San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiální text distributora)
V roce 1956 vydal Allen Ginsberg svoji později slavnou sbírku Kvílení a jiné básně. Titulní poéma se stala jedním ze základních děl beatnického hnutí. Hned po svém vydání ale byli Ginsberg i vydavatel L. Ferlinghetti obviněni z obscénnosti a Kvílení se ocitlo před soudem. Příběh Ginsberga a jeho sbírky je vyprávěn ve třech samostatných, ale zároveň se prostupujících liniích. V první linii se autorský přednes básně v sanfranciském klubu střídá s výpověďmi mladého Ginsberga, jehož ztvárnil James Franco. Ginsberg hovoří o vzniku básně, o své homosexualitě i přátelích. Druhou linií je záznam soudu, který v USA posunul hranice svobody uměleckého vyjádření. Otázky definice obscénnosti, hranice svobody projevu i hranice umění se ocitají v rukách právníků a přivolaných svědků. Třetí linií je animované ztvárnění samotné básně, kterého se ujal Eric Drooker, Ginsbergův spolupracovník. (MFF Karlovy Vary)
Píše se rok 1956 a básník Allen Ginsberg (James Franco) vydává své nejslavnější dílo, Kvílení. Ještě předtím ale musel bohémský tvůrce najít cestu do nitra sebe sama, uniknout z pařátů imaginativní reality a vyrovnat se svou sexuální orientací. Jako zarputilý bojovník proti zneužívání politické moci byl vyhoštěn z několika zemí (i z tehdejšího Československa). Po celý život experimentoval s halucinogeními látkami a alkoholem, což se mu nakonec stalo v roce 1997 osudným, neboť ve věku 70 let zemřel na rakovinu jater. (arachneuss)