vlastně spíš hraný dokument než klasický celovečerní film. Sledovat okolnosti onoho bizarního soudního procesu mě docela bavilo - v roce 2011 to na člověka působí jak z jiného světa, a přitom je to doba vzdálená ani ne 60 let. Jak strašně se svět literatury za tu dobu změnil! Koho by asi tak Kvílení pohoršilo, kdyby vyšlo až nyní... Co je však na tomhle filmu nejlepší, jsou jednoznačně animované pasáže, prokládané procítěným přednesem Ginsbergových slavných veršů. Vznikla tak působivá podívaná, která velmi stylově vzdává hold jedné slavné postavě americké literatury. Místy mi na mysli vytanula vzpomínka na slavný hudební film "Pink Floyd: The Wall", který podobným způsobem také pracuje s kombinací hraných a animovaných sekvencí. S Kvílením snese určitě srovnání a může nechat vyvstat dalším zajímavým podobnostem mezi touto dvojicí nevšedních filmů. Nejen zájemcům o beat generation lze Kvílení směle doporučit. ()

Reklama

Reklama