Režie:
Juraj HerzKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Ilja David CmíralHrají:
Mark Waschke, Karel Roden, Ben Becker, Hannah Herzsprung, Radek Holub, Wilson Gonzalez Ochsenknecht, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský, Franziska Weisz (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy. Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Jednou z obětí dějin měl být i bohatý německý podnikatel August Habermann (Mark Waschke) a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Šílená doba dostihne Habermanna i přesto, že bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a odmítal se zcela podřídit nacistické ideologii. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (1 084)
Ano, je to kontroverzní film a jestli bylo cílem režiséra vyvolat všeobecnou debatu na toto téma, věřím, že u mnohých diváků se mu to mohlo podařit (zdravím Bluntmana :-) ). No, k nejnovějšímu Herzově počinu jsem byl značně skeptický, ale po zhlédnutí musím uznat, že Habermannův mlýn se mu celkem podařil. Jako historické válečné drama to prostě funguje a výsledný dojem sráží pouze fakt, že se mohlo mnohem více tlačit na pilu (pravdou také je, že zde, jak píše třeba Enšpígl, chybí vývoj jednotlivých postav a větší sblížení diváka s hlavními hrdiny) a také určitá jednostrannost, které se (k mému zklamání) bohužel tvůrci nevyhnuli. Ale kromě technické stránky filmu, se kterou jsem spokojen, musím vyzdvihnout některé herecké výkony např. Rodena, Beckera, Kaisera a hlavně Hrušínského (toho normálně moc nemusím, ale role mu byla napsána přímo na tělo a jeho "vedlejší" postava pro mě patřila ke stěžejním). Hodnotit Habermannův mlýn je pro mě opravdovým oříškem, ale celkově je to z mé strany za 4*. ()
Před zhlédnutím jsem četl mnohé recenze (za nejlepší považuji tu od Vojtěcha Ryndy na Lidovky.cz) a rozhovor s Josefem Urbanem, autorem původního scénáře. Takto "teoreticky vybaven" jsem přistupoval k poslednímu režijnímu počinu Juraze Herze, abych nakonec dal za pravdu všem výtkám i uznáním, které se na Habermannův mlýn snesly. V podstatě vše už bylo o tomto filmu napsáno i řečeno, není tedy důvod opakovat stokrát opakované poznatky. Postsynchrony jsou skutečně mizerné, herci výborní (především Roden a Hrušínský), potenciál silného námětu není zužitkován naplno, kamera, výprava i hudba jsou skvělé, a ta katarze na konci se taky najde. To nejlepší, co asi lze k tomuto filmu napsat, je doporučit jeho zhlédnutí, aby si každý udělal názor sám. Osobně patřím k divákům, které Habermannův mlýn bohužel příliš neoslovil. Přesto je vznik tohoto filmu bezesporu záslužný počin, stejně jako Wajdova Katyň z r. 2007, se kterou je Habermannův mlýn občas srovnáván. Wajdovo zpracování jedné traumatické kapitoly z národních dějin střední Evropy mě ale oslovilo více. ()
Až přespříliš silný akademismus rozvolněného dramatického oblouku Sofiiny volby Augusta Habermanna dělá z tak potřebného filmového otevření debaty kolem doposud víceméně tabuizovaného poválečného odsunu Sudetských Němců spíše televizně vyhlížející selanku a z kontroverzního tématu tak typicky koprodukční filmové nic. Juraj Herz totiž nahradil svůj někdejší expresionismus a vysoké umělecké nároky svých dřívějších filmů ubíjejícím patosem a vznikl tak snímek víceméně konvenční, v němž se kontroverze očekávaného tématu úplně rozplyne. Osobně mám pak ještě výhrady k dabování herců a k faktu, že řada ryze německých postav zcela nelogicky plynule přechází do češtiny, což mi přijde silně nevěrohodné... Juraj Herz a celý filmový štáb odvedli jistě kvalitní řemeslnou práci, to je ale asi tak vše. Něčím zásadním, a to jak v kontextu česko-německého vyrovnání, tak i středoevropské kinematografie, Habermannův mlýn rozhodně není... Podobné filmy a seriály: Krev zmizelého ()
Palčivá otázka českých dějin se dočkala i své filmové podoby a zdálo by se, že nikdo lepší než Juraj Herz tuto látku dostat nemohl. Pravda je to, bohužel, ale tak napůl. Režijně jde o Herzův nejlepší film za posledních cca 20 let. Kamera je výborná, některé scény jsou správně napínavé a emotivní, a s herci umí pracovat také výborně. Po řemeslné stránce tedy v pořádku. Bohužel ale dosti pokulhává scénář, který mohl být, vzhledem k tématu, daleko lépe a podrobněji rozebrán, hlavně co se postav týče. U Habermanna či Březiny se ještě daří charaktery dobře vykreslit, u vedlejších českých či německých postav se to ale nedaří a vyznívají tak proto jako jednoduché a místy tupé figurky, které na konci pochopíte jen těžko. Chápu, že to byl zčásti Herzův záměr, ale mohl k tomu dojít daleko lepším způsobem a vyždímat z toho daleko emotivnější scény. I tak jde nejspíš o jeden z nejlepších českých filmů roku. Konkurence totiž letos Herz ani famózně hrající Roden moc nemají.70% ()
Téma českého umění tahat z šatníku kabáty jak králíky z klobouku a využívat je jako prostředek k vyřízení osobních účtů je bezesporu silné a nadčasové, přesto mám několik výhrad. 1.) Viděl bych to tak na osm hodinových epizod, aby se jednotlivé motivy plnohodnotně rozvinuly a nekončily ve ztracenu, 2.) pokud se Herz nechtěl držet historické akurátnosti a hodlal jen učinit výpověď o zvrácené době odhalující temná zákoutí lidských charakterů, vůbec neměla padnout jména Habermann a Bludov, 3.) nesmyslně užívanou a uši trhající češtinu z Alles Gute měla nahradit němčina s titulky, 4.) nemůžu si pomoct, ale občas mi připadalo, že si autoři na sebe navlékli dres a štulpny Landsmanchaftu. Asi to bylo tím hlavním sponzorem klubu.. Apropo, škoda, že si zatím nikdo netroufl zfilmovat Škvoreckého Zbabělce.. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (20)
- Pokud byste se chtěli vydat po stopách natáčecího štábu, směřujte do obce Hradiště na říčce Blanici (exteriér historického mlýna), do Vlašimi, Kácova, Úterý či do Hýskova u Berouna, kde byly natáčeny interiéry. (Krouťák)
- Arnošt Lustig po přečtení scénáře napsal, že připravovaný film svým příběhem, odvážným obsahem a etickým zaměřením slibuje pozoruhodné dílo, které plně doporučuje k realizaci. (Taninaca)
- Skutečný Habermann (ve filmu představovaný Markem Waschkem) se v poklidu dožil konce války. Jistý Pazour mu dlužil mnoho peněz, které nad ním Habermann vyhrál v kartách. V době osvobození vedli dva muži Habermanna na výslech do lázní, kde byl zřízen prozatimní národní výbor (standardní procedura, vzhledem k jeho původu a konci války). Po cestě k této skupině přiběhl Pazour, vytáhl pistoli, eskorta se rozprchla a on Habermanna zastřelil. Jeho tělo pravděpodobně hodil do řeky Moravy. Mnoho let po válce byl za tento čin odsouzen, krátce po nástupu do vězení byl však amnestován. (mfaky)
Reklama