Zmizení

Nedávno, když jsem prožíval jedno z těch trpělivých odpolední, rozhodl jsem se pozorovat šukání šneků. Začalo to dvouhodinovým sprintem na osmdesát cenťáků, kdy ten nadrženější honil toho chudáka, kterého ten den zrovna bolela hlava. Kanec byl ale rychlejší, u pankejtu jej po strhujícím běhu dostihl a začal z něj asi tak hodinu vášnivě strhávat ulitu, protože dostal chuť na misionáře. Když zjistil, že ji má přirostlou, nevrle to vzdal, a vrhl se na to pěkně po šnečím. Dalo mu to ovšem fušku, než toho druhého ukecal, aby nedělal drahoty jako slečinka a postavil se na ocas. Po další hodině ho zlomil a oba se do toho s lascivně vyvalenýma očima na šťopkách naprudko dali. Ten nadrženec ovšem jen tak frajeřil a sliboval, za další dvě hodiny pouze dvakrát prudce a freneticky přirazil, oběť dlouze a táhle hekla, znechuceně zatáhla bulvy a odplazila se hledat nějakého pořádného obšousta, co by ji dorazil. Seběhlo se to všechno tak strašně rychle, že mi u toho porostly nehty snad jen o tři milimetry. To po téhle zabijácké nudě jsem se probral s třídenním strništěm a vlasy po pás, přičemž vím jistě, že jsem to pouštěl hladce oholen a plešat! Takže ti z vás, kteří xmrti rádi štrykují třímetrové, růžové šály nebo milují kontinuálně sledovat, jak jim v obýváku roste fíkus, ať si to tady klidně nadhodnocují, avšak já to strhující tempo a přiblblou pointu prostě nedával, a tak to s klidným svědomím odstřelím, i když Volverín konečně prokázal, že když zrovna nemá adamantiovou pedikůru, je z něj docela slušný ochotník. Škoda, že si k tomu herectví vybral zrovna takovouhle užvaněnou sračku. (19.10.2013)

,,…A JEDINÝ, CO TI POMŮŽE PŘEŽÍT, JSI TY SÁM…“ /// Taková seversky chladná atmosféra, pátračka samotářskýho policajta, trochu rodičovský iniciativy, trocha toho rodinnýho dramatu, hrátky s tím co je a co není správně … vlastně nic, co by čovek neznal. Ale vono je to tak fajn poskládáný a všechno dostává (díky stopáži) svůj (rozumnej?) prostor, nikam to nechvátá, ale udržuje mě to v takovým hezkým pnutí. Příběh o zmizení parchantů od A do Zet. Se vším co se může, nebo by se mohlo přihodit. S lidským chováním, s chybama, emocema. Jsem rád, že nejsem jedinej, kterýho nasrala (místo nějakýho chytřejšího - možná i kratšího závěru) sázka na lehkou debilitu. Ale na jednu projekci – DOBRÝ! Vlastně víc než dobrý! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám to radši pomalejc a dýl. 2.) Zmizel mi parchant. (že ho nechceš hledat? Tak se na to vyser…) 3.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (18.11.2013)

Je to skvelá kriminálna dráma. Má dosť dobrý príbeh o strate dvoch malých dievčat zo slušných rodín, ktoré počas priateľského stretnutia oboch rodín zmiznú a všetko nasvedčuje tomu, že boli unesené. Jedinou čiastočnou stopou sa stáva karavan a jeho šofér, no skutočný dôkaz stále neexistuje, ale otec jednej z nich urobí všetko preto, aby ju našiel. A prípadu sa ujíma veľmi schopný detektív, lenže plnohodnotné stopy a prípadní podozriví sa hľadajú len ťažko, no ani on sa nevzdá za žiadnu cenu. Spracovanie je ale skutočne vynikajúce, už od samotného začiatku som mal z toho veľmi dobrý pocit a keď sa už čoskoro začne hlavný dej, úplne si ma to získalo. Príbeh síce možno nepôsobí až tak originálne alebo prepracovane, ako u viacerých iných slávnych filmoch tohto žánru, ale to je mi v tomto prípade jedno, keďže je tu množstvo zásadných prvkov, ktoré to s ľahkosťou vynahradia. V ideálnych intervaloch prichádzajú rôzne zaujímavé stopy, ktoré dej trochu posunú, pár zvratov je nečakaných a zároveň skvelých, nájde sa tu viacero perfektných situácií a navyše je to celé podporené skvelou mrazivou atmosférou a vynikajúcimi postavami, hlavne detektív ma veľmi bavil. A tak ma to úplne vtiahlo a až do konca nepustilo, pričom ani táto dĺžka nie je nakoniec ani najmenším problémom, kľudne by som bral aj hodinu navyše, veľmi ma to bavilo. Mimoriadnym plusom je aj to, že žánrová kombinácia vyšla úplne dokonalo. Kriminálna línia je aj v priebehu dosť zaujímavá, ale z celkového pohľadu, kedy už vidno význam jednotlivých stôp, ktoré sa v priebehu objavia je to ešte lepšie, žiadne výhrady nemám ani dramatickej stránke, postavy, ktoré prežívajú toto utrpenie sú výborne podané, pričom majú aj dosť priestoru a bezchybne funguje aj thriller, vydarených napínavých sekvencií je tu dosť. A práve preto mi táto dĺžka ani trochu nevadí, keďže toto nie je len bežná žánrovka, v ktorej by pár postáv riešilo prípad, ale priestor tu majú dva odlišné pohľady na celú situáciu, otec, ktorý koná emocionálne a detektív, ktorý zase racionálne, pričom sa aj ideálne striedajú a prepájajú. Herecké obsadenie je výborné, Hugh Jackman to zahral veľmi dobre, ale viac si ma získal Jake Gyllenhaal ako detektív, ktorý tu má jednu z najlepších kladných postáv tohto žánru vôbec, jeho vytrvalosť a správanie v jednotlivých situáciách sa mi veľmi páčili. Ale žiadnej postave tu nemám čo vytknúť. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, skvelá vizuálna stránka, spomínaná atmosféra, funguje napätie a celkom aj emócie, tu som úplne spokojný. Takže som skutočne nadšený, Zmiznutie je pre mňa rozhodne najlepší kriminálny film z americkej produkcie, aký som vôbec videl. 89% (19.11.2013)

Už tak dost hustou atmosféru podporovala po celou dobu dokonale depresivní hudba a celé to všechno mě nenechalo vydechnout ani na minutu. Tím, že já sama jsem matkou, vžila jsem se do situace rodičů zmizelých dívek velmi snadno. Pilíře celého dramatu jsou jednoznačně oscarové herecké výkony všech zúčastněných. Pro mě nejdrsnější a zároveň bezpochyby nejlepší scéna z celého filmu byla, když měl jít Hugh na Policii identifikovat nějaké osobní věci své dcery. Ten jeho obličej, to jak to celé zahrál ... jako by to ani nehrál, jako by se mu to skutečně dělo. Naprosto dokonalé ... štkala jsem jak želva. Z jistých nápadů, jak najít své dítě, se mi dělalo zle stejně, jako Terrenci Howardovi, ale jako rodič to naprosto, ale naprosto chápu. No a jako většinu tady, tak i mě nadobro rozložila závěrečná jízda postřeleného a kolabujícího policisty v deštivé noci do nemocnice. Přistihla jsem se, jak bezděčně držím palce a snažím se očima popohnat stěrače a zaostřit na cestu před sebou ... (28.08.2017)

Unesené deti. Námet ako hrom. Kto by to neocenil? Tie zúfalé, hrozné rodičovské pocity zúfalstva na pokraji kolapsu? A vcítiť sa nie je tak ťažké, veď rodičmi alebo deťmi sme komplet všetci. Ako kriminálny príbeh to zase až tak dobre nešliape. Pretože -paradoxne - príbeh zachováva predpoklad, známy z vyšetrovateľskej praxe, že odhalenie páchateľa je často čírou zmesou nekonečnej trpezlivosti pri prehrabávaní sa tonami jalovej hlušiny a náhody. Kdeže rozumovo náročné konštrukcie vyšetrovateľa. Tie sú dobré tak do tv adaptácií podľa Agáty Christie. Ale zase, ak sa film vzdá sherlockovského mozgu, ostáva často len nudný balast. A ten divákov neosloví. Preto tunák tvorcovia siahli po niečom, na čo sa často zabúda, ale čo je pri akomkoľvek zločine často kľúčové. Ako konkrétny trestný skutok ovplyvní okolie, ktoré má vzťah k obeti? A ako takýto negatívnym reakciám, vedúcim niekedy k fatálnym dôsledkom predchádzať? Toto druhé sa pýtam už len ja, režisér primárne ukazuje, že únos dieťaťa totálne ničí život rodičov, vedie ich k nepredvídaným hystericko- násilným rekciám, často siahajú k fľaške. Často sa stávajú závislými od liekov. Rovnako tak sa ďalšími obeťami stávajú nespravodlivo obvinené osoby, ktoré si biľag prvotnej viny hodenej na nich systémom, nesú často až do smrti. No a netreba zabudnúť ani na vyšetrovateľov, ktorým zo zúfalstva nad nepolapením zločinca častokrát rupnú nervy. (26.04.2021)