Habermannův mlýn

Efektně vystavěný film se zřejmým protičeským ostřím, byť v tomto případě i s patrnou snahou o vyváženost, ztroskotává - podobně jako Jakubiskova báthoryovská látka - na doložených faktech a skutečnostech, jež ani zdaleka nejsou černobílá a Čechům jednoznačně příznivě nakloněná. Je to o to horší, že právě závěr filmu, odkazující na hajného Březinu, se do formy uměleckého dokumentu vávrovské ražby přímo tlačí a vnucuje. Skutečný Habermann z Bludova byl o zhruba 10-12 let starší, během války jednoznačně pročeský a v mnoha ohledech tajemný. Jeho žena byla "árijská Němka" ze smíšeného manželství. Oba se během První republiky hlásili k oficiálnímu aktivistickému československému němectví. Habermann byl zavražděn Čechy, nestal se však obětí pogromu a davové psychózy, ale pokoutní a nesmyslné vraždy. Jméno vraha je známé a soudně i policejně doložené, ale nepotrestané pro vrahovo člemství v KSČ (?). Transfer rodiny Habermannových byl podle všeho v rozporu s tzv. Benešovými dekrety. Ředitel Pospíšil byl odbojář, dokonce předseda ilegálního okresního Národního výboru a posléze komunistický politický vězeň, propuštěný z vězení až v r. 1966. Starý farář byl ve skutečnosti před koncem války nacisty zatčen pro svou odbojovou činnost. Mladší Habermannův bratr je výmyslem; Habermann měl ve skutečnosti dva starší bratry, kteří tragicky zahynuli ještě před válkou, do wehrmacht však museli narukovat oba jeho synové. Hajný Březina byl ve skutečnosti místní vysokoškolsky vzdělanou celebritou, která udržovala kontakty např. s ilustrátorem Němcové BABIČKY, ilustrátorem Adolfem Kašparem. V tomto výčtu by se dalo dále pokračovat. Um, který vložil Herz do svého díla, je tak závažně devalvován mizerným scénářem, který šustí výpůjčkami a papírem. Ve filmu zcela zanikají události druhé světové války, ale také velmi dobré herecké výkony představitelů titulních postav. Nebýt Herze, skončil by MLÝN v uměleckých rozvalinách. Zůstává otázkou, v co nakonec rozporuplný pocit, vyvolaný tímto nedopečeným příběhem virtuální tragédie, nakonec ve veřejném mínění vyústí. (31.10.2010)

„Skončí to na cintoríne. Inde to skončiť nemôže.“ Ak by sa ma niekto spýtal, či je to dobrý film, odpoviem áno. Ale chýbalo mu niečo, čo by ma „naozaj“ strhol. Mám pocit, že sa režisér Herz (SPAĽOVAČ MŔTVOL, PANNA A NETVOR, TMA) príliš spoľahol na to, že téma „sudetských Nemcov“ je silná tak akosi sama osebe a nič k nej netreba pridávať. Lenže celovečerný hraný film nie je dokument. Ľudia sa niekedy správajú ako zvery, často sa môže stať vaším najväčším nepriateľom váš priateľ a vojna z nás robí odpudivý hnus, ktorého smradu sa nikdy nezbavíme. Ale, nuž, to všetko už viem, pán Herz. Asi toľko k mínusom. Plusom je viac: atmosféra mestečka v zovretí krásnych vlhkých lesov, dialógy, jednoducho napísané komplikované postavy a zaujímavé herecké obsadenie. Paradoxne, najlepší z neho (Karla Rodena pokladám za jedného z najlepších žijúcich hercov na svete, stačí mu stáť v zábere) hrá podpornú roličku, no tvorcovia akoby si až uprostred nakrúcania uvedomili, aké eso majú v rukáve a tak je jeho postava vo filme častejšie, než by sa patrilo. Asi strelím od buka, ale ak by Roden nehral hájnika, ale mlynára, bolo by to lepšie. (21.02.2011)

Je prokázáno, že IQ davu je nižší, než IQ jednotlivce. Zde je nastíněno, jakého zvěrstva se dopouštělo české obyvatelstvo na odsunutých sudetských Němcích. Avšak o tom, jaké nechutnosti páchali sami Němci během války, zde nepadá téměř žádné slovo. Zůstává tedy pouze na jednotlivci, jestli si dokáže ospravedlnit, zda bezpráví na těchto lidech (dle mého názoru nevinných) bylo adekvátní tomu, co Němci dělali během války samotné. (19.12.2010)

Je dobře, že se i u nás točí filmy věnující se tomuto nejčernějšímu období novodobé historie. A ještě více nás může těšit, že mají takovou kvalitu jako v případě Habermannova mlýnu. Filmařsky skvěle zvládnutá práce s vynikajícími herci a perfektně plynoucím příběhem. Atmosféra temné doby je podle mě, jakožto osoby představující si hrůzy druhé světové války jen prostřednictvím dokumentů, trefena naprosto přesně a celkově je ta trochu "komornější" česká produkce základním kamenem úspěchu. Jedinou, ale fatální slabinou filmu je, že nedokáže psychologicky strhnout a dramaticky vystupňovat své klíčové momenty, tak aby jinak poctivá výprava na chvíli přeladila od režimu chladnokrevné, po Oscaru lačnící demonstrace (ne)lidství do syrovějších obrazových módů... Přesto slušné a zasloužené 4*... (28.05.2012)

Habermannov mlyn vo forme žánru vojnovej filmovej drámy, dokonale pracuje v kamerovej i hudobnej rovine. K záveru film zrazu zakvitne nečakanou gradáciou. Ovzduším poletujú letáky, o životy prichádza kopa ľudí. Stupňovaná nenávisť sa dá krájať, rok 1945 vyklopí svedectvo o protinemeckom fanatizme, voľne nadväzujúcom na predchádzajúci antisemitizmus. Silná, emotívna snímka, ktorej nechýba napätie. Jednoznačne tento film patrí k tomu najlepšiemu, čo bolo u nás v posledných rokoch natočené. To že každý Nemec nemusel byť za vojny ten zlý a že nie všetci Česi boli iba obete je tématika, o ktorej sa u nás stále ešte hovorí skôr okrajovo. Juraj Herz zvládol jej spracovanie ozaj bravúrne. Ale nieje to len jeho umenie, ktoré pre mňa robí z Habermannovho mlyna nezabudnuteľný zážitok. (08.03.2019)