Habermannův mlýn

na české poměry velmi dobrý film, s uvěřitelnými hereckými výkony a pro mně jako čecha dost nepříjemným dějem. Když jde lidem o peníze, nezastaví se před ničím ani ti celou dobu slušně vypadající jedinci. A ani Češi. Krutý příběh, smutný příběh, ale jsem rád, že byl připomenut. Všechny národy mají svou temnou část historie. Technicky zvládnuto taky výborně, bylo zajimavé sledovat německé herce mluvit. (27.06.2011)

Efektně vystavěný film se zřejmým protičeským ostřím, byť v tomto případě i s patrnou snahou o vyváženost, ztroskotává - podobně jako Jakubiskova báthoryovská látka - na doložených faktech a skutečnostech, jež ani zdaleka nejsou černobílá a Čechům jednoznačně příznivě nakloněná. Je to o to horší, že právě závěr filmu, odkazující na hajného Březinu, se do formy uměleckého dokumentu vávrovské ražby přímo tlačí a vnucuje. Skutečný Habermann z Bludova byl o zhruba 10-12 let starší, během války jednoznačně pročeský a v mnoha ohledech tajemný. Jeho žena byla "árijská Němka" ze smíšeného manželství. Oba se během První republiky hlásili k oficiálnímu aktivistickému československému němectví. Habermann byl zavražděn Čechy, nestal se však obětí pogromu a davové psychózy, ale pokoutní a nesmyslné vraždy. Jméno vraha je známé a soudně i policejně doložené, ale nepotrestané pro vrahovo člemství v KSČ (?). Transfer rodiny Habermannových byl podle všeho v rozporu s tzv. Benešovými dekrety. Ředitel Pospíšil byl odbojář, dokonce předseda ilegálního okresního Národního výboru a posléze komunistický politický vězeň, propuštěný z vězení až v r. 1966. Starý farář byl ve skutečnosti před koncem války nacisty zatčen pro svou odbojovou činnost. Mladší Habermannův bratr je výmyslem; Habermann měl ve skutečnosti dva starší bratry, kteří tragicky zahynuli ještě před válkou, do wehrmacht však museli narukovat oba jeho synové. Hajný Březina byl ve skutečnosti místní vysokoškolsky vzdělanou celebritou, která udržovala kontakty např. s ilustrátorem Němcové BABIČKY, ilustrátorem Adolfem Kašparem. V tomto výčtu by se dalo dále pokračovat. Um, který vložil Herz do svého díla, je tak závažně devalvován mizerným scénářem, který šustí výpůjčkami a papírem. Ve filmu zcela zanikají události druhé světové války, ale také velmi dobré herecké výkony představitelů titulních postav. Nebýt Herze, skončil by MLÝN v uměleckých rozvalinách. Zůstává otázkou, v co nakonec rozporuplný pocit, vyvolaný tímto nedopečeným příběhem virtuální tragédie, nakonec ve veřejném mínění vyústí. (31.10.2010)

Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu - tyhle první věty vystihují naprosto dokonale to, co jsem dnes v kině viděl. Z počátku jsem se sice obával, že bude film na danou '' problematiku '' nahlížet příliš jednostranně, ale to se vůbec nestalo. Nakonec tedy spokojenost, Roden jako vždy excelentní a kdyby nám pan režisér nabídl o něco delší stopáž, se stejnou gradací, i výsledným dojmem, nebál bych se film jako celek přirovnat k (pro mě zatím) vrcholu české, historické kinematografie - 80%. (27.10.2010)

Je to dost dobrý film, který zcela přesvědčivě mapuje události za druhé světové války. Film jsem shlédl v kině. Téměř všichni herci zahráli skvělý herecký výkon. Překvapilo mě, že Karel Roden zde měl ne tak hlavní roli, ale i přesto potěšil. Film má temnou napínavou atmosféru, scény jsou reálné a velmi drsné. Hlavně konec byl dost drsný až se mi to moc nelíbilo, ale ve válce toho bylo o dost a dost drsnější. Hudba celkem příjemná. Nevím jak mám na tomhle filmu hledat chyby. Jak jsem psal, konec byl dost drsný, což není ani tak chybou, mě to nesedlo, nějaký herec by se tu taky našel, kterého bych z filmu vyřadil, to je asi tak všechno. Přesto povedený film v rámci žánru. Film hodnotím na 86% = **** (13.11.2012)

Je dobře, že se tato tematika také začala objevovat i v našich filmech. Za to panu Herzovi tleskám. Sázka na Rodena je sázkou na jistotu, role rozervaných drsňáků mu sedne. Ale i přes pěkné zpracování života smíšených rodin a vůbec celého toho čeko-německého pohraničního guláše do kterého navíc vstoupila válka, se mnou film nic neudělal. A to ani drsný závěr. Se zaujetím jsem jej shlédl, ale pouze jako jakýsi dokument který poučí, ale rychle odezní. Ohromenost po dokoukání jakou jsem měl u filmu podobného typu - Je třeba zabít Sekala - se nekonal. Bohužel. Na Habremannův mlýn jsem se dost těšil už když jsem se dozvěděl Herzův záměr.. (29.07.2011)