Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sportovec
    ***

    Efektně vystavěný film se zřejmým protičeským ostřím, byť v tomto případě i s patrnou snahou o vyváženost, ztroskotává - podobně jako Jakubiskova báthoryovská látka - na doložených faktech a skutečnostech, jež ani zdaleka nejsou černobílá a Čechům jednoznačně příznivě nakloněná. Je to o to horší, že právě závěr filmu, odkazující na hajného Březinu, se do formy uměleckého dokumentu vávrovské ražby přímo tlačí a vnucuje. Skutečný Habermann z Bludova byl o zhruba 10-12 let starší, během války jednoznačně pročeský a v mnoha ohledech tajemný. Jeho žena byla "árijská Němka" ze smíšeného manželství. Oba se během První republiky hlásili k oficiálnímu aktivistickému československému němectví. Habermann byl zavražděn Čechy, nestal se však obětí pogromu a davové psychózy, ale pokoutní a nesmyslné vraždy. Jméno vraha je známé a soudně i policejně doložené, ale nepotrestané pro vrahovo člemství v KSČ (?). Transfer rodiny Habermannových byl podle všeho v rozporu s tzv. Benešovými dekrety. Ředitel Pospíšil byl odbojář, dokonce předseda ilegálního okresního Národního výboru a posléze komunistický politický vězeň, propuštěný z vězení až v r. 1966. Starý farář byl ve skutečnosti před koncem války nacisty zatčen pro svou odbojovou činnost. Mladší Habermannův bratr je výmyslem; Habermann měl ve skutečnosti dva starší bratry, kteří tragicky zahynuli ještě před válkou, do wehrmacht však museli narukovat oba jeho synové. Hajný Březina byl ve skutečnosti místní vysokoškolsky vzdělanou celebritou, která udržovala kontakty např. s ilustrátorem Němcové BABIČKY, ilustrátorem Adolfem Kašparem. V tomto výčtu by se dalo dále pokračovat. Um, který vložil Herz do svého díla, je tak závažně devalvován mizerným scénářem, který šustí výpůjčkami a papírem. Ve filmu zcela zanikají události druhé světové války, ale také velmi dobré herecké výkony představitelů titulních postav. Nebýt Herze, skončil by MLÝN v uměleckých rozvalinách. Zůstává otázkou, v co nakonec rozporuplný pocit, vyvolaný tímto nedopečeným příběhem virtuální tragédie, nakonec ve veřejném mínění vyústí.(31.10.2010)

  • Jeremy.jk
    ****

    Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu - tyhle první věty vystihují naprosto dokonale to, co jsem dnes v kině viděl. Z počátku jsem se sice obával, že bude film na danou '' problematiku '' nahlížet příliš jednostranně, ale to se vůbec nestalo. Nakonec tedy spokojenost, Roden jako vždy excelentní a kdyby nám pan režisér nabídl o něco delší stopáž, se stejnou gradací, i výsledným dojmem, nebál bych se film jako celek přirovnat k (pro mě zatím) vrcholu české, historické kinematografie - 80%.(27.10.2010)

  • Lima
    ****

    Každý film, který šlape na kuří oka náckům na jedné straně a na té druhé "českým holubičím povahám", má mé sympatie. Ve výsledku zůstává nestraným a věcným a tak to má být.(25.12.2010)

  • paascha
    ****

    Hnusná doba plodí hnusné činy a jejich popis je také hnusný! O pekle nelze skládat básně, lze o něm pouze mluvit pravdu, neboť i ta je plodem pekla. Stydím se(17.11.2010)

  • Galadriel
    ****

    Habermannův mlýn mě vcelku mile překvapil. Po spoustě velmi rozporuplných ohlasů jsem k němu přistupovala víc než skepticky, ale on mě dokázal zaujmout, překvapit obrovským nadhledem vyprávění a přímostí, se kterou zobrazuje jednu z nejkontroverznějších částí českých dějin o tom jak se z tyranizovaných stali tyrani. Každý si může po shlédnutí udělat svůj nezávislý názor, i když bohužel na poměrně malém časovém prostoru nedostala spousta postav možnost se pořádně představit a divák tedy těžko může zjistit, co je k jejich chování vedlo. Nicméně na českém filmovém poli jde o velmi výrazný počin s výbornými herci, téměř hollywoodskou výpravou a nádhernou hudbou Elia Cmirala.(24.7.2011)

  • Mark Waschke

  • - Režisér Herz se při natáčené sblížil s Martinou Hudečkovou, od té doby spolu žijí. (Zany)

  • - Z celkového rozpočtu 87 milionů korun českých činí česká účast 30 milionů, z nichž 10 milionů korun tvoří grant od Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. (pan Hnědý)

  • - Autor scénáře Josef Urban byl při práci na filmu ve spojení s pamětníky a přímými účastníky tragédie. (Olík)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace